František Skála: Není Šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu
Naprosto originální vyprávěnky, jak je zachytil náš přední malíř starší generace. Humor zvláštního ražení, ryze český, venkovský, městský i hospodský - z okupace i z poválečné doby až do dnešních dnů. Autor nikde neslevuje z dobrého vkusu. Lze-li knihu k něčemu v české literatuře přirovnat, tedy k textům Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala. Literární ambice je tu však spíše potlačena ve prospěch autentičnosti vyprávění, i když je přirozeně upraveno citlivou rukou autora.
Jediný oficiální a dlouho očekávaný životopis vizionáře a jedné z nejvýraznějších osobností moderní doby. 
Kdysi lidé vyprávěli příběhy u jednoho stolu, dnes čučej do monitoru a hltají zběsilé příběhy telenovel. Tedy ne, že by lidé před sto lety byli jiní, jen těch příběhů je víc a jsou stupidnější. Jako vždy, když je něčeho moc. Jejich tvůrci vám děj předžvýkají a řeknou, jak zapadnout do správného stáda, což je i dnes činnost společensky mimořádné prospěšná.
Kniha o životě Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky.
Na konci roku 2010 jsme se dozvěděli, že ve svém bytě v Praze (Soukenická ulice) zemřela autorka známého autobiografického vyprávění Na vlastní kůži Heda Kovályová – Margoliová ve věku 91 let. Její knihu jako jednu z prvních vydalo nakladatelství 68 Publishers v Torontu v roce 1973, doma ve vlasti vyšla v Československém spisovateli v roee 1992.
Z období druhé světové války se dochovalo množství deníků, jež si vedli autoři v letech svého zahraničního exilu, avšak deník Jana Slavíka (1885 – 1978), poúnorovým režimem umlčeného historika, se obvyklému způsobu vymyká. Pro nakladatelství Academia Praha knihu edičně připravil Jaroslav Bouček, syn známého zahraničního zpravodaje Rudého práva a ČTK (1923-2001), pracující jako archivář, k dějinám má blízko a díky svému povolání se mu podařilo nalézt v pozůstalosti legionáře a novináře Václava Chába poválečný Slavíkův strojopis deníku – vše v archivu Národního muzea v Praze.
„Pravda člověka“, zdůrazňoval Malraux ve svých Antipamětech, „je především to, co skrývá.“ Když 25.června 1997 Jacques-Yves Cousteau vstoupil do světa ticha, nechal za sebou nadaci, která nese jeho jméno, desítky filmů a děl a ekologické aktivity, které poznamenaly století.Ale jaký byl ve skutečnosti člověk, který byl dlouho hned po de Gaullovi nejslavnějším Francouzem na světě?
Jaký byl bankéř první republiky Jaroslav Preiss (1870-1945)? Nejvýznamnější finančník a národohospodář 20. století, který vytvořil nejsilnější finanční ústav první republiky, spolupracovník T. G. Masaryka a Edvarda Beneše… ten, kterého komunisté dali zatknout po osvobození v květnu 1945 hned nadvakrát, zabavili (spíše rozkradli) jeho veškerý majetek jako „nepříteli státu“, aniž by byl řádným soudem odsouzen?! Jejich podíl na jeho martýriu, na jeho smrti jim nemůže být zapomenut.
Zvláštní osudy vnuků T.G.Masyryka, Herberta a Leonarda Revilliodových, sepsala Libuše Paukertová – Leharová (*1933) a knihu vydal na podzim 2009 Zdeněk Susa ve Středoklukách. Autorku již dobře známe od roku 2005, kdy pro současné české čtenáře objevila postavu mladší dcery TGM v knize, nazvané V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou. Poznala ji totiž v roce 1948, kdy odešla s rodiči do exilu a třicet let s ní udržovala přátelské styky.
