plachetnici pro pirko tucnaka
Jeden z největších českých mořeplavců Ruda Krautschneider ve své poutavé knize popisuje plavbu kolem světa v antarktickém pásmu, přistání na pustých ostrovech, ale i barvitost Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky a polárních stanic. Tuto tři a půl roku dlouhou plavbu absolvovali tři Češi na jachtě Polárka.

jak_se_stat_britem
Spisovatel George Mikes (1912-1987) ve svých úsporných, ale vtipných povahopisných črtách, postihuje svéráz života v Anglii stejně, jako kdysi se o totéž pokusil Karel Čapek v Anglických listech. V knize se dozvíme o zvláštních britských zálibách, od hovorů o počasí a stání ve frontách po hru v kriket a autor nás provede všemi nástrahami, jaké tam čekají na člověka, který přišel odjinud a usiluje o přijetí do vybrané společnosti těch opravdových Britů.

mainske lesy
Málem zapomenutý americký myslitel Henry David Thoreau (1817 – 1862) je v Česku znám především knihou Walden aneb Život v lesích. V ní popisuje svůj originální pohled na existenci jednotlivce v rámci společnosti. Nyní můžete číst jeho další, posmrtně vydanou knihu Mainské lesy, která patří k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky.

svetadil pod himalajem hanzelka zikmundKdyby chtěl někdo tvrdit, že náboženství nemá vliv na zvířata, budu se s ním přít do krve. A dokážu mu, že je vedle. Ale abyste mi rozuměl, nedám se zmást takovou průhlednou naivitou zoologů, kteří kudlance říkají nábožná. Ani nechci tvrdit, že zvířata mají nějakého svého zvířecího boha. Tak daleko ještě nejsme. Fakt je, že prostředí působí na člověka, to je dávno prokázaná věc, nemám pravdu? Když je to prostředí založené nábožensky, nemůže jeho vlivu ujít ani zvíře. Dokážu vám to na příkladu.

posekej si ten travnikSvoje zkušenosti a zážitky z prvních měsíců shrnul do knihy o této „Amééérice“: svým nadšeným, vlídným a typicky necestovatelským způsobem nám přibližuje Mexiko, Guatemalu, Nikaraguu, Salvador, Ekvádor a Kolumbii, jak je poznal na vlastní kůži. Země s pro nás drsným podnebím, občas děsivou historií, ale plné skvělých lidí, kteří se každý den perou o život v podmínkách, v nichž by málokdo z nás obstál. A co na to oni? Usmívají se. Nezlomní lidé s velkým srdcem. Vítejte v Latinské Americe!

Cestopisy – nové knihy

Plachetnicí pro pírko tučňáka aneb o první české plavbě kolem světa

Jeden z největších českých mořeplavců Ruda Krautschneider ve své poutavé knize popisuje plavbu kolem světa v antarktickém pásmu, přistání na pustých ostrovech, ale i barvitost Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky a...

Britské galerie a muzea, průvodce od skutečného znalce

Jaroslav Beránek připravil v roce 2010 v rámci Britského roku pro Český rozhlas 3 – Vltava vyprávění o britských muzeích a galeriích.

Jak se stát Britem aneb s humorem o tom jak zůstat Britem po Brexitu

Spisovatel George Mikes (1912-1987) ve svých úsporných, ale vtipných povahopisných črtách, postihuje svéráz života v Anglii stejně, jako kdysi se o totéž pokusil Karel Čapek v Anglických listech. V knize...

Indický hlavolam Zdeňka Mahlera. Nadčasový cestopis

Kdo nebyl v Indii, neví a neporozumí. Zdeněk Mahler (7.12. 1928 – 17.3, 2018), ale toto pravidlo lehce nabourává vtipným vyprávěním s velmi trefnými postřehy. Vytvořil tak bez nadsázky klasické...

Henry David Thoreau a slavný cestopis Mainské lesy. Poprvé česky.

Málem zapomenutý americký myslitel Henry David Thoreau (1817 – 1862) je v Česku znám především knihou Walden aneb Život v lesích. V ní popisuje svůj originální pohled na existenci jednotlivce...

Putování za sokolníkem. Emotivní cestopis Karly Erbové

Známá básnířka z Prahy a Plzně vydala v Tišnově vzpomínku na čtyřicet let její duší vzpomínaný výlet s kamarádkou, na cestu tam a zpátky na Moravu a nazpět do Plzně...

Světadíl pod Himálajem. Hanzelka a Zikmund, Himaláj, hinduismus a vliv na chování ptáků

Kdyby chtěl někdo tvrdit, že náboženství nemá vliv na zvířata, budu se s ním přít do krve. A dokážu mu, že je vedle. Ale abyste mi rozuměl, nedám se zmást...

Inspirující myšlenky...

Já knihy nepíšu, ale prožívám. Jsem v každém okamžiku se svým hrdinou a neustále se ptám, co by udělal on a co jeho okolí, a to se pak snažím skloubit do jednoho dějového celku. Ale pokud povaha lidí předem vymyšlenému ději neodpovídá, raději změním děj, protože nechci znásilňovat své hrdiny. Když jsem psal svou první detektivku, předem jsem si vymyslel, jak bude děj vypadat a kdo je vrahem. Jakmile jsem ale začal psát, postavy se začaly bouřit, a tak jsem to nechal na nich. Nakonec byl jako vrah odhalen někdo jiný, než jsem původně plánoval. A tohle řešení je mnohem lepší.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik