V debutu autorky se vyskytují právě tři lokality, které na sebe sama prozradila – Jindřichův Hradec, Brno a pro čtenáře méně známé Bulharsko. V novele narazíme na problém zařazení do většinové společnosti, problémy s láskou a taky na čarodějky.

drinove udoli


Martina Salhiová tak probouzí ve svém literárním počinu zvědavost a představivost, která může někde vyznít až melancholicky, ale má zcela nepochybně svůj půvab, lidský rozměr a také napětí záhady. Právem získala cenu nakladatele, který pořádá literární soutěž jindřichohradecký Textík. Její prvotina je víc jak zajímavá.

Martina Salhiová se narodila v roce 1975 v Jindřichově Hradci, kde žije se svým manželem a dvěma dětmi. V letech 1994 – 2003 s krátkým přerušením studovala český jazyk a literaturu, bulharský jazyk a literaturu a muzeologii na Masarykově univerzitě v Brně.

Ukázka:

Zmizely poslední peníze, které jsem včera večer vydělala – hlídání dvou neposedných dětí. Byla to úmorná práce, protože děti byly nemocné, pořád brečely pro maminku a nechtěly spát. Když jsem to zjistila, doslova jsem se rozzuřila. Potřebovala jsem si odpočinout, než půjdu na noční, a místo toho mě čekalo trapné půjčování si peněz na skromnou večeři. Padala ze mě jízlivá, ironická a sprostá slova, ani nevím, jak jsem je pochytila. Asi z bulharských románů, které jsem pořád hltala.

To ho rozčílilo nejvíc. Jak mu můžu nadávat jeho vlastním jazykem. Následovala prudká hádka, ze které si nic nepamatuju, jen že jsem utekla do kuchyně, když začal ničit starý nábytek. Ze secesních stolků a židlí zbyly lakované třísky. Mramorový stolek se zrcadlem se tyčil za hromadou rozsekané hrůzy. Smutně jsem si pomyslela, že kdybychom všechen starožitný nábytek prodali, rok bychom vyšli. Stejně se k nám nehodil.
Dívám se do zrcadla. Takhle vypadá vražedkyně. Ještě se nerozhodlo, kdo bude ten, kdo půjde z kola ven. On nebo já. V psychologické poradně mi poradili sbalit děti a utéct. Jenže jaký je to život utíkat a pořád se schovávat. To není pro mě. Utýct ze života je mnohem lepší. A tak jsem vyhrála já. Budu ten, kdo půjde z kola ven. Pořád jsem ho totiž měla ráda. To je ta cikánská láska, která se upne na jednoho a nedovolí mu už nikdy svobodu. Ale co děti? Pořád na ně myslím.

„Prosím Vás, to ho nesmíte brát jako nemocného. To je jen nálepka pro pojišťovny, aby se jim pomohlo dostat do léčebny. Není to žádná nemoc, jen krutá závislost," pronesla svůj monolog doktorka z léčebny.

„Odejděte,“ zněla také její rada.

Jenže já tolik toužila naučit ho být opět člověkem.

Všechno se horšilo. Bylo to hrozné, jak moje duše nechtěla být uvězněna v pozemském těle. Toužila ho odhodit, i kdyby to bylo peklo, kam by se měla vydat. Když se profesor z psychologie ptal na přednášce, jestli věříme v duši, byla jsem mezi těmi studenty, kteří zvedli ruce, že ne. A přece má duši každá kytka, strom i tráva, vždyť jsem s nimi tolikrát mluvila. To jsem věděla už jako malá, že se rostliny bojí toho, kdo je nějak poškodil, nebo jim ublížil, a že milují ty, kteří se o ně starají a něžně k nim promlouvají. Jejich duše s nimi souzní a ony rostou a kvetou jako divé. Profesor mluvil o pokusech, kdy bylo prokázáno, že se v květině změní osmotické napětí, přiblíží-li se nepřítel. Snad proto mě rajče nemělo rádo. Ani já jsem ho nikdy netrhala ani nejedla, i když dědova zahrada jich byla plná.

Vydala Epika, 2016


Beletrie česká – nové knihy

Dědeček automobil. Mistrovský úsměvný román Adolfa Branalda o pionýrských dobách automobilismu

Dědeček automobil je úsměvný román o pionýrských dobách motorek a podivných automobilů. Je o nekonečném nadšení věčných kluků k motorům, k závodům, vůni benzínu, ale především je o šikovnosti lidí s umem...

Mimořádná Země zamyšlená Ladislava Stehlíka. Kniha zdarma

Země zamyšlená je jedním ze stěžejních děl jihočeské regionální literatury. Stěží se jí jiná kniha vyrovná neuvěřitelnou šíří záběru, bohatostí kulturně-společenských odkazů, ale především skutečným a nezištným láskyplným vztahem k...

Nebe nemá dno, fantaskní, autobiografický příběh talentované Hany Andronikové

Hana Andronikova se po osmi letech vrací na literární scénu dílem, které se radikálně liší od její předchozí tvorby. Autobiograficky laděná próza se odehrává na třech místech zeměkoule: v amazonském...

Dobré a ještě lepší jitro Františka Nepila, kniha i audio

Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že vypravěčem, napsal kdysi Miroslav Horníček a pokračuje. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Kdyby v nějaké zemi ubývalo hlíny...

Páralova nadčasová bílá válka s hnědým mnohozvířetem

Vynikající futurologický román o principech totalit je dnes téměř zapomenut. Nicméně aktuálnost a nadčasovost příběhu vynikne zvláště se spisovatelským talentem Páralovým a právem se řadí ke klenotům české beletrie.

Minutové hry Zeno Kaprála

Jednou ve vlaku si Zeno Kaprál řekl:  "Český rozhlas uvádí minutové hry. Nic proti tomu nemám. Naopak. Řekl jsem si, že to také zkusím. Rozsah toho útvaru vyhovuje mé lenosti...

Viktor Fischl. Dvorní šašci patří k mistrovským knihám velkého vypravěče

Krátká próza, která se díky vypravěčskému umění Viktora Fischla a díky neobyčejnému příběhu čte jedním dechem. Patří k těm několika málo knihám o holocaustu, která mají neuvěřitelný přesah až do...