vasicek300.jpg Scenárista České televize a autor knih ze záhadologickou tématikou Arnošt Vašíček je cestovatel, badatel, spisovatel a v neposlední řadě dobrodruh, obdařený fantazií a dedukčními schopnostmi. Při svých výpravách za neodhalenými tajemstvími naší planety navštívil již více než 80 zemí. Předmětem jeho zájmu byly a jsou především nerozluštěné archeologické nálezy, nevysvětlitelné úkazy a tajemné jevy, utajované rituály a legendy.

O čem je Vašíčkova nová kniha

Je série rituálních vražd dílem maniaka, nebo jsme nic netušícími svědky nezadržitelného vzestupu temné síly pokoušející se opětovně zvrátit řád světa? Co nakonec vyjeví přísně střežené tajemství benediktinů o Ďáblově bibli?


Studentka archeologie jen náhodou unikne podivné smrti a je nalezena v posttraumatickém šoku. Zakrvácený oděv a tajemné magické symboly, které jí kdosi namaloval na tělo krví, nasvědčují, že nepůjde o obvyklý kriminální případ. O pomoc při vyšetřování je proto požádán znalec satanských sekt a specialista na okultismus doktor Runa.
Pátrání ho přivádí do bývalého benediktinského kláštera v Podlažicích, kde dívka spolu s dalšími studenty a pedagogy pracovala na archeologických vykopávkách. Zatímco policie objevuje další oběti s neznámými symboly na těle, Runa zjišťuje, že stejné magické znaky se nacházely i na nedávno odkrytých hrobech uprostřed kláštera. Hroby navíc neobsahovaly pouze ostatky řeholníků, nýbrž i žen a dětí. Jak závažný musel být důvod, aby byly porušeny přísné předpisy řádu? Šlo rovněž o oběti zločinů? Souvisí jejich smrt před sedmi sty lety se současnou sérií rituálních vražd? Jakou roli při tom hraje kniha, která vznikla za více než zvláštních okolností právě v podlažickém klášteře – Ďáblova bible? A jakou lest nastražil ďábel na ty, kteří mu uvěřili?

Mistrně napsaná próza známého autora knih, filmů a dokumentárních cyklů o nadpřirozených jevech, nevysvětlitelných záhadách a legendách umně propojuje napínavý příběh plný dramatických zvratů s odhalováním tajemství jedné z nejzáhadnějších knih světa, pro svou velikost zvané také Kodex gigas.

Odkaz na odborné stránky manuscriptoria, kde je originál Ďáblova bible:
http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/volne_dostupne_dokumenty.asp



dablova_lest150.jpg Arnošt Vašíček
Ďáblova lest
Vydala Edice České televize, 2009
Váz. s přebalem, 145 x 205, cca 208 stran







Arnošt Vašíček: Ďáblova lest
ukázky z knihy


1

dablovalest350.jpgOslňující záblesk ji vrátil zpátky. Ležela na zádech, připoutána k plochému balvanu, který již před staletími kdosi hrubě otesal do podoby primitivního oltáře. Snažila se upamatovat, co se s ni dělo v posledních minutách, hodinách či dnech. Co se stalo od chvíle, kdy se propadla do nevědomí. Nedokázala si vybavit vůbec nic. Vesmír její mysli ovládala černá díra zapomnění.
Ucítila dotek. Cosi měkkého a poddajného jí klouzalo po těle, kroužilo tam a zpět v spletitých smyčkách a zanechávalo za sebou chladivě vlhkou stopu.
Došlo jí, že je téměř nahá. Lněnou tuniku jí kdosi vyhrnul až k prsům. Jinak na sobě neměla nic.
Pokusila se rozhlédnout.
Vpravo se tyčila mohutná skalní stěna. Ze zbývajících stran mýtinu uzavírala hradba vzrostlých borovic. Nad jejich korunami světélkoval podivný, temně rudý mrak. Zpoza obzoru se blížila bouřka. Údery blesků doprovázely burácivé tympány. Vítr zesílil, ale ještě nepršelo.
Mrak jako by s tou spouští nechtěl mít nic společného. Klokotal a vířil. Převaloval se v mohutných vlnách sem a tam, a přesto zachovával tvar dokonalého kruhu, jako žhavá láva, běsnící uprostřed vulkánu, krev, vařící se v obětním kotli.
Na okamžik měla pocit, že uprostřed toho rudého oparu se šklebí příšerná tvář. Chtěla křičet. Volat o pomoc. Nezmohla se na nic. Okamžik doufala, že blouzní, že to vše je jen děsivá noční můra, z níž se každou chvíli probudí.
Kousek od ní se cosi hnulo.
Pootočila hlavu. Uvědomila si, že to není sen. To, co viděla, jí vzalo dech.

