fencl tri tvare poea
Kniha volně navazuje na Fenclovu biografii Roberta Louise Stevensona (zřejmě první a zatím jedinou u nás samostatně vydanou), která byla po dobu jednoho roku na pokračování zveřejňována literárním časopisem Tvar.
Vyšla pak jako 26. svazek edice Ulita pod titulem Dvě tváře doktora Jekylla (2012, ISBN 979-80-86446-58-5) s obrázky sochaře Marka Škubala, mj. hrdiny Fenclovy knížky Lektorka z galerie na rohu.

Výběr z kapitol:
Edgar Poe a dutá Země (Pozn. Napsal jsem především s přihlédnutím k Baileyho studii Zdroje Poeova Pymy A Pfalla, kterou mi v torontské univerzitní knihovně ofotografoval Josef Škvorecký), Edgar Poe vynálezcem, Na pomoc přichází žena či „Havran nejen podle Škvoreckého“.

Už roku 2006 ale Fencl vydal jako 6. svazek té samé edice Ulita a ve výtvarné redakci Václava Maliny publikaci Norman Bates kontra Fantomas ilustrovanou Michalem Neradilem (ISBN 80-86446-28-X) a obírá se vevnitř životy dalších sedmi svých oblíbených autorů Charlese Dickense, Roberta Blocha, Gastona Lerouxe, Arthura Machena, Pierra Souvestra, Marcela Allaina a Jamese Matthewa Barrieho. Epilogy opatřil Ulity 6 a 26 v obou případech bohemista Vladimír Novotný.

Ivo Fencl: Tři tváře Edgara Poea.
Včetně tří ukázek z poezie a prózy Edgara Allana Poea v překladu Petra Krula. Jako 62. svazek edice Ulita nakladatelství Pro libris (edici řídí Vladimír Novotný) vydala za finančního přispění Ministerstva kultury Knihovna města Plzně. Ilustroval Tomáš Kůs. Předmluva Martin Jiroušek.
Doslov Domov jménem tajemství napsal Martin Petiška. Redakce Jana Horáková a Vladimír Gardavský. Typograficko přípravu realizoval Miroslav Krist v tiskárně a nakladatelství ArtKrist. Tisk „MK tisk Miroslav Kratochvíl“. Plzeň 2020. ISBN 978-80-88282-12-9


Biografie – nové knihy

Moje dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, biografie beroucí dech

Myslím, že nebylo u nás novináře, který by ji  neznal. Žilinská rodačka Erika Kellermannová-Bezdíčková (* 1931) dosud...

Rozhovory s Aničkou Viktora Fischla patří mezi knihy odposlouchané

Hovory s Aničkou patří mezi knihy "odposlouchané", jak je sám autor nazýval, a z nichž nejznámější je bezpochyby ta věnovan...

Věčný Benvenuto Cellini. Světový sochař, který žil tím, co napsal

V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených...

Sama mezi Indiány, příběh Heleny Valerové, dívky unesené Yanomahy

Unesena Indiány, zůstala sama mezi Indiány, aby žila s Indiány Úchvatný zápis o existenci lidí, kteří zmi­zeli v nenávr...

Bohumila Grögerová. Můj labyrint jež se dotýká samé podstaty smyslu života

Poslední kniha fakticky i symbolicky uzavírá osudový kruh života Bohumily Grögerové, která už neodmyslitelně patří k nejvý...

Myšlenky z knih

Teď nemám v úmyslu říci, že mýlit se je to samé jako být kreativní. Víme, že když nejste připraveni se mýlit, nikdy nepřijdete s ničím originálním. A v době, když děti dospívají, většina z nich tuto schopnost ztratila. Jsou vyděšeni možností vlastního omylu a takto to chodí ve firmách, stigmatizujeme chyby. A my dnes provozujeme národní vzdělávací systémy, kde to nejhorší, co můžete udělat, je chyba. Výsledkem je, že odnaučíme lidi jejich kreativitě. Picasso jednou řekl, že všechny děti se rodí jako umělci. Problém je zůstat umělcem během dospívání. Hluboce věřím tomu, že nedospíváme do kreativity, my ji dospíváním ztrácíme, nebo spíše, jsme jí odnaučeni.
Ken Robinson