Jednou ve vlaku si Zeno Kaprál řekl:  "Český rozhlas uvádí minutové hry. Nic proti tomu nemám. Naopak. Řekl jsem si, že to také zkusím. Rozsah toho útvaru vyhovuje mé lenosti. Napsat minutovou hru je snadnější než sestrojit básničku. Nemusí vyhovovat intelektuálnímu posluchači, ale může splnit očekávání pozorného čtenáře, a navíc má srozumitelnou pointu. Zabýval jsem se tím v rychlíku z Brna do Prahy a zpět, v Brně a ve Strmilově v únoru a březnu 2013.

minutove hry kapral


Zeno Kaprál
Osobitý český básník prošel řadou profesí. Sám svým básním říká básničky a svému básnictví koníček.
Je autorem esejů a řady básnických sbírek:
Suché roráty, Namol střízliv, Pádlo stálosti, Ploty, Plané palposty a další.
Více: Kaprál Zeno

Ukázka: Patentní úřad

úředník I
vynálezce
úředník II

vynálezce:  Chci u vás patentovat vynález.
úředník I:   Houpacího koně?
vynálezce:  To není obvyklý houpací kůň. Umí létat. Stačí párkrát se na něm zahoupat a pak  stisknout nohy.
úředník I:   Poslyšte, já tu nejsem pro legraci.
vynálezce:  Opravdu. Vy mi nevěříte?
úředník I:    Víte, včera mi jeden pán přinesl perpetuum mobile...
vynálezce:   Perpetuum mobile je nesmysl. Ale můj houpací kůň funguje.
úředník I:    Nezlobte se, ale nemám na vás čas.
vynálezce:   Jak myslíte. Obrátím se jinam. Sbohem.
úředník II:   Kdo to byl?
úředník I:    Blázen. Přinesl sem houpacího koně, o kterém tvrdil, že létá.
úředník II:   Nějaké rogalo?
úředník I:    Kdepak rogalo. Houpací kůň. Ostatně, mrkni se z okna.  Uvidíš ho. Houpá se na chodníku a lidi se mu smějí.
úředník II:   No, teď už se jen diví. Letí na tom koni pryč a mává jim.

Vydala Epika, 2014


Beletrie česká – nové knihy

Kámen a bolest Michelangela, za který byl Schulz na indexu katolické církve

Renesanční Florencie na přelomu 15. a 16. století. Doba neobyčejného společenského i uměleckého pnutí je tématem vynikajícího románu Karla Schulze, jenž vyšel až po autorově smrti. Téměř okamžitě ho pražská...

Hořkej svět Josefa Škvoreckého, svobodného muže v nesvobodném světě

Hořkej svět vyšel před 35 lety ve více než sedmdesátitisícovém nákladu v Odeonu a byl tudíž k nalezení v knihovnách rodičů, prarodičů a přátel. Svazek těchto povídek, podobně jako povídkové...

A zavaž si tkaničky. Szpukova čtivá próza ze šumavské krajiny

V próze A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské přírodě, ke krajině kterou opravdu důkladně zná. Pomocí deníkových záznamů zachycuje bohatým jazykem drobné každodenní příběhy občas propojené...

Josef Váchal. Nad krvavým románem možno celé hodiny snít

„Surovost krváku?“ diví se roku 1924 Váchal. „Není jí! Denní události okolo nás předstihují drastičností, rafinovaností a šeredností i banální ubohosti těch nejvelkolepějších krváků… Skutečnost daleko předčí nejsmutnější fantazii a...

Nečekej, až zajde slunce, román Evy Kantůrkové

Je obětí, nebo je viníkem? Je jeho trest zasloužený? Ublížil rodině, když trval na svých principech? Lze ďábla obelstít? Tyto a další otázky řeší Josef, hlavní hrdina politického románu Evy...

Viktor Fischl. Dvorní šašci patří k mistrovským knihám velkého vypravěče

Krátká próza, která se díky vypravěčskému umění Viktora Fischla a díky neobyčejnému příběhu čte jedním dechem. Patří k těm několika málo knihám o holocaustu, která mají neuvěřitelný přesah až do...

Na otecké půdě. 120 let staré povídky z oblasti Žďárských vrchů

Kniha Na otecké půdě vyšla naposledy v roce 1894. Tento polozapomenutý, nicméně literárně cenný artefakt vydává v reedici nakladatelství MLHOVINA. Bohatou a krásnou starší češtinou vypravuje tato knížka o těžkém...