mestoTetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází v roce 2009, ale popravdě řečeno, je to velmi slabý odvar knihy.

Úžasný dojem ve mne tato kniha zanechala. Dokonce mne strhla natolik, že jsem ji přečetla za tři večery. A dokonce mi vlezla až do snů. Když jsem knihu jednou kdesi uprostřed zaklapla, že konečně půjdu spát, o Emberu se mi zdálo… Bujná fantazie, co říkáte? Každopádně je to důkaz, že děj je velmi strhující a hlavně děsivě reálný.

Již obálka vás příjemně překvapí. Obrázek obálky vás na obrázku na internetu či v časopisu nemusí zrovna dvakrát nalákat, možná vám přijde dokonce nezajímavý, ale v reálu je naprosto jiný, prostě živý. Nakladatelství Argo je ostatně známé svojí kvalitní prací a zajímavými pojetími obálek a knihami vůbec, je to takový malý šperk. Kniha města Ember je šperkem jednoduchý, o to však působivějším.

Hnědá barva na obálce má teplý nádech, zadní část je žlutá s náčrtkem plánku, který v Emberu značí „Potrubí“, kde sídlí srdce celého města – energetický generátor. Desky jsou tvrdé, pod přebalem najdete čistě tmavě hnědé desky. Uvnitř na deskách je také plánek, tentokrát celého města a při četbě vám tak nechá snáze si představit rozlehlost a zároveň miniaturnost celého životního prostoru hlavních hrdinů.

Žárovka na titulku je z lesklého povrchu a výrazně tak vystupuje z celé obálky. Vše je umocněno krásným žlutým odrazem jejího světla, které se nenápadně, leč dokonale vpíjí do hnědého okolí. Při pozornějším prohlížení zjistíte, že drátek uvnitř žárovky je stočen do tvaru názvu „ember“.

Desing obálky mě tentokrát velmi příjemně šokoval.

Zfilmování?

Tento příběh byl zfilmován a na film se můžete do kina vydat od 19. Února 2009. Nutno dodat, že filmovou podobu si určitě zaslouží, protože neuvěřitelně provokuje fantazii a tvůrci s ním měli jistě obtížnou a náročnou, leč neuvěřitelně dobrodružnou a krásnou práci.

A o čem si tedy přečtete?

Oficiální anotace říká cosi o pochmurném městě Ember, které stojí na pokraji úplného rozpadu. Dochází zásoby jídla a generátor na elektřinu, jediný to zdroj světla, také již několik let či dokonce desítek let přesluhuje. Informace na přebalu knihy jsou však jen slabým odvarem toho, co vás čeká. Všichni tuší problémy, ale nikdo neví, jak je řešit. Dva dvanáctiletí spolužáci Lina a Doon právě dokončili vzdělání a čeká je tzv. „rozřazení“, tedy přidělení pracovního místa. Doon trpí zvláštní zálibou – chce všemu přijít na kloub a nejvíc ho trápí úpadek Emberu. Lina má štěstí a dostane se jí do rukou to, co měl už v tu dobu dávno mít v rukou někdo jiný… Tedy, přesněji, dostane se to do rukou její malé sestřičky Poppy a notně poničené to nakonec bude kousek po kousku odhalovat tajemství.

„Co tam bylo Poppy? Našlas uvnitř něco?“ Ale holčička jen spokojeně mlaskla. Žvýkala nějaký zmuchlaný papírek. Další papír držela v ručičkách a škubala ho. Útržky papíru se povalovaly i všude kolem ní. Lina jeden zvedla. Byl pokrytý drobnými, úhlednými písmeny… Nebylo psané rukou… A pokud ano, byl to ten nejdokonalejší a nejúhlednější rukopis, jaký kdy viděla…
Nakonec se dozvídáte, že když se vše podaří rozluštit díky mnoha šťastným náhodám, nedočkají se ty dvě děti vděku, ale hrozby uvěznění. Jak to všechno dopadne?