*

Otec Toderik se prudce posadil na posteli. Ještě napůl ve spánku slyšel ozvěnu blížících se kroků. Kdosi došel ke dveřím a zůstal stát. Chvíli váhal, než opatrně zmáčkl kliku.
Toderik v naprosté tmě neviděl nic, ale důvěrně znal tichý skřípot zrezivělého zámku. Spustil nohy dolů. Bosými chodidly šmátral po studené kamenné podlaze, než našel odložené sandály. Vklouzl do nich a pokusil se postavit. Závrať ho srazila zpět.
Úzký pruh světla z chodby vpadl dovnitř.
„Otče Toderiku.“ V hlase byla cítit starost.
„Pojď dál, Pavle.“
Novic otevřel dveře dokořán a vešel do cely. Kromě krypt, hluboko v podzemí, to v celém klášteře byla jediná místnost bez elektřiny. Právě proto si ji Toderik vybral.
Novic urazil pár kroků k malému stolu v rohu místnosti a zapálil svíčku. Otočil se k starému, hubenému muži na pelesti. „Bál jsem se, že se vám něco stalo.“ Stále slyšel ty výkřiky, plné hrůzy a bolesti, které ho probudily, ale neměl odvahu se zeptat, co je vyvolalo.
„Viděl jsem ho. Vrací se.“
„Kdo?“ Novic nechápal, o kom je řeč. „Kdo se vrací?“
Toderik neodpověděl. Těžce oddechoval. Oči mu žhnuly.
Ten neobyčejně hluboký, skoro uhrančivý pohled Pavla fascinoval. Věděl, že mnichovi je hodně přes devadesát let. Seschlá, vrásčitá tvář lemovaná pápěrky bílých vlasů tomu odpovídala, ale oči byly stále plné života, moudré a zkoumavé. Teď se v nich usadil strach.
„Třeba to byl jen zlý sen,“ pokusil se o vysvětlení, sám nevěděl čeho.
„Ne. Vidím ho znovu a znovu. Čas se navršil. Brána propasti je odemčena.“ Podíval se na novice. „Pomoz mi pokleknout.“
„Máte horečku, otče. Lehněte si. Zůstanu, chvíli s vámi.“
„Ne.“ Toderik napřáhl ruku, sevřel novicovu paži a těžce se zvedl. „Musíme se modlit, Pavle. Ať svatý kříž je naším světlem, ať Satan nám nikdy nevládne.“
Naznačil, kterou modlitbu vybral.
Oba muži v černých kutnách poklekli pod prostý dřevěný kříž na hrubě omítnuté stěně. Do mihotavého světla skomírajícího plamínku zaznělo dvojhlasně: „Crux sacra sit mihi lux! Nunquam draco sit mihi dux…..“


Podobné články

Beletrie světová – nové knihy

Skoro Francouzka, vtipný román o životě po francouzsku

Téměř neuvěřitelný příběh Australanky, která se stala „skoro“ Francouzkou pár let poté, co vyrazila na roční dovolenou do Evropy. Příběh, který se může stát každé z vás. Čtivý román Sarah...

Muži, kteří zašli příliš daleko. Poměrně děsivé horory bratrů Bensonových

Brak i skvostné málo známé horory, to jsou díla tři bratrů Bensonových a nezajímavá je i skutečnost, že jejich otcem byl arcibiskup z Canterbury a oblíbenec královny Viktorie Edward White...

Bestseller Hledání ztraceného času od Marcela Prousta

Sedmidílný román Hledání ztraceného času, považovaný za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury, vznikal v letech 1909 až 1922 a byl uveřejňován postupně v letech 1913...

Měsíční pahorek v dlani, fascinující příběh z francouzské Provence

Největší předností Boscova románu Měsíční pahorek v dlani je nesmírně bohatý jazyk, který čtenáře úplně pohltí.

Gončarov. Zbytečný Oblomov neboli Lišnyj čelověk. Život se mu skládal z lenosti a nudy

Oblomov, nejznámější dílo Ivana Alexandroviče Gončarova (1812 – 1891), podle kterého natočil vynikající film Nikita Michalkov, ale také vzniklo mnoho divadelních her. Dodnes je kniha pomyslné špičce literárního kulturního dědictví.

Baron na stromě – společnost a dav podle Calvina pohledem ze stromů

Groteskní román italského spisovatele Italo Calvina je situován do 18 století a popisuje neuvěřitelné příhody barona, který jako chlapec vylezl na strom. Učinil tak proto, aby ušel otcovu trestu, protože...

Amsterdam. Jedna z nejbrilantnějších knih McEwana o bezcitnosti a bezděčné krutosti

  Úsporný příběh, za který autor získal v roce 1998 Bookerovu cenu, se odvíjí v nečekaných zvratech a vedle Betonové zahrady jde o nejbrilantnější spisovatelovu psychologickou studii bezcitnosti a bezděčné krutosti.

Myšlenky z knih

Vše, co říkám, by se dalo shrnout do dvou slov: důvěřujte dětem. Nic nemůže být jednodušší a zároveň obtížnější. Obtížné, protože abychom důvěřovali dětem, musíme nejprve důvěřovat sami sobě, ale většina z nás se v dětství naučila, že nám nemůže být důvěřováno.
John Holt