Roald Dahl nás bez varování a dlouhých okolků vtahuje do velmi humorného děje. Otevřenost jeho vyprávění je při prvním čtení přinejmenším překvapující. Tato upřímnost si ihned získá pozornost čtenáře. Příběh s prvky reality a zároveň s výchovným a poučným charakterem nám přináší mnohá poselství. Dobro zde vítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí, nechybí zde ani pohádkový konec.
Původní verzi Strýčka Robinsona napsal Jules Verne v letech 1861-62, kdy ještě na trhu nebyl jediný román Podivuhodných cest, nicméně autor už připravoval nejen Pět neděl v balóně (1862), nýbrž i Dobrodružství kapitána Hatterase (1866) a Děti kapitána Granta (1868).
O koho zakopl Jan Neruda, když spěchal k nakladateli Vilímkovi s nejnovější verneovkou? Může se neúspěšný novinář a patolízal stát úspěšným politikem? Koho obdivoval policejní rada Vacátko, když nastoupil k policii? A kdo vůbec přišel nato, že by ženy směly skládat maturitní zkoušku? K čemu se připletl malý Jakub Schikaneder?
Když se mě studenti ptali, které knihy bych zařadil mezi desítku nejzajimavějích, jmenoval jsem i toto útlé dílo Jeana Giona.
Krátké, většinou detektivně laděné povídky Karla Čapka se staly klasikou české literatury a patří k tomu nejzdařilejšímu, co autor kdy vytvořil.
Ezopovy bájky sú dôkazom, že ľudia sú v mnohom stále rovnakí a pri všetkej rozumnosti... nepoučiteľní.
Dvojjazyčné vydání novely současného amerického spisovatele o racku Jonathanovi je podobenstvím o lidech-ptácích toužících po poznání a naplnění života, po lásce, svobodě a volnosti. A je to téma natolik nadčasové, že kniha bude aktuální snad pořád.
Příběh malé holčičky, která jednoho dne pochopí, že její rodina, není její. Příběh, lidský, komorní, v celé své nahotě odhaluje kousek po kousku zrůdnost války a snahy nacistů převychovávat děti s ukradenou identitou.
Když se řekne Astrid Lindgrenová, každému se vybaví: veselé příběhy pro děti. Vždyť taková je většina autorčiných knížek – od Dětí z Bullerbynu po Lottu z Rošťácké uličky.
Klasika, kterou málokdo zná a přesto je čím dál víc aktuální. Povídka o lidské nemohoucnosti a postupné demenci myšlení. Obchodník Ebenezer Skruž je lakotný mrzout. Vlastně miluje jen jedno – peníze! Hromadí je a škudlí, kde se dá. Ani o Vánocích, svátcích klidu a míru, nedokáže být laskavý a štědrý. Během svého života začal myslet jako vrchní účetní a lidskost se z něho úplně vytratila.
