teorie-sracek-salminen

Život, jak známo, je strašně jednoduchý. Složitosti o kterých denně mluvíme, píšeme, složitosti do kterých upadáme a z kterých se hroutíme si ve skutečnosti vytváříme sami v sobě. A tato kniha je právě o tom jak vznikají, jak přežívají, kdo je živí a jak vzniká proslulá teorie sraček. Je to velmi dobrá kniha pro naší velmi zajímavou dobu.

Až knížku otevřete nedejte se zmást hlavním hrdinou, kterým je bulvární, cynický novinář Suurnäkki, muž zralého věku, který se celý život motá kolem bulváru, den co den, den co den co den co den.
Cítíte to, nic zvláštního a nic co by ho naplňovalo uspokojením. Jen každodenné lži a polopravdy. A do toho velmi smysluplného života si najde milenku. V té nejchudší čvrti Helsinek (a věřte, že i ve Finsku jsou velmi chudé části města) Konečně změna a náš hrdina si ji patřičně vychutnává, až máme dojem (a právem) že si svou milenku až nekriticky idealizuje. A tak se jeho podvědomá touha objevit v životě nějaký smysl, převalí do dalšího extrému.

Pohybuje se ve dvou různých prostředích a postupně si uvědomuje, že se moc neliší.
V té chudé části nachází spousty trosek lidí, bez snů, bez touhy něco dokázat, kteří přežívají ze dne na den. Potkává tam jen lidi, kteří se snaží nemít žádné problémy, lidi, kteří touží za každou cenu jen po klidu. A pak to samé nachází na straně druhé, mezi lidmi, kteří patří k té zajištěné a bohatší vrstvě společnosti. Říkáte si, to je přece život, fraška. I tak se to dá říct.
Ale v závěru knihy je popsáno něco jiného: unikátní teorie sraček, která se stává klíčem k pochopení všech nejasných otázek, které nás při četbě napadnou.

Teorie sraček je jeden z možných úhlů pohledu na dnešní společnost, brilantní novela finského spisovatele Arta Salminena - název na první pohled snad příliš odvážný, ale naprosto přesný.
Teorie sraček je společenská kritika bez skrupulí, která nepostrádá černý humor, prvky grotesky, vtipné komentáře a mistrně odposlouchané dialogy. Prostředí: bulvární tisk, který bere všechno, co je možné prodat, aniž by někoho zajímalo, jaká je skutečnost a co bude případně následovat. Tisk, který je přeplněný nešťastnými příběhy stejně jako sladkobolnými melodramaty. Oboje však vytváří tatáž mašinerie, která si nečiní iluze o lidské dobrotě či lepším světě...

Kniha je plná černého humoru a neobvyklého pohledu na společnost kolem nás. Nicméně občas nám zatrne mezi lopatkami, jakoby se to týkalo ... ale raději nedomyslet!
Takže na závěr jen to, že kniha je to opravdu vypečená a čtivá a rozhodně by vás neměla minout,  protože kdoví, co tam můžete najít a co všechno ještě stihnete naučit sebe i své děti.

Teorie sraček | Arto Salminen | přeložil Vladimír Piskoř | Vydal Praha : Havran, 2006

Beletrie světová – nové knihy

Nadechnout se. Orwelův pohled na životní prázdnotu a bezcenné cetky povrchní zábavy

Nadechnout se – název knihy, který sám o sobě, bez ohledu na dobový kontext, autora či žánr, evokuje představu touhy (ať proměněné ve skutek nebo ne) po nějaké pozitivní změně...

Finsko to je Kalevala, protože Kalevala je finský národní epos

Kalevala je finský národní epos. Jedná se o sbírku lidové zpívané poezie, historických příběhů i pohádkových motivů z finské, karelské historie a mytologie, která byla v konečné podobě vydána 28...

Nepřekonatelný Saturnin Zdeňka Jirotky je skvělý lék na špatnou náladu

Saturnin Zdeňka Jirotky je skvělý lék na špatnou náladu, stačí se jen začíst do několika stránek a máte oči plné smíchu. Neustálá proměna sluhy v pána svého pána doslova voní...

Marťanská kronika, vizionářské dílo skutečného humanisty Raye Bradburyho

Klasika, kterou naleznete v seznamu 100 nejdůležitějších knih 20. století deníku Le Monde. Kdo nečetl Bradburyho, jednoho z velikánů světové prózy, nemá vztah ke knihám.

Byli jednou dva písaři Bouvard a Pécuchet. Humorně o lidské hlouposti a pseudovědě

V Česku asi nejznámější román Flauberta díky televiznímu seriálu "Byli jednou dva písaři" režiséra Jána Roháče, v kterém hráli v nezapomenutelných rolích Jiří Sovák a Miroslav Horníček. Pokud ale přečtete...

Kniha smíchu a zapomnění. Kunderova první i poslední kniha

Kniha je prvním Kunderovým románem psaným v cizině (1978), za které mu bylo odebráno Československé státní občanství. Příběhy v knize jsou Kunderovým obrazem fungování společenských mechanismů a jejich dopadů na...

Vraždy a jiné zběsilosti podle Edgara Allana Poa

Mistr hororu, jak jej neznáte. Klasik hrůzostrašné povídky by nemohl existovat bez protikladných vlivů, a tak vedle jeho nejlepších děsuplných povídek, například Sudu vína amontilladského nebo Skokana, můžeme postavit pěkně...

Inspirující myšlenky...

A tak se kruh pomalu uzavírá. Cítím, že jsem jednoznačně určen, to všechno je úplné zoufalství. Čím dál se mi zdá, jakobych patřil k něčemu, co již není pravda. Ten zvláštní optimismus, víra v umění, a tím i v etiku jako by se pomalu vytrácela. Všichni chtějí jen žít. Víc nic. Přestávám si z mnoha lidmi rozumět. Smysl se vytrácí. Jde jen o holou existenci. Všichni jako by jen hledali záchranu v banalitě. A jsou šťastni. Nemají ani čas si uvědomit, co se děje. Je to fofr. Všichni tu zem jenom pohnojíme. Snad takové doby již byly, ale bráním se tomu, že by to snad byl zákon. Padá na mě hrůza. Zdá se mi, že zase přicházím k sobě. Přece jenom ta příroda je podivuhodná.
Karel Malich, 2.4.1971