tak_pravil_hlemyzdPo bestsellerovém úspěchu čtyřdílné sérii Merde přichází do české kotliny další kniha, plná vtipného pozorování o svérázu francouzského života britského novináře Stephena Clarka. Téma: Jak bez úhony přežít v zemi, kde na vás čeká spousta nečekaných nástrah a jazyk místních obyvatel je veskrze záludný. V zemi, která se vychloubá svými vybranými způsoby, s jejichž pomocí s vámi ovšem její obyvatelé nezřídka dost nevybíravě vymetou…

Tak pravil hlemýžď | Stephen Clarke | Překlad Ivan Vávra | Vydal AlbatrosMedia, Plus, 2011


Stephen Clarke
je britský novinář a spisovatel píšící pro francouzskou mediální skupinu v Paříži. První díl Merde. Rok v Paříži je téměř pravdivým záznamem událostí, které se mu přihodily nebo nepřihodily během deseti let, kdy žil ve Francii. Původně knihu vydal v nákladu 200 výtisků a chtěl ji prodávat přes svou webovou stránku, rozdávat přátelům nebo využít jako palivo při barbecue konajícím se při oslavě dobytí Bastily. Po čtení v Kanadském knihkupectví v Paříži a recenzích v tisku se příhody Angličana Paula Westa v Paříži staly takovým bestsellerem, že Clarke zanedlouho musel napsat další tři pokračování. Celá série vyšla v nakladatelství Plus (Merde. Rok v Paříži 2007, Už zase skáču přes Merde! 2008, Celkem jde o Merde 2009, Merde Impossible 2010).
Autor také dvakrát navštívil na pozvání nakladatelství AlbatrosMedia Prahu, naposledy v roce 2010.


TITULKY SI NASTAVTE POMOCI TLACITKA CC PO SPUSTENI VIDEA


Beletrie světová – nové knihy

Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Světový román s ilustracemi Borise Jirků

Bezepsoru jeden z největších světových románů. Michail Bulgakov a Mistr a Markétka. Nové ilustrované vydání jednoho z nejznámějších ruských románů s více než osmdesáti obrazy Borise Jirků.

Amsterdam. Jedna z nejbrilantnějších knih McEwana o bezcitnosti a bezděčné krutosti

  Úsporný příběh, za který autor získal v roce 1998 Bookerovu cenu, se odvíjí v nečekaných zvratech a vedle Betonové zahrady jde o nejbrilantnější spisovatelovu psychologickou studii bezcitnosti a bezděčné krutosti.

Gončarov – Zbytečný Oblomov – Lišnyj čelověk

Oblomov, nejznámější dílo Ivana Alexandroviče Gončarova (1812 – 1891), podle kterého natočil vynikající film Nikita Michalkov, ale také vzniklo mnoho divadelních her. Dodnes je kniha pomyslné špičce literárního kulturního dědictví.

Útěk do divočiny. Nedomyšlený a naivní pokus o návrat ke kořenům lidství

V Apríli roku 1992, mladý muž z dobrej rodiny odišiel na Aljašku a vtúpil do severskej divočiny jej najvyššieho štítu, Mount McKinley. O štyri mesiace neskôr našla jeho rozkladajúce sa...

Victor Hugo a Muž, který se směje. Nejemotivnější román o znetvořeném světě lidí a hledání lásky

Je to zvláštní a mimořádně emotivní román. Na příběhu čtyřčlenné party komediantů dokázal Hugo (1802 – 1885) popsat bez příkras šílenou dobu na přelomu 17. a 18. století. Jak sám...

Stanislaw Lem a Solaris. Kniha, která předběhla lidské myšlení

Solaris je originálním pohledem na existenci jiné inteligence, než jakou si člověk dokáže představit a je také jedním z nejpromyšlenějších sci-fi románů Stanislava Lema.

Autista a poštovní holub. Kniha o autismu, o genialitě a tónech houslí

Kniha o autismu, o genialitě, o holubích návratech a tónech houslí. Janine ve svých sedmnácti letech podivně otěhotní. Tak trochu zvláštní nehoda, neboť otcem je brčko. Narodí se jí syn...

Inspirující myšlenky...

Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami. Víš přece, že nejen ve stoletích špatného a zkaženého úsudku, ale i v dobách zdravé literární střízlivosti většina čtenářů raději obdivuje nápadné a zjevné krásy než krásy jemné a skryté, spíše vzlet než věrohodnost, častěji vnějškovost než podstatu a obvykle spíše průměrnost než nadprůměrnost.
Giacomo Leopardi (1798 − 1837), Parini čili o slávě