Myšlenkou na otázku víry ve své tvorbě se Gaarder zabývá už od prvotiny, s druhem ortodoxní víry se vyrovnal v jiném svém románu Vita brevis. Autor mě tehdy při četbě ohromil především schopností vžít se tak opravdově do ženské postavy, která žije v raně křesťanském věku.

Pamatuji se, když Gaarder přijel na pražský veletrh Svět knihy, to když vyšlo Tajemství karet (to je skutečně pro děti a mládež), jak při obědě provokoval, čemu my tady vlastně věříme. Jestli jsme katolíci, evangelíci nebo věříme marxismu. Byla devadesátá léta a věděl, kde jsme vyrůstali.

Hrad v Pyrenejích, e-mailový román je o víře a o světovém názoru, ale také o muži a ženě, kteří se před jednatřiceti lety milovali, kvůli rozdílnému vnímání a podivnému zážitku se rozešli a…
Právě toto napětí, co se před těmi lety stalo, že se po pětiletém vztahu rozhodli rozejít, a jak nakonec dopadne ta e-mailová korespondence, udržuje čtenáře pozorného přes všechny výklady a vysvětlování rozdílných světových názorů. Knihu vydal Albatros, ale je určena dospělému čtenáři, čtení vyžaduje i jistou životní zkušenost.

Tento román rozhodně není pokračováním Sofiina světa, který v podstatě představoval populární učebnici filosofie pro mládež.

Autor nedal tomuto novému románu název podle surrealistického obrazu jen tak beze smyslu. Jedná se o rozumem nekontrolovatelný proud asociací, přesně v duchu surrealistického manifestu, nic na tom nemění, že mužská část korespondence tíhne k reálnějšímu pohledu na svět. Nechci prozradit více než je třeba, ale závěr románu se čte jak detektivka až k nečekanému, a přesto tak možnému závěru.

Tento poslední román Josteina Gaardera má protagonisty stejně staré jako je autor sám, je bravurním zachycením nánosu roků na člověku, aby nakonec dospěl k tomu, že člověk od dob mládí zůstává v jádru stejný, snad jen ta tělesná schránka doznává změny.

Hrad v Pyrenejích | Jostein Gaarder | Vydává Albatros Media - Albatros, 2011, Knihu opět výtečně přeložila do češtiny Jarka Vrbová

Gaarder spisovatel
Jostein Gaarder

Beletrie světová – nové knihy

Kniha smíchu a zapomnění. Kunderova první i poslední kniha

Kniha je prvním Kunderovým románem psaným v cizině (1978), za které mu bylo odebráno Československé státní občanství. Příběhy v knize jsou Kunderovým obrazem fungování společenských mechanismů a jejich dopadů na...

Vraždy a jiné zběsilosti podle Edgara Allana Poa

Mistr hororu, jak jej neznáte. Klasik hrůzostrašné povídky by nemohl existovat bez protikladných vlivů, a tak vedle jeho nejlepších děsuplných povídek, například Sudu vína amontilladského nebo Skokana, můžeme postavit pěkně...

Tak akorát. Lékař předloží nepříznivou diagnózu. Co dál?

Po titulech pro dospělé – Vita brevis, Principálova dcera, Hrad v Pyrenejích a Loutkař vyšla další v češtině opět v překladu Jarky Vrbové s názvem Tak akorát. Ani jeho poslední...

Stefan Zweig, Netrpělivost srdce, román o sentimentálním a zbabělém soucitu

Je dvojí soucit, píše v prologu své knihy Stefan Zweig. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastní jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím...

Oscar Wilde vykreslil Obraz Doriana Graye jako zrcadlo našeho bláznivého světa

Osiřelý mladý muž, Dorian Gray, podle naturelu zcela jistě deviant, jak by prohlásil účetní Klaus, je hrdinou románu Oscara Wilda. Ten v příběhu promítá charakter Doriana Greye do jeho obrazového...

Dickensova záhada Edwina Drooda. Tajemství nedokončeného románu s vraždou a duchy

Záhada Edwina Drooda - zřejmě nejslavnější nedokončený román ve světové literatuře - tajuplný příběh s vraždou a s několika duchařskými motivy.

Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách