Beletrie česká

Znáte Tři muže ve člunu, legendární dílo Jerome Klapky Jerome? Kdoby neznal, ale možná nevíte, že máme i českou obdobu. Steklačovo humorné vyprávění o tom, jací by byli George, Harris a Jerome dnes.

Renesanční Florencie na přelomu 15. a 16. století. Doba neobyčejného společenského i uměleckého pnutí je tématem vynikajícího románu Karla Schulze, jenž vyšel až po autorově smrti. Téměř okamžitě ho pražská a olomoucká arcidiecéze daly na svůj lokální index zakázaných knih.

Hořkej svět vyšel před 35 lety ve více než sedmdesátitisícovém nákladu v Odeonu a byl tudíž k nalezení v knihovnách rodičů, prarodičů a přátel. Svazek těchto povídek, podobně jako povídkové soubory Milana Kundery, Arnošta Lustiga, Ludvíka Aškenazyho, Bohumila Hrabala, Oty Pavla a Josefa Nesvadby, se staly vyhledávanou četbou studentů bohemistiky a mladých lidí v 70. a 80. letech minulého století.

Jak překročit Rubikon je příběh o tom, jak je pro člověka těžké překročit hranici mezi tzv. produktivním a důchodovým věkem.

Když jsem na gymlu měl číst tuhle knihu, skončil jsem na druhé straně. Nedalo se to. Ten romantický styl knihy byl v tak velkém protikladu s knížkami beatniků, které jsem tenkrát hltal, že Josef Čapek absolutně zapadl. Shodou okolností mi tuto knihu později vnutil soused v letadle, pan inženýr Berka. Bylo to ve výšce kolem 10km a tam jsem ji přečetl dřív, než letadlo dosedlo na letitště v Dušanbe. Byl jsem tenkrát o deset let starší a byl jsem velmi překvapený.

Jednou ve vlaku si Zeno Kaprál řekl:  "Český rozhlas uvádí minutové hry. Nic proti tomu nemám. Naopak. Řekl jsem si, že to také zkusím. Rozsah toho útvaru vyhovuje mé lenosti. Napsat minutovou hru je snadnější než sestrojit básničku.

Všestranný tvůrce Jiří Ulrich