slaby zdenek

O vzpomínkách PhDr. Zdeňka Karla Slabého (*1930) na rozličné osobnosti našeho i zahraničního kulturního světa psaly Literární noviny loni:  Autor a jeho nakladatelství Volvox Globator letos přišli dle očekávání a časově takřka přesně podle plánu s pokračováním. A zatímco první svazek má 512 stran, tento dokonce končí stránkou 544. (Následovat bude svazek třetí.)

Co se poezie týká, vzpomíná autor v první knize nejvíc na představitele „nezvalovské generace“ (Biebl, Karel Konrád, Seifert), ale i na tvůrce mladší (Halas, Holan, Hrubín, Závada, Skácel). Co se týče prózy, potkáme spolu s ním kupříkladu Ajtmatova, Preusslera, Pujmanovou, Řezáče anebo Otu Šafránka.

setkavani potkavani slaby 2

Co víc? V přítomném svazku možná ledaskoho zarazí značný prostor „uzurpovaný“ Foglarem (str. 205-243). Natolik značný prostor, až je členěn v sedm kapitol. Ale kdo Zdeňka Slabého zná, může se snad divit? S Foglarem jej pojilo celoživotní přátelství už od osudného momentu, kdy s přezdívkou Siki vstoupil do jeho slavného oddílu.
Tato sekvence knihy je už teď i objektem zájmu foglarologů, i dočkáme se ještě taky jejich referencí, byť některý Slabého nepochybně pokárá za to, že Foglara ani nyní nevyzdvihl na piedestal literární kvality.

A další autoři, které Z. K. Slabý potkal, nebo se s nimi setkával?
V knize jsou seřazeni abecedně kupříkladu i Jan Alda, Adolf Branald, František Branislav, Josef Brukner, E. F. Burian, Jan Čarek, Jan Drda, Ladislav Dvorský, Miroslav Florian, František Flos, Ota Hofman, Egon Hostovský, Vladimír Kovářík (nejen autor Literárních toulek), Miloš V. Kratochvíl, Miloš Macourek, Karel Nový, Ivan Olbracht, Eduard Petiška anebo - plzeňský Bohumil Polan.

Avšak rovněž autoři cizojazyční; např. Jerzy Broszkiewicz zůstává duchovním otcem skvělé dětské knihy Velké, větší, největší a Friedrich Feld je původce obdobně báječné knížky Hrající deštník. A geniální James Krüss? Posléze se, jak možná víte, odstěhoval z Evropy na Kanárské ostrovy a samo sebou nenapsal jen knihu Tim Tollar aneb Ztracený smích; ale kdyby do svářícího se světa poslal jen ji, stačilo by to. Za pravdu mi dá každý, kdo ten příběh v dětství vstřebal a ví tedy, že „baron Natas“ se obráceně čte „baron Satan“.

A další? Erich Kästner, Astrid Lindgrenová, Willi Meinck, Rudo Moric; ale rovněž malíři. Otec a dcera Ladovi, Kamil Lhoták, Václav Rabas... Spíš výjimečně pak i některé osobnosti světa filmu. Karel Kachyňa, Dana Medřická, Václav Vydra...

Jako krajně zaujatý kamarád a fanoušek Zdeňka Karla Slabého a jako autor četných recenzí na jeho (skvělé!) knížky, ale koneckonců i co spoluautor doslovu právě k tomuto druhému Setkávání potkávání už však víc nepovím, abych Zdeňka nepřechválil! A na - očekávatelnou - výtku, že vše vnímá výhradně čidly vlastní osobnosti a korespondence s dotyčnými, odvětím: „Jak jinak? Svět se točí znovu a znovu okolo každého umělce.“

Zdeněk K. Slabý: SETKÁVÁNÍ POTKÁVÁNÍ. Listování v osudech 2. Volvox Globator. Praha 2017. 544 stran. ISBN 978-80-7511-375-7


Biografie – nové knihy

Sama mezi Indiány, příběh Heleny Valerové, dívky unesené Yanomahy

Unesena Indiány, zůstala sama mezi Indiány, aby žila s Indiány Úchvatný zápis o existenci lidí, kteří zmi­zeli v nenávr...

Věčný Benvenuto Cellini. Světový sochař, který žil tím, co napsal

V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených...

Bohumila Grögerová. Můj labyrint jež se dotýká samé podstaty smyslu života

Poslední kniha fakticky i symbolicky uzavírá osudový kruh života Bohumily Grögerové, která už neodmyslitelně patří k nejvý...

Karel Moudrý Kryl, vzpomínky z exilu. Jedinečná biografie

Jako filozofická báseň v próze o velkém českém básníkovi je kniha napsaná legendárním komentátorem rozhlasové stanice Svo...

Otevřený deník Jana Vladislava. Opravdu jedinečný dokument doby

Základem Otevřeného deníku básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923–2009) jsou deníko...

Myšlenky z knih

Vše je podvod: hledat nejmenší míru klamů, držet se průměru, usilovat o krajnosti. V prvém případě dobro odvádíme tím, že je chceme získat příliš snadno, zlo, že mu klademe příliš nepříznivé bojové podmínky. V druhém případě dobro podvádíme tím, že o ně neusilujeme ani ve věcech pozemských. V třetím případě dobro podvádíme tím, že se od něho co nejvíc vzdalujeme, zlo, že bychom je rádi vystupňovali do krajnosti a tím snad zbavili moci. Měli bychom tedy dát přednost druhému případu, neboť´dobro podvádíme vždy, ale zlo v tomto případě, jak se aspoň zdá, nikoliv.
Franz Kafka, Aforismy