Image
Uznávaný španělský spisovatel a nositel Cervantesovy ceny 2008 Juan Marsé se mistrovskou knihou Ještěrčí ocásky vrací do válečných let ve frankistickém Španělsku a jeho prostřednictvím se také vypořádává s  traumaty dětství, zvláště se smrtí své matky, jež zemřela při porodu. Marsé byl vychován v náhradní rodině.

Vypravěčem je dosud nenarozené dítě, chlapec existující v lůně své matky. Ta žije v Barceloně s dospívajícím synem Davidem v nuzných poměrech a navíc ji sleduje policie: manžel, jinak opilec a sukničkář, nepohodlný režimu, musel uprchnout.

Autor nevypráví jen příběh jako takový, nýbrž líčí i dojmy, nálady a prožitky dospívajícího Davida, jehož svět je zabydlen přítomnými i nepřítomnými postavami. Ať už je to jeho ještě nenarozený bratr, uprchlý otec nebo pilot RAF, jehož rodiče kdysi schovávali a který se sblížil s matkou. Největší Davidovou starostí jsou časté návštěvy nenáviděného inspektora Galvána, který nejenže pátrá po Davidově otci, ale bezpochyby se i jemu líbí jeho maminka.

Z útržků Davidova snění a rozhovorů se pak jako mozaika skládá skutečnost. Magické, volně navazující motivy, které si do ní pozorný čtenář zasazuje, se tu opakují stejně, jako se Davidovi zjevují a stále vracejí hlasy v rokli, kde tráví spoustu času. Tady s kamarádem uřezávají ještěrkám ocásky s dětsky pitoreskním záměrem, z něhož dospělé mrazí.

Román Ještěrčí ocásky představuje hluboký, smutný, mistrovsky napsaný příběh, zachycující intimní prožitky a traumatické životní situace. Navzdory hořkosti a tragičnosti osudu působí děj až nadpozemsky, jakoby z jiného světa, kde sice skrytě, ale nepochybně stále existuje láska.

Ještěrčí ocásky / Juan Marsé / přeložila: Marie Jungmannová / Euromedia Group - Odeon, 2006

UKÁZKA Z KNIHY

Cizrna, čočka, sladké brambory, kaše. Mohu tato jídla vyjmenovat a cítit je ve vzpomínkách se stejnou vděčností a úctou, jako by to udělala maminka, hladit je maminčinýma rukama i jejím hlasem. Namočená treska. Starý mlýnek na kávu. Vepřové sádlo rozpouštějící se na pánvi a tolik dalších věcí s podivným sklonem k maskování, se zarputilou zálibou být tam, kde nemají: kostky cukru v otlučené misce na omáčku, čočka v krabici od sušenek, brambory v zinkovém žejdlíku, česnek v plechovce od kakaa. Chudoba, vzpomeň si, bráško, naše věrná družka těch let, kterou na sebe rusovláska s takovou odvahou vzala a nikdy na ni nehubovala, chudoba má tisíc tváří a projevuje se tisíci způsoby, znamená i tohle. Vzpomeň si, že navzdory čistotě a pořádku, kterou rusovláska kolem sebe velmi obratně a energicky šíří, zdá se, že věci nikdy nejsou na svém místě, vždycky se tu potloukají a tvrdošíjně a záludně zabírají místo, které kdysi patřilo jiným.
Avšak uprostřed zjevné neuspořádanosti žádný z těchto předmětů, rozesetých ve světě nejistého zdání, nebyl zbaven své identity, naopak, věci se zdají bližší a potřebnější a zacházení s nimi je srdečnější, stejně jako spálený a zašlý obrázek pilota, který se jednoho dne ocitl tam, kam patřil, spolu s možná nejdůvěrnějšími a nejstřeženějšími maminčinými vzpomínkami, a který dnes, dlouho poté, co jeho impertinentní úsměv prošel titulními stránkami německého časopisu vydávaného španělsky, přátelsky shlíží na ložnici dospívajícího snílka ve vzdálených končinách čtvrti Guinardó.




Beletrie světová – nové knihy

Baron na stromě – společnost a dav podle Calvina pohledem ze stromů

Groteskní román italského spisovatele Italo Calvina je situován do 18 století a popisuje neuvěřitelné příhody barona, který jako chlapec vylezl na strom. Učinil tak proto, aby ušel otcovu trestu, protože...

Kočičí host. Japonský citlivý příběh o rodině, kterou navštíví kočka Čibi

Citlivý a mimořádně krásný příběh o pomíjivosti a o tom, jaké to je prožívat život po svém. Příběh překypuje drobnými radostmi a okamžiky ohromující poetičnosti, a pak se něco stane…

Stanislav Komárek. Mandaríni je román o smrti, ale také brilantní společenská satira

Komárkova próza Mandaríni, s podtitulem „nepravidelný román“, by si zasloužila i epiteta jako Kniha roku a nebylo by žádným omylem či nedorozuměním, kdyby získala Státní cenu za literaturu. To...

Růže pro Algernon. Keyesyho světově proslulá novela stále aktuální

Jednoduchý příběh, který klade mnoho otázek, jenž se dodnes vymykají vědě a to i přes to, že původní povídka byla napsána v roce 1959. Čtenářský úspěch povídky dovedl Daniela Keyese...

Laskavé bohyně. Neutuchající hnus války

Může být tisíc stran téměř jednolitého textu plného suchých historických fakt strhujícím čtením? Ano - francouzsky psaný román Američana Jonathana Littella Les Bienveillantes, který čerpal inspiraci z filmu Clauda Lanzmanna...

Franny a Zooey. Salingerova neobyčejná sonda do rodinných vztahů

Salinger je skutečný světový autor, ale ne tím, že jeho knihu četl na místě vraždy Johna Lennona jeho vrah, než si pro něho došla policie, ale skutečně svým mistrovským psaním.

Lovcovy zápisky. Turgeněvův lyrický až metafyzický pohled do lidské duše

Když Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883) vydal v roce 1852 Lovcovy zápisky, byl za ně vypovězen do vyhnanství na svůj statek a teprve po roce se mohl vrátit a pokračovat v...

Myšlenky z knih

Co jsem zatím viděl, ve škole … jsou zaměřeni na vymazání individuality.
Franz Kafka