Osobité vyprávění a skvělý výtvarný doprovod. Pod hlavičkou Knížního klubu připravil tandem Štulcová a Fučíková novou knihu pro mládež Růže a krokvice. Ta se na pultech objevila asi rok po úspěšné slovanské  trilogii Štulcové Nemetonburk. Nová kniha je také historická.

fucikova_ruze_2.jpg

Renata Štulcová tentokrát zasadila příběh do nejprestižnějšího období českých dějin – doby vlády Karla IV.
a kulturního rozkvetu země. Děj se odehrává v kulisách Pražského hradu, rozestavěné katedrály svatého Víta, hradu Karlštejn… Jeho hlavní část probíhá v předvánočním čase a vrcholí právě na Štědrý den. Romantika gotiky, rytířskost, zvláštní atmosféra cti a šlechetnosti a vznešené dobrodružství – chvílemi při čtení budete mít pocit, že se zastavil čas a vy čtete nějakou modifikaci rytířského románu z osmnáctého nebo devatenáctého století. Tajemná znamení, fantastické prvky a magické artefakty, kouzelník Žito jako česká obdoba mocného Merlina; osud, jemuž postavy nemohou uniknout a musejí konat, jak jim bylo věštbou určeno – to všechno je zcela v kánonu rytířských románů.

Ovšem nebyla by to Renata Štulcová, kdyby nezamíchala historické, mytologické a folklórní zdroje a neposkládala si z nich svůj vlastní archetypický svět. V její představivosti se torza a úlomky dávných legend a mýtů dávají do pohybu jako pevninské desky, přeskupují se, modelují se navzájem a kombinují se s motivy ze známých textů, aby daly vzniknout úplně nové mapě neboli novému prapříběhu. Její zaujetí mytologií, starými časy a dávnověkem a záliba v práci s legendami, které si upravuje a přetváří po svém, vyvolaly ve mně asociaci s klasickou lidovou vypravěčkou, která podává známé příběhy ve vlastní interpretaci, něco jim přidá, něco ubere, až nakonec ty příběhy znějí úplně jinak, než je znáte. V Růži a krokvici jsou tímto způsobem osobitě předělány legenda o svatém Václavovi, příběh o Parsifalovi, o rytíři Bruncvíkovi, mýtus o svatém grálu, o Luciferovi a další. Motiv o velkém meteoritu, který při dopadu na Zemi z vesmíru vyhloubil českou kotlinu, přetvořený v legendu, se objevil už v první knize této autorky Nemetonburk a objevuje se znovu také zde. Ale tentokrát už se jedná o jinou, respektive o další legendu.

Protože první kniha této spisovatelky, Nemetonburk, byla slovanskou fantasy, možná leckoho napadne charakterizovat jako fantasy i tu druhou, tentokrát sice ne slovanskou, ale historickou. Já bych ji spíš označila jako historickou fantazii.

fucikova_ruze_1.jpg

Vyprávění se vyznačuje velmi zřetelným vymezením morálního konfliktu a výraznými opozicemi dobro–zlo, světlo–tma, vlastní–cizí. V dobrodružné fabuli mají místo pořádní bídáci, láska na první pohled, riskantní mise, což jsou všechno rysy romanticko-dobrodružné četby pro mládež, ale nemalým dílem je přítomna i mystika – k tomu stačí prozradit jenom tolik, že děje se spolu se živými účastní i duchové zemřelých….

Další výraznou vlastností této knihy je její vysoký vlastenecký zápal, utvoření mýtu o vyvolení, z kterého jsem opět měla pocit, že se vracím v čase – tentokrát do dob národních buditelů.

Jeden z motivů je o světovém spiknutí církve svaté, která podle vyprávění skrývá a maskuje před lidstvem jistou pravdu  – nikoliv o svazku Ježíše a Máří Magdalény, tak jako v světovém trháku od Dana Browna, ale docela jinou. Tento motiv zřejmě vedl ilustrátorku Renatu Fučíkovou k tomu, aby knihu překřtila na „Šifru krále Karla“.

Šifry a matematické úkoly jsou v Růži a krokvici ostatně také, stejně jako v předešlé knize Renaty Štulcové Nemetonburk.

Kdo zná Nemetonburk si určitě všimne také toho, že pro Renatu Štulcovou jsou zřejmě příznačné scény lidových svátků, s mnoha postavami v maskách — v Růži a krokvici to jsou Mikulášský průvod a průvod Lucek, v nichž se oba zamilovaní z milostné dějové linie potkají dvakrát v přestrojení; v Nemetonburku byly zase velmi podrobně vyobrazeny Masopust nebo karneval v Benátkách…
Rovněž záliba Renaty Štulcové v  mineralogii se projevila tam i tady, stejně jako i motiv o hudbě z vesmíru.

Ilustrace Renaty Fučíkové jsou skvostné a precizní, jako malované na hedvábí, a volbou barev připomínají středověké iluminace – červená, zlatá, modrá… Kniha jako předmět je její zásluhou překrásná, ale chybí jí aspoň stužková záložka. Pokud by nakladatelství bylo ochotné investovat do propagace titulu trochu více, mohlo by zadat ilustrátorce vypracování záložky v středověkém stylu.

Svět romantiky a krásy, čistých a vysokých myšlenek a služby ideálům, který nabízí román Růže a krokvice, by mohl z pohledu dnešní uspěchané a přetechnizované doby leckomu připadat naivní, ale únik do něho jistě bude působit na duši unaveného moderního člověka blahodárně. Vystupte na chvíli z nekonečného shonu a dopřejte si s touto knihou chvíli úniku.

Kokvice a růže
Renata Štulcová

ilustruje Renáta Fučíková
Vydal Knižní klub - Euromedia 2009


Myšlenky z knih

Podíváme-li se kdekoli do historie veřejného školství a povinné školní docházky, najdeme u kořene ani ne tak mylný altruismus, jako spíše vědomou snahu vytvořit z lidí takovou masu, jakou si přály politické elity. Tvrdohlavé menšiny měly být donuceny splynout s většinovou masou. Všem občanům měly být neustále vštěpovány občanské povinnosti, které vždy zahrnovaly poslušnost státnímu aparátu. Ovšem, jestliže má být masa obyvatelstva vzdělávána ve státních školách, jak by se mohly státní školy nestat mocným nástrojem pro hlásání poslušnosti státním autoritám?
Murray N. Rothbard