V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených literárních pamětech, které jsou však ve srovnání s dnešními pravým skvostem. Je jím vlastní životopis sochaře a zlatníka Benvenuta Celliniho (1500 – 1567)

vlastni zivotopis cellini


Dílo Celliniho bylo z velké části zničeno nebo se ztratilo.
Jeho nejznámějším zachovalým výtvorem je bronzová socha Perseus s hlavou Medusy, kterou můžete vidět ve Florencii nebo Nymfa ve Fontainebleau u Paříže či busta Cosima I. Mediciho.
Ve svém životopise popisuje nejen to dobré a dobrodružné, co zažil, ale i své zločiny, úspěchy a nezdary.

V. V. Štech začíná v předmluvě: „Jak podivné jsou příčiny a cesty slávy! Světová proslulost výtvarného umělce založená na knize! Sochař, který žije tím, co napsal.
Knihou neumělou, neliterární, nevyrovnanou, ale právě proto živou. Knihou rovnou překypující osobností, která se v ní zmítá, rozpaluje a řádí.“
První část se dochovala a proslula zejména Goethovým překladem, druhou část nechal autor spálit, sám se nazval špatným spisovatelem. Jeho bezprostřednost je však taková, že i dnešnímu čtenáři předkládá čtivý dokument své doby.
 
V češtině vyšel pětkrát, poprvé v roce 1930, naposledy v roce 1976 pokaždé v překladu Josefa Macha a Adolfa Felixe s vynikající předmluvou V. V. Štecha.

bouda cellini 2

bouda cellini 1
Ilustrace Cyrila Boudy k Celliniho aubiografii z roku 1936

Život Celliniho inspiroval Hectora Berlioze k napsání opery Benvenuto Cellini 
(libreto Léon de Wailly a Henri Auguste Barbier). Jedná se první kompletní operu Berlioze. V opeře nalezneme dvě spletené dějové roviny – první je Celliniho láska k Terese, druhou poté jeho triumf v podobě dokončení bronzové sochy Persea – tyto momenty byly inspirací pro skladatelovi nejkrásnější, zvučné a nežné hudební motivy, které dokreslují zmařelou lásku, milostnou zápletku, přetvářku, záměnu osob, světské veselí a slavnostní obřad. (poznámka redakce)

cellini persesus meduza
Benvenuto Cellini – Perseus s hlavou Medusy


Biografie – nové knihy

Rozhovory s Aničkou Viktora Fischla patří mezi knihy odposlouchané

Hovory s Aničkou patří mezi knihy "odposlouchané", jak je sám autor nazýval, a z nichž nejznámější je bezpochyby ta věnovan...

Jaroslav Durych. Život a dílo ve vztahu muže a ženy

Kniha se zaměřuje na jedno z nejvýznamnějších témat umělecké prózy Jaroslava Durycha, jímž je vztah muže a ženy. Zmíněn...

Arnošt Lustig i Ota Pavel. Krásně jsem si početl

Korespondence Arnošta Lustiga s Otou Pavlem, maminkou Terezií a sestrou Hankou. ...

Věčný Benvenuto Cellini. Světový sochař, který žil tím, co napsal

V záplavě různých memoárů většinou s diskutabilní úrovní jsem sáhla po delší době rovněž po nepříliš vydařených...

Potkávání setkávání – Listování v osudech Zdeňka K. Slabého

V knize Potkávání setkávání – Listování v osudech Zdeňka K. Slabého (*9. 6. 1930) (vydal Volvox Globator, 2015) nalezn...

Inspirující myšlenky...

Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat. Tomu se ovšem říká fušerská práce.
Karel Čapek