Sokrates na rovníku, objevování Tomáše Zmeškala

Pátrání je věc ošemetná a nesmírně nejistá, člověk nikdy neví, co ho potká na cestě, po níž se vydal, jaká skrytá zákoutí poodhalí, zda se mu v nich bude líbit, nebo zda nakonec nebude zatrpkle proklínat své rozhodnutí. Zvláště pokud se rozhodne hledat vlastního otce.

Právě na takovou cestu po stopách svého otce, pocházejícího z Konga, nás ve své nové knize Sokrates na rovníku bere Tomáš Zmeškal.
Na rozdíl od svých předchozích románů popisuje v tomto příběhu osudy svých rodičů a prozrazuje něco i o sobě. Jako zkušený vypravěč s osobitým stylem se však intuitivně vyhýbá pouhému líčení klasické rodinné historie a vypráví například i o historických přešlapech, jichž se ještě na přelomu 19. a 20. století dopouštěly některé evropské státy vůči Africe a jejím národům. Teprve z tohoto prolnutí obou příběhů, oné komorní zprávy o otci a rodině s dějinami kulturního střetu, vzniká výsledný tvar Sokrata na rovníku, soubor deníkových zápisků, vzpomínek, úvah a rodinných reportáží.

Znovu se zde ukazuje, že hledání je pokaždé činností nanejvýš komplexní, že nestačí pátrat v matrikách a sestavovat rodokmeny. Kdo chce skutečně pochopit, odkud přichází, musí umět dočasně opustit sebe a odvážit se k hlubšímu ponoru, ke společnosti, k zemi a dějinám. Teprve poté vzniká celistvý obraz o nás, o naší minulosti i o těch, kteří nás přivedli na svět.

Tomáš Zmeškal, Sokrates na rovníku | Nakladatelství: Mishkezy, 2013

Ukázky z knihy: 1. Začátky hledání – Praha 2006

V roce 2006, osm let poté, co jsem se vrátil z  jedenáctiletého pobytu v Anglii, jsem se rozhodl znovu začít hledat svého otce. Naposledy jsem se o to pokoušel ještě v Londýně, od té doby uplynulo přes deset let a politická i vojenská situace v Kongu se po dvou krvavých válkách, v kterých zahynulo přes pět milionů lidí, začala uklidňovat. V roce 2006 v Kongu proběhly volby, které zorganizovaly Spojené národy. Byla to největší a nejdražší akce v jejich historii a všichni lidé, které Kongo z nějakých důvodů zajímalo, napjatě čekali, jak dopadnou. Dopadly vcelku dobře. Dobře v kontextu Konga znamenalo, že se stát nerozpadl a parlament s prezidentem byli zvoleni. Kdyby se totiž rozpadl nebo se k rozpadu potácel, mnoho šancí, jak v něm najít svého otce bych neměl. Moji rodiče se rozešli na konci šedesátých let a na začátku sedmdesátých se natolik pohádali, že moje matka ukončila i jejich vzájemnou korespondenci. Nejčerstvější zprávy, které jsem o otci měl, byly zhruba z roku sedmdesát čtyři, kdy žil a studoval ve Francii, moje informace byly tedy přes třicet let zastaralé. Proč moje matka korespondenci ukončila jsem nevěděl, nemluvila o tom.

Sokrates na rovníku, rodinné reportáže 1,2