basnicke mezisvety fenclSpisovatelé Ivo Fencl a jeho otec Ivo Václav Fencl jsou autory publikace vydané v padesáti výtiscích, jež jsou číslovány a doplněny podpisy autorů, přičemž celek sestává jednak z veršů, jednak z prozaických sekvencí.

Z kapitol:
Pomněnka
Otcové a synové, synové a otcové
Ortely edenů
Moje první setkání s Českým rájem (1)
Jaroslav Foglar našel náhradní řešení
Moje první setkání s Českým rájem (2)
Proto odvahu! Živote! Odvahu!
Moje první setkání s Českým rájem (3)
Učení s otcem
Pamatuji si dodnes
Moje první setkání s Českým rájem (4)
Píše mi tu můj syn
Moje první setkání s Českým rájem (5)
Snílek a milovník fantastiky
Moje první setkání s Českým rájem (6)
U Valentů
Moje první setkání s Českým rájem (7)
Nesplněné vzkazy a výzvy
Dialog s otcem
Vánoční vzpomínka
Vzpomínka starého stromu
Protest

Ivo Fencl, Ivo Václav Fencl: Básnické mezisvěty otců a jejich synů k prahu bolesti / Ilustrace Ivo Fencl (kresby). Fotografie archiv autorů.
Ilustrace Ivo Fencl (kresby). Fotografie archiv autorů.

fencl ivo v televizi

Básnické mezisvěty (ukázka)

Quijote Holman a jeho kamarádi začali s prací na obnově Starých Hradů roku 1965. Aby měla i praktičtější efekt, udělali z jedné zámecké komnaty svatební síň. Právě tam jsme šli roku 1974, i když byla dokončena teprve necelý rok nato. První svatba se tu odbyla koncem dubna 1975.
Zámkem nás nicméně neprováděl Holman, nýbrž doktor Karol Bílek. V těch budovách našla totiž roku 1973 místo i část archivu Památníku národního písemnictví, pro který pracoval, a právě uzavření nájemní smlouvy s Památníkem vytvořilo podmínky pro rekonstrukci z let 1968-74, která pak ještě pokračovala. Dnes... Ale proč se o tom rozepisovat? Dokonce i šťastní manželé Bílkovi jsou už rozvedeni a osudy jejich i onoho archivu poněkud ničí tuto vzpomínku na idylu. Vládla však tenkrát idyla opravdu? Nakolik jenom v mé mysli a duši?
Kdo ví, ale každopádně jsem hodně snil. Také o tom, jak tam pracuji a vypiplávám stavbu s nimi. Čistou omítku, zdi, všechno kousek po kousku. Měl jsem pocit, že by mě brigádničení taky bavilo. Roku 1977 jsem se pak zúčastnil Šrámkovy Sobotky počtvrté a hle, na Starých Hradech zrovna vystavovali můj oblíbený obrázkový seriál o českých dějinách vybraný z měsíčníku Mateřídouška: kreslil jej Jiří Kalousek. Konaly se tu nicméně stále rozličné výstavy a vzpomínám, jak nás Karol Bílek nechával i nahlížet do nitra Vrchlického pracovny. Mne a tátu i mámu pak jednou rovněž do Štorchovy pozůstalosti. Zaujala mě, ale nic se přesto nikdy nevyrovnalo okamžiku, ve kterém jsme roku 1974 vstoupili už skoro za šera do zámecké kaple, a vzpomínám, že to tenkrát „kapánek“ zavánělo buřičstvím. Aleš Fetters ovšem se samozřejmostí vystoupal na kůr a zabasoval, jako to dělával i v humprechtském sále, a zpíval a zpíval. Zprvu sám, pak se připojili ostatní. Ne všichni, zbytek návštěvníků již čekal v autobuse. Ještě chvíli - a šli pro nás.
Můj táta ale moc nezpíval, spíš jen tak broukal... A já mlčel. Neumím zpívat. Bylo to však opravdu večer a zpívalo se a zpívalo a nemohli nás do toho autobusu dostat. Tedy chvilku, pak už ano. A abych nezapomněl, koupil jsem tam záložku. Dodnes ji mám. Ona totiž existuje série podobných záložek s obrázky – i vlastním jich šest. Na té starohradské vidím devět fotografií.

Biografie – nové knihy

Park Honan - Shakespeare, vynikající a čtivá kniha o světové legendě

Už víc jak 400 let jsou světu známá díla podepsaná Shakespearem.  Mezi desítkami knih, které ročně o něm vycházejí j...

Zdánlivé zbytečnosti. Vzpomínky na Ladislava Fukse, trocha lekce psaní. Radí Jan Kameníček

Kniha Zdánlivé zbytečnosti (Powerprint, 2013, 192 stran) od Kafkova pokračovatele Jana Kameníčka je knihou přinejmenším podvoj...

Blanka Stehlíková. Dcera malíře Ladislava Stehlíka o osobnostech naší kultury

Trilogie Země zamyšlená spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka  (1908 -1987) je neodmyslitelně součástí našeho literá...

Učení mučení Daniela Pennaca. Biografie beznadějného žáka, později profesora

V částečně autobiografické knize Učení mučení vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento ve školních le...

Potkávání setkávání II. Listování v osudech Zdeňka K. Slabého

O vzpomínkách PhDr. Zdeňka Karla Slabého (*1930) na rozličné osobnosti našeho i zahraničního kulturního světa psaly Literár...

Inspirující myšlenky...

Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl – je totiž trvalou charakteristiko u Těch dole, že jsou příliš zkrušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život – je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých hlavních obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že Ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztratí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou Ti uprostřed, kteří získají Ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina Těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle.
Orwell, 1984