„Z polic vytáhl svazek Záhadná slova z minulosti a začal ho zkoumat. Bylo to pojednání o slovech a slovních spojeních tak prastarých, že jejich význam už málokdo znal. Doon v něm zalistoval…
Božínku
Zvolání vyjadřující překvapení, úžas. Božínek je zřejmě zdrobnělina výrazu „božín“, jehož význam už dnes není zřejmý.
Zabít dvě mouchy jednou ranou
Používá se ve smyslu „jediným skutkem vyřešit dvě věci.“ „Mouchou“ je tu zřejmě míněn nějaký vyhynulý druh můry…
Bylo to sice zajímavé,ale jinak k ničemu. Doon vrátil svazek na polici…“

Příběh navíc nekončí… vidina dalšího pokračování vás nenechá chladnými. A než se dostanete na úplný konec knihy, vězte, že se vám hlavou budou honit různorodé otázky a prazvláštní úvahy. Svérázné prostředí Embeřanů a jejich životní styl vám ukáže například:

- Že mají naprosto jinou kulturu než my způsobenou úplnou izolací
- Že nemají vánoce, protože o nich nikdy neslyšeli
- Že slovo „kravina“ a „hvězdičky“ jsou pro ně neznámé archaické výrazy
- Že mají úplně jiný systém vzdělávání než my
- Že mají jinak seskupený pracovní týden
- Že mají naprosto šílený jídelníček, když jim potravu poskytuje pouze „Skleník“
- Že my tady na Zemi strašně plýtváme… v Emberu poznáte, co je to skromnost a jak si lze vážit věcí

„Než se jí podařilo postoupit ve frontě až k pultu, byla několikrá svědkem stejné scény. „Asi vás zklamu,“ odříkávali úředníci za pultem na žádosti obchodníků o balíček jehel na šití, o dvanáct sklenic nebo dvacet balení žárovek. „Těchto věcí je citelný nedostatek. Můžete dostat jen jednu…“

… Babička Lině vykládala, že když byla malá, chodili se školou v rámci výuky do Skladiště na exkurzi. Sjeli z ulice po dlouhých schodech do dlouhého tunelu, který se všelijak klikatil a rozrůstal do dalších podzemních chodeb…. V každé místnosti bylo něco jiného…V jedné samé kra bice se zubními pastami… Krabice s mýdlem.

Pamatuji si na jedno, kterému se říkalo ananas.
„Co je to ananas?“ vyptávala se Lina.
„Takové sladké a žluté kostičky,“vysvětlovala babička se zasněným pohledem. „Měla jsem je čtyřikrát, než úplně došly.“
A mnoho dalšího. Jediné, co vám mohu v tuto chvíli prozradit je úžasně vypracovaná část, která popisuje, jak vlastně Ember vznikl. Potom se nepodivíte ničemu. Hrstka lidí bez vzpomínek? Je jasné, že vše musí začínat od začátku…

Kniha vyšla ve 20 zemích (zatím) a dočkala se v roce 2008 filmové podoby.

Fantasy pro mládež – nové knihy

Společenstvo klíčníků. Tajemství starého klíče aneb proč umí Krolupperová přitáhnout děti ke knížkám

Nová kniha Daniely Krolupperové se stejně vynikajícími ilustracemi Barbory Kyškové je o Martinovi, kterému je třináct a půl...

Nová dobrodružství Julese Verna od editorů současných zahraničních autorů

Slavní spisovatelé často slouží jiným ke zviditelnění. Kolik je jen pokračovatelů Conana Doyla, co si půjčili jeho Holmese...

John Carter z Marsu aneb mezi dvěma světy filmu a knihy

Prvního března 2012 vstoupí do českých multikin a jistěže i do zbývajících „normálních“ biografů filmová adaptace ví...

Nový policista objevil v Irsku paralelní světy

Policista je knížka prodchnutá láskou k Irsku, k jeho přírodě, mytologii a folkloru a k jeho tradiční hudbě a tanci, jejíž ...

Philip Pullman. Hodinový strojek je jedinečný světový bestseller na několik natažení

Mistrně promyšlený a propracovaný příběh, který využívá rámec klasické pohádky. Vyprávění začíná pohádkovou formul...

Inspirující myšlenky...

Život je stejně divná věc. Proč lidi ustavičně touží po životě? Je to hra, ve který žádnej člověk nevyhraje. Žít, to znamená do úmoru se dřít a snášet útrapy. Těžký je žít. V bolesti nemluvně vsaje první dech, v bolesti starej člověk vydechne naposledy a všecky jeho dni jsou plný trápení a zármutku. A přece klopejtá a potácí se do otevřený náruče smrti s hlavou otočenou dozadu a zápasí až doposledka. A smrt je laskavá. Přece právě život a věci života člověku ubližujou. A přesto milujem život a nenávidíme smrt. To je hrozně divný.
Jack London: Ženská statečnost