saryoan tracyho tygr kniha povidek

Literárny trh je špecifickým organizmom. Pohyby nákladov, nákupné očakávania, spotrebiteľské správanie, ale aj preferencie čitateľov a nakladateľov akoby riadila nadpozemská sila.

A tak zatiaľ čo po niektorých klasikoch svetovej literatúry za posledné obdobie ani pes neštekol, je niekoľko autorov, ktorých diela vychádzajú v stále nových a nových reedíciách. Čo je však horšie, vydavatelia sa po úspechu niektorej publikácie väčšinou rozhodnú pre extrémne riešenie: vydať čo možno najkompletnejšiu bibliografiu toho ktorého autora. Pri tejto ušľachtilej činnosti, bohužiaľ, často siahajú vedľa.

Explicitným príkladom je americký spisovateľ arménskeho pôvodu (vždy som vedel, že všetko dobré v Amerike pochádza z Európy :o)) William Saroyan, ktorého dielo by sa dalo rozdeliť na dve, po všetkých stránkach (včítane chronologickej) rozdielne obdobia. A tak zatiaľ čo jeho zásadné diela ako Odvážny mladý muž na lietajúcej hrazde, Volajú ma Aram, či Tracyho tiger patria do tej prvej, na trhu sa objavuje omnoho viac jeho neskorých menších či väčších neúspechov, ktoré pretekajú ako vplyvom veku, tak aj akýmsi, tvrdo povedané, senilným úpadkom.

Kniha Trable s tygry sa rozhodla, že posilní prvú, úspešnejšiu etapu Saroyanovho diela. Pražské nakladateľstvo Argo ju vydalo ako úplne prvé české vydanie vôbec. Kniha vyšla premiérovo v roku 1938 ako jedna zo Saroyanových raných poviedkových zbierok a až do minulého roku sa nedočkala českého prekladu.

Napriek svojmu veku a možno aj vďaka nekonečne detskej povahe samotného autora je kniha nadčasovou výpoveďou začínajúceho umelca - spisovateľa a scenáristu v Amerike na prelome tridsiatych a štyridsiatych rokov. Zbierka je rozdelená do šiestich celkov a hneď prvý s názvom Tygr, obsahujúci jedinú rovnomennú poviedku, sa neskôr stal živnou pôdou pre nesmierne úspešnú novelu Tracyho tiger, ktorú osobne považujem za jednu z najkrajších kníh vôbec.

Hlavnou postavou Saroyanových poviedok sú deti, spisovatelia a tigre, skupiny ľudí s nesmiernou fantáziou, pre ktorých je napriek všetkému svet - gombička, a zviera, ktoré je rovnako nebezpečné ako krásne (tu však má aj iný, symbolický význam). V knihe sa stretávame s ľuďmi na pokraji biedy, umelcami, ktorí, nepochopení okolím, snažia sa preraziť v konkurencii, no ostávajú len ľuďmi s "divnými názormi", vyhnancami, tulákmi a duševnými bezdomovcami.

V tomto svete jednoduchých príbehov, z ktorých mnohé môžu byť pre našinca nezrozumiteľné a bez zjavnej pointy, sa človek rovná človeku, žiaden z nich nie je rovnejší. Nadradenosti nepomáha ani predstierané bohémstvo, pseudo-intelektuálnosť, ani úpornejšia snaha o dosiahnutie cieľa. A pritom je práve húževnatosť a túžba to jediné, čo sa v autorovom svete tigrov a prívetivého humoru cení.

saroyan citaty

"V lidech je pořád touha dokázat něco obtížného, proti vší nepřízni osudu, vznešeně a pokud možno s dobrou náladou. A to mám na lidech ze všeho nejraději."
(William Saroyan)

Kniha sa dá chápať v niekoľkých rovinách.
A tak či už sa na ňu pozeráme ako na osobnú spoveď, alebo kritiku vtedajšej Ameriky, je do určitej miery nadčasovou (a do určitej miery aj historickou a faktografickou) publikáciou. Do určitej miery v tomto kontexte znamená, že jej prelúskanie si vyžaduje aspoň minimálne znalosti kultúrne diferencovanej americkej spoločnosti a reálií okolo roku 1938. Autor sa nevyhýba konfliktom ani konfrontácii "vnútroamerických", prisťahovaleckých svetov, neobchádza začínajúcu druhú svetovú vojnu, starobu, ba ani trápenia mladosti.

Hlavnou myšlienkou však nie je ani jeden zo spomenutých leitmotívov.
Práve naopak, symbol tigra je symbolom komunikácie, túžby po dosiahnutí cieľa, emócií a citov. Podobne ako v novele Tracyho tiger aj tu je toto majestátne zviera znakom niečoho tajomne neznámeho, čo človeka sprevádza na jeho životnej dráhe, niečím, čo spôsobuje medziľudskú príťažlivosť. Tiger v Saroyanových očiach, nech už je čímkoľvek, je priateľský, no do určitej miery neovládateľný živel. A je v našich rukách, či sa stane pozitívnym sprievodcom alebo nepriateľskou a vyčerpávajúcou príťažou.

Vo všeobecnosti sa traduje názor, že ťažiskom každej knihy je obsah, dej, fabula. O čo príjemnejšie sa však prijíma kniha, ktorej výtvarné (fyzické) spracovanie v žiadnom ohľade nezaostáva za spracovaním obsahovým (duševným). Ilustrácie detí zo Špeciálnej školy v Bruntále posúvajú české vydanie Saroyanovej zbierky do pozície príťažlivej publikácie, na ktorú môže byť vydavateľstvo Argo právom hrdé. Bravo!

Tracyho tygr / William Saroyan / Argo 1999, 3. vyd., přeložil jiří Josek /
V roce 2005 vydalo Argo 5. vyd. v novém překladu Jakuba Valenty
l. vyd. Odeon, 1980 s doslovem M. Hilského Proč má William Saroyan tygry rád, s ilustracemi Jiřího Šalamouna

Ukázka z knihy:

Thomas Tracy měl tygra.
Byl to sice černý panter, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr.
Měl krásné bílé zuby.
A takto Tracy svého tygra získal:
Když mu byly tři roky a začal poslouchat, jak co zní, tu kdosi řekl tygr! Ať už tygr! bylo cokoli, Tracy to chtěl.
Jednoho dne se Tracy procházel s tátou po městě, když uviděl cosi za výlohou rybárny.
"Kup mi toho tygra," řekl.
"To je humr," opravil ho táta.
"Tak to nechci," řekl Tracy.
O pár let později navštívil s mámou zoo a v kleci viděl skutečného tygra. Vypadal jistě nejtygrovatěji ze všech tygrů, ale jeho tygr to nebyl.
V dalších letech spatřil Tracy mnoho obrázků, slovníků. encyklopedií a filmů s těmi nejroztodivnějšími druhy zvířat. vykračovalo si tam mezi nimi i dost černých panterů, ale o žádném z nich Tracy nemohl říct, že to je jeho tygr.
Až jednoho dne si zašel Tracy do zoo sám. Bylo mu tehdy asi patnáct, pokuřoval cigaretu a koukal po holkách, když tu najednou stanul konečně před svým tygrem.
Byl to rozespalý černý panter, který se právě probudil, zvedl hlavu, zpříma se na Tracyho zadíval, stoupl si na všechny čtyři a řečí černých panterů pozdravil, což znělo asi takto: "Uajíí!" Pak popošel k mřížím klece, na chvíli se zastavil, s očima stále upřenýma na Tracyho, a zas se líně vrátil k místu, kde až dosud spal. Tam sebou žuchl a zahleděl se kamsi do dálky prostoru, do dálky tolika mil a let, kolik mil a let prostor má.
Teď zas pro změnu zíral Tracy na černého pantera. Zíral tak upřeně asi pět minut. Pak odhodil cigaretu, odkašlal si, vyplivl slinu a vyšel ze zoo.
"Tohle je můj tygr," řekl si.
Nikdy se již do zoo nevrátil, aby si tygra ještě jednou prohlédl. Nebylo to nutné. Měl ho. Měl ho celého a se vším všudy za těch pět minut, kdy ho viděl, jak odevzdaně hledí do nekonečného prostoru s výrazem té strašlivé tygří pýchy.

 


Beletrie světová – nové knihy

Stefan Zweig, Netrpělivost srdce, román o sentimentálním a zbabělém soucitu

Je dvojí soucit, píše v prologu své knihy Stefan Zweig. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím...

Stanislaw Lem a Solaris. Kniha, která předběhla lidské myšlení

Solaris je originálním pohledem na existenci jiné inteligence, než jakou si člověk dokáže představit a je také jedním z nejpromyšlenějších sci-fi románů Stanislava Lema.

Nadechnout se. Orwelův pohled na životní prázdnotu a bezcenné cetky povrchní zábavy

Nadechnout se – název knihy, který sám o sobě, bez ohledu na dobový kontext, autora či žánr, evokuje představu touhy (ať proměněné ve skutek nebo ne) po nějaké pozitivní změně...

Jistota skal. O omezeném myšlení lidí, nevyzpytatelných snech a bezbřehém šílenství

 Jistota skal je poutavé a působivé dílo, které zkoumá lidské duše vystavené osamění, jednotvárnosti všedních dnů, drsnému životu v horách, obyčejné ubohosti i strachu z cizího a neznámého. Jérôme Bonnetto...

Beránek. Sundala jsem Ježíše z kříže, abych ho vrátila lidem, píše Lenka Procházková

Kniha, která by měla být doporučenou četbou pro všechny kněze a věřící. Zvláště v dnešní době. Popisuje hluboce lidský příběh o hledání pravdy, o smyslu života a integrity jedince ve...

Skandálni kniha sexuálního loudila Grahama Greena

Katolíci mají s Grahamem Greenem (1904 - 1991) trochu problém. Sami ho zařazují mezi tzv. katolické autory a přitom jeho život byl ukázkovým příkladem prostopášníka, sexuálního loudila, který svedl kdejakou...

Myšlenky z knih

Když mi bylo 5 let, moje matka mi vždycky říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, zeptali se mě, čím bych chtěl být, až vyrostu. Napsal jsem šťastný“. Řekli mi, že jsem nepochopil zadání a já jim řekl, že nepochopili život.
John Lennon