spisovatelky erosPrvotina Martiny Bittnerové pod názvem Spisovatelky a Erós – Utajené životy českých žen je kniha, která  navazuje na seriál, který vycházel na webmagazínu Rozhledna, nicméně nabízí mnohem propracovanější a rozšířenější verzi původních textů. Jednotícím prvkem všech příběhů se stala vášeň. Nejedná se však pouze o vášeň milostnou, ale o vášeň v mnoha podobách představenou prostřednictvím dvanácti portrétů výjimečných osobností – M. D. Rettigové, Boženy Němcové, Antonie Reissové, Karolíny Světlé, Sofie Podlipské, Věnceslavy Lužické, Eleonory Šomkové, Růženy Svobodové, Marie Majerové, Hany Kvapilové a Marie Bittnerové.

Vypráví o ženách, které nějakým způsobem předstihly svou dobu, nebo se alespoň určitým postojem, partnerským vztahem, či svou prací, lišily od svých vrstevnic.  V žádném případě však publikace nekopíruje učebnice, ale naopak se snaží ukázat, co tyto ženy v životě inspirovalo, vedlo, či trápilo, kde tkví kořeny jejich životních i uměleckých postojů.

Součástí knihy jsou i obrázkové portréty zmíněných žen a v některých případech i jejich osudových mužů. Nechybí proto ani herec Jiří Bittner, manžel herečky Marie Bittnerové, jehož  jméno většina Čechů zná  díky proslulému výroku ze hry  Járy Cimrmana Záskok: „Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat.“
Navíc se jedná, podle rodinné legendy, o příbuzného autorčina pradědečka Emanuela Bittnera.

Martina Bittnerová (nar. 1975 v Novém Městě na Moravě)
Publikovala v řadě internetových i neinternetových periodik.  Spoluzaložila kulturně-společenský magazín webmagazín Rozhledna, který vedla zhruba šest let. Zúčastnila se několika literárních soutěží pro neprofesionály, kde obdržela ocenění. Byla členkou Klubu mladých autorů při Západočeském středisku spisovatelů. Věnovala se i  pořádání literárně-hudebních akcí.
V současné době žije na Slánsku a věnuje se literární tvorbě, publicistice, přednáškové činnosti a volnočasové pedagogice. Dlouhodobě se zajímá o literární historii s výraznou orientací na české osobnosti 19. století.

Prvotina Martiny Bittnerové pod názvem Spisovatelky a Erós – Utajené životy českých žen v  nakladatelství Daranus. Kniha bude pokřtěna v úterý 25. října 2011 od 17h v Literární kavárně knihkupectví Academia na Václavském nám. v Praze za přítomnosti spisovatelky Ivony Březinové a moderátorky Evy Jurinové.

Ukázka z knihy: Spisovatelky a Erós

Pokud Němcová nosí nechtěně a nespravedlivě nálepku nymfomanky, Majerová byla podle slov pamětníků nymfomankou skutečnou a v mládí přímo patologickou.

Ve svých vzpomínkách druhá manželka Stanislava Kostky Neumanna Božena, za svobodna Hodačová, Majerovou rozhodně nešetří a sama s bolestí vypráví, že Majerová prakticky po celou dobu soužití Boženy s Neumannem patřila k ženám, s nimiž celkem bez okolků spával. Majerová k nim domů jezdívala na přátelské návštěvy a při té příležitosti se oddávala sexuálním hrátkám s Neumannem, ačkoli Božena i s dcerou Sofií seděly ve vedlejším pokoji. Neumanna ale nelze nazvat světcem, když kapavku vnímal asi tím způsobem jako my dnes běžnou chřipku.

Marie se s Neumannem znala z Prahy, kde pracovala jako písařka. Pobývala tehdy spolu s dalšími autory v jeho vile a v rámci anarchistického kroužku si mohla užívat dosyta přízně Karla Tomana, Antonína Boučka a jiných. Ostatně se prý chlubívala, že odcházela často domů se zasychajícím spermatem na kalhotkách.

Ovšem prožívala i citové bouře, o jedné vypráví své sestře Milce:

„Sympatický učitel vznešeného umění řečnického zaujal jí tou měrou, že zapomněla na vážnou práci a všecky myšlénky a duševní hnutí obracela jen k němu... A na to přišlo sblížení... Mám ti vypisovat ony milostné scény — ony dlouhé, nespočetné polibky... Pak přišlo uspokojení, za ním v patách únava a omrzení. A na konec hnus.“

Toto rozčarování se dostavilo po pouhých třech měsících „milkování“, jak to sama Marie trefně pojmenovala.

Nakonec se od Neumannových anarchistů odvrátila, ale pouto s Neumannem přetrvalo. Mezitím stihla ulovit i Františka Kellnera, jehož velmi milovala během pařížského pobytu. Snad i on stejně vášnivě miloval ji, ale jeho život bohužel skončil záhadně v zákopech první světové války. Omámila prý i Vladimira Vladimiroviče Majakovského, ruského prozaika, básníka a dramatika.
Výčet mužů by dosáhl jistě vysokého čísla, nicméně se o nich spíše špitalo, než že by se o nich hovořilo otevřeně.

Marii stihl v podstatě Fučíkův úděl. Stala se jeho symbolickým protipólem, a tudíž zbožňovaná komunistická strana učinila vše pro to, aby se o jejích erotických poklescích příliš nehovořilo. Cenným svědectvím proto zůstávají zmínky v jejích dopisech, kde mluví o mužích trochu otevřeněji.
Odpověď na otázku, v čem tkvěl úspěch Marie Majerové u opačného pohlaví, když na ní plebejské prostředí zanechalo stopy a vzdělání získávala částečně samostudiem, které později doplnila přednáškami na Sorbonně, je jednoduchá. Jednak by ani tenkrát pánové tvorstva na čistou výzvu k sexuálnímu sblížení neodpověděli ne, a především pak revolucionářka Marie vynikala osobitým půvabem.

Božena Neumannová vzpomínala na její sličnou tvář a tělo, jen nohy snad neměla Marie příliš výstavní.

Paradoxně dnes začínají z hlediska emancipačního hnutí někteří teoretici spojovat osobnost Němcové s Majerovou. Němcová přitom také zářila krásou a uchvacovala muže, ovšem Majerová se na rozdíl od ní někdy se srdečními záležitostmi příliš nezdržovala.


Biografie – nové knihy

Rozzlobený Aloys Skoumal píše do svého deníku Spiritus iratus

Po knize korespondence mezi Aloysem Skoumalem (1904-1988) a Františkem Halasem a Janem Čepem, nazvané Spiritus agens Aloys Skoumal (...

Jakub Deml. Korespondence. Vzpomínky na Josefa Floriana

Pátý svazek edice Korespondence poprvé představuje rozsáhlý rukopis Jakuba Demla z let 1950–1951, kdy jeho práce nesměly vych...

Samomluvy Miroslava Macka. Neobyčejná kniha lékaře, politika, milovníka dobrých vín a staromilce

Dnes už naopak nepochybuji, že Samomluvy Miroslava Macka psal muž inteligentní, prozíravý i samorostlý. Do r...

Všechno o mém otci Milanu Lasicovi sepsala jeho dcera Hana

Kniha Všechno o mém otci má podtitul. 100 + odpovědí Milana Lasici na otázky, které mu nikdo předtím nepoložil, a snad ani na...

Marcel Proust. Dva díly biografie geniálního spisovatele jehož málokdo četl, ale každý zná

Dvoudílná monografie mapující detailně život a dílo autora, které téměř nikdo nečetl ale všichni o něm zasvěceně hovoř...

Myšlenky z knih

Podíváme-li se kdekoli do historie veřejného školství a povinné školní docházky, najdeme u kořene ani ne tak mylný altruismus, jako spíše vědomou snahu vytvořit z lidí takovou masu, jakou si přály politické elity. Tvrdohlavé menšiny měly být donuceny splynout s většinovou masou. Všem občanům měly být neustále vštěpovány občanské povinnosti, které vždy zahrnovaly poslušnost státnímu aparátu. Ovšem, jestliže má být masa obyvatelstva vzdělávána ve státních školách, jak by se mohly státní školy nestat mocným nástrojem pro hlásání poslušnosti státním autoritám?
Murray N. Rothbard