Cestopisy

Kdo nebyl v Indii, neví a neporozumí. Zdeněk Mahler (7.12. 1928 – 17.3, 2018), ale toto pravidlo lehce nabourává vtipným vyprávěním s velmi trefnými postřehy. Vytvořil tak bez nadsázky klasické dílo cestopisné literatury, které ani za ty roky neztratilo na půvabu a aktuálnosti.

Málem zapomenutý americký myslitel Henry David Thoreau (1817 – 1862) je v Česku znám především knihou Walden aneb Život v lesích. V ní popisuje svůj originální pohled na existenci jednotlivce v rámci společnosti. Nyní můžete číst jeho další, posmrtně vydanou knihu Mainské lesy, která patří k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky.

Jeden z největších českých mořeplavců Ruda Krautschneider ve své poutavé knize popisuje plavbu kolem světa v antarktickém pásmu, přistání na pustých ostrovech, ale i barvitost Austrálie, Afriky, Jižní Ameriky a polárních stanic. Tuto tři a půl roku dlouhou plavbu absolvovali tři Češi na jachtě Polárka.

Známá básnířka z Prahy a Plzně vydala v Tišnově vzpomínku na čtyřicet let její duší vzpomínaný výlet s kamarádkou, na cestu tam a zpátky na Moravu a nazpět do Plzně. Smyslem oné cesty je navzdory titulu cesta sama, respektive její vzájemné sdílení.

Kdyby chtěl někdo tvrdit, že náboženství nemá vliv na zvířata, budu se s ním přít do krve. A dokážu mu, že je vedle. Ale abyste mi rozuměl, nedám se zmást takovou průhlednou naivitou zoologů, kteří kudlance říkají nábožná. Ani nechci tvrdit, že zvířata mají nějakého svého zvířecího boha. Tak daleko ještě nejsme. Fakt je, že prostředí působí na člověka, to je dávno prokázaná věc, nemám pravdu? Když je to prostředí založené nábožensky, nemůže jeho vlivu ujít ani zvíře. Dokážu vám to na příkladu.

Spisovatel George Mikes (1912-1987) ve svých úsporných, ale vtipných povahopisných črtách, postihuje svéráz života v Anglii stejně, jako kdysi se o totéž pokusil Karel Čapek v Anglických listech. V knize se dozvíme o zvláštních britských zálibách, od hovorů o počasí a stání ve frontách po hru v kriket a autor nás provede všemi nástrahami, jaké tam čekají na člověka, který přišel odjinud a usiluje o přijetí do vybrané společnosti těch opravdových Britů.

Ulčův román-cestopis, je zajímavé dílo, ve kterém se autor dopouští různých výkladů o politice, kultuře, zemích, ostrovech, přístavech a především popisů různých postav.

Svoje zkušenosti a zážitky z prvních měsíců shrnul do knihy o této „Amééérice“: svým nadšeným, vlídným a typicky necestovatelským způsobem nám přibližuje Mexiko, Guatemalu, Nikaraguu, Salvador, Ekvádor a Kolumbii, jak je poznal na vlastní kůži. Země s pro nás drsným podnebím, občas děsivou historií, ale plné skvělých lidí, kteří se každý den perou o život v podmínkách, v nichž by málokdo z nás obstál. A co na to oni? Usmívají se. Nezlomní lidé s velkým srdcem. Vítejte v Latinské Americe!

Kniha Radka Laudina Památná místa Járy Cimrmana informuje o víc než dvaceti lokalitách na území České republiky a závěrem stručně zaperlí taky na téma nově objevený africký brouk. Pan doktor Svatopluk Bílý jej totiž ne tak dávno pojmenoval Cimrman.

Říká Vám něco veleúspěšná knižní série Merde? Pokud ano, rád bych Vám někoho představil: Jmenuje se Bill Bryson a je autorem knihy Zápisky z malého ostrova. Proč právě jeho? Protože – jak Stephen Clarke otevřeně přiznal – to byl právě Brysonův humorný cestopis po „malém ostrově“ jménem Anglie, který jej inspiroval k napsání prvního svazku Merde!