slaby zdenek

O vzpomínkách PhDr. Zdeňka Karla Slabého (*1930) na rozličné osobnosti našeho i zahraničního kulturního světa psaly Literární noviny loni:  Autor a jeho nakladatelství Volvox Globator letos přišli dle očekávání a časově takřka přesně podle plánu s pokračováním. A zatímco první svazek má 512 stran, tento dokonce končí stránkou 544. (Následovat bude svazek třetí.)

Co se poezie týká, vzpomíná autor v první knize nejvíc na představitele „nezvalovské generace“ (Biebl, Karel Konrád, Seifert), ale i na tvůrce mladší (Halas, Holan, Hrubín, Závada, Skácel). Co se týče prózy, potkáme spolu s ním kupříkladu Ajtmatova, Preusslera, Pujmanovou, Řezáče anebo Otu Šafránka.

setkavani potkavani slaby 2

Co víc? V přítomném svazku možná ledaskoho zarazí značný prostor „uzurpovaný“ Foglarem (str. 205-243). Natolik značný prostor, až je členěn v sedm kapitol. Ale kdo Zdeňka Slabého zná, může se snad divit? S Foglarem jej pojilo celoživotní přátelství už od osudného momentu, kdy s přezdívkou Siki vstoupil do jeho slavného oddílu.
Tato sekvence knihy je už teď i objektem zájmu foglarologů, i dočkáme se ještě taky jejich referencí, byť některý Slabého nepochybně pokárá za to, že Foglara ani nyní nevyzdvihl na piedestal literární kvality.

A další autoři, které Z. K. Slabý potkal, nebo se s nimi setkával?
V knize jsou seřazeni abecedně kupříkladu i Jan Alda, Adolf Branald, František Branislav, Josef Brukner, E. F. Burian, Jan Čarek, Jan Drda, Ladislav Dvorský, Miroslav Florian, František Flos, Ota Hofman, Egon Hostovský, Vladimír Kovářík (nejen autor Literárních toulek), Miloš V. Kratochvíl, Miloš Macourek, Karel Nový, Ivan Olbracht, Eduard Petiška anebo - plzeňský Bohumil Polan.

Avšak rovněž autoři cizojazyční; např. Jerzy Broszkiewicz zůstává duchovním otcem skvělé dětské knihy Velké, větší, největší a Friedrich Feld je původce obdobně báječné knížky Hrající deštník. A geniální James Krüss? Posléze se, jak možná víte, odstěhoval z Evropy na Kanárské ostrovy a samo sebou nenapsal jen knihu Tim Tollar aneb Ztracený smích; ale kdyby do svářícího se světa poslal jen ji, stačilo by to. Za pravdu mi dá každý, kdo ten příběh v dětství vstřebal a ví tedy, že „baron Natas“ se obráceně čte „baron Satan“.

A další? Erich Kästner, Astrid Lindgrenová, Willi Meinck, Rudo Moric; ale rovněž malíři. Otec a dcera Ladovi, Kamil Lhoták, Václav Rabas... Spíš výjimečně pak i některé osobnosti světa filmu. Karel Kachyňa, Dana Medřická, Václav Vydra...

Jako krajně zaujatý kamarád a fanoušek Zdeňka Karla Slabého a jako autor četných recenzí na jeho (skvělé!) knížky, ale koneckonců i co spoluautor doslovu právě k tomuto druhému Setkávání potkávání už však víc nepovím, abych Zdeňka nepřechválil! A na - očekávatelnou - výtku, že vše vnímá výhradně čidly vlastní osobnosti a korespondence s dotyčnými, odvětím: „Jak jinak? Svět se točí znovu a znovu okolo každého umělce.“

Zdeněk K. Slabý: SETKÁVÁNÍ POTKÁVÁNÍ. Listování v osudech 2. Volvox Globator. Praha 2017. 544 stran. ISBN 978-80-7511-375-7

Biografie – nové knihy

Marcel Proust. Dva díly biografie geniálního spisovatele jehož málokdo četl, ale každý zná

Dvoudílná monografie mapující detailně život a dílo autora, které téměř nikdo nečetl ale všichni o něm zasvěceně hovoř...

Karel Zeman a jeho kouzelný svět - první velká monografie světového režiséra

První velká monografie Karla Zemana, světového režiséra, který inspiroval světové tvůrce v oblasti filmové fantastiky, z per...

Denní dům, noční dům, čtivé příběhy Tokarczukové na hranicích snů, reality a mystiky

Román Denní dům, noční dům situovala autorka do oblasti Kladska, kde poblíž českých hranic našla svůj nový domov. Každá ...

Ivo Fencl, Ivo Václav Fencl: Básnické mezisvěty otců a jejich synů k prahu bolesti

Spisovatelé Ivo Fencl a jeho otec Ivo Václav Fencl jsou autory publikace vydané v padesáti výtiscích, jež jsou číslovány a do...

Paní Hemingwayová aneb osudy manželek Ernesta Hemingwaye

Když jsem spatřila upoutávku na knihu s jednoduchým názvem Paní Hemingwayová, okamžitě mne začala trápit otázka: která asi...

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky