blackman nuly krize
V knihách Blackamn popisuje imaginární svět, ve kterém černoši jsou nositelé pokroku a bílí Evropané jsou jejich otroci. Tento svět ovládá skupina lidí s tmavou pletí, kteří si říkají Kříže. Podřízenou rasou jim jsou bílí lidé nazývaní Nuly, kteří usilují o nastolení jakési rovnoprávnosti.
To se jim začíná dařit, ale teprve tehdy, když Nuly připraví bombový útok v nákupním centru, protože jsou přesvědčení, že proti násilí se dá bojovat jedině násilím.

Na pozadí tohoto světa se rozvíjí milostný příběh mezi dávnými dětskými přáteli: Sephy, která je dcerou mocného politika Křížů, a Nuly Calluma.
Dcera Rosy, která se z toho vztahu narodí, neví o svém otci nic. Pátrá po něm a když zjistí pravdu, dojde k odhodlání zavraždit klíčového politika v den svých šestnáctých narozenin a při sebevražedném útoku zemřít.

Když po dvou letech dopsala Malorie Blackman (1962) třetí díl trilogie Nuly a Kříže (Noughts and Crosses), to jest knihu Šachmat (Checkmate), vybuchlo v červenci 2005 v Londýně několik bomb. Tato tragédie měla za následek, že knížka se paradoxně dostala do čela nejprodávanějších knih pro děti a mládež ve Velké Británii.

1.díl: Nuly a Kříže (Noughts and Crosses)
2 díl: Ostří nože (Knife Edge)
3.díl: Šachmat ( Checkmate)
 
I když se zdá, že kniha je plná násilí, dokonale ilustruje chaotické směřování současného světa, manipulační mediální propagandu, která nálepkuje názory jiné než je oficiální pravda a tím nenávist jen rozdýchává. I když se při tom tváří, že propaguje pravý opak.
Co však Blackman nezvládla je naivita a nereálnost samotné podstaty příběhu, velmi mělká psychologická sonda do myšlení lidí a podsouvání nepravdivých tezí o vývoji lidstva.
A to i přesto, že Blackman poukazuje na zdroj hloupého rasismu, který je založený na barvě pleti. A je úplně jedno, která barva převažuje. Hloupost a stupidita v politických a mediálních mozcích pak jen tento rozpor zneužívá. Což vidíme dnes po celém světě.

Svým dějem ve srovnání s tím, co se děje ve společnosti, trilogie rozhodně otevře mnoha mladým lidem oči.

Film, podle trilogie, připravuje BBC.


Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách