Tibet si můžete prohlížet stále znovu a vždy tam najdete něco jiného. Vyprávění Petra Síse v knížce je mnohavrstevné a v obrázcích můžete objevovat zase další ukryté obrázky a skryté symboly. Jeden symbol ale je hned na očích – labyrint. Labyrint jako symbol cesty. Obrázky krajin jsou všechny v podstatě labyrinty. Když moje dcera listovala v knížce, zastavovala se právě na krajinách a fascinovaně jezdila prstem po cestičkách, zvědavá kam ji dovedou.

tibet tajemstvi cervene krabicky


O čem je příběh?
Otec Petra Síse se v padesátých letech dostal prostřednictvím armádního filmu do Číny, kde měl natočit „unikátní stavbu silnice“, která měla zavést do „odlehlé Západní provincie“ civilizaci. Při stavbě se ale zřítila skalní stěna a Vladimír Sís byl najednou odříznut od natáčecího štábu i od stavby. Jediná volná cesta vedla dovnitř, do hloubi hor. Při hledání cesty zpátky Vladimír Sís ohromen zjistil, že se nachází v Tibetu, dostal se až do Lhasy a během putování si psal deník. Kniha začíná okamžikem, kdy jeho už dospělý syn Petr vchází do otcovy pracovny, usedá ke stolu a začíná číst starý deník.

Petr Sís proplétá složité vyprávění ze tří různých perspektiv – z pohledu Vladimíra Síse - otce prostřednictvím deníkových záznamů, z pohledu Petra Síse - dítěte, které vidí Tibet ve svých dětských snech a z pohledu Petra Síse - dospělého, obracejícího pohled zpátky do dětství a komentující jednotlivé příběhy. Hlasy otce a syna jsou odlišeny i graficky: záznamy otce v deníku jsou zprostředkovány psacím písmem, na podkladě připomínajícím zažloutlý starý papír a na polích se objevují drobné kresbičky a cestovatelské poznámky. Vyprávění už dospělého syna je naopak tištěno věcným černým písmem na obyčejném bílém podkladě. A mezi tím vším jsou obrázky – poetické, v sytých barvách, s opakujícími se motivy.

sis_tibet_il1.jpg

Při putování Tibetem otec Vladimír zažívá snové příhody.
Hodní Yettiové ho zachraňují před smrtí, z jezer ho pozorují ryby s lidskými tvářemi, tajemná znamení mu značí cestu do Lhasy. A ve stejném čase čínská silnice ujídá z hory čím dál víc. Když otec-Sís se dostane k Potále, paláci Dalajlamy, vejde a prochází komnatami – červenou, zelenou, modrou. Až vejde do černé, kde jako jediný světlý bod se uprostřed obrázku bělá postavička Dalajlamy a nad jeho hlavou svítí hvězdička. Otočíme stránku a je tu další temný pokoj, ale tento už je v Praze, je to pracovna otce. Uprostřed psacího stolu se bělá soška Dalajlamy a nad jeho hlavou – malá hvězda. Na stole leží deník. Zazní hlas Síse-otce: „Pročpak tu sedíš ve tmě?“ Tak kohopak jsme doprovázeli na cestě? Otce nebo syna? Nebo oba?

Je to poetická kniha pro přemýšlivé děti i dospělé o cestě – o cestě k druhému, do dětství, do sebe sama… A o tom, že se lidé mohou setkávat navzdory prostoru a času a sdílet spolu cestu.

Petr Sís / Tibet - Tajemství červené krabičky /
Vydal Labyrint v edici knih pro děti RAKETA. 2005, z angl. přeložil Viktor Janiš

Pod značkou LAB Records vychází rovněž nahrávka na CD „TIBET / Tajemství červené krabičky“, kterou načetl Petr Sís v září 2005. Svět fantazie prokládají autentické nahrávky z Tibetu, tak jak je v letech 1954-55 pořídil autorův otec, režisér Vladimír Sís.

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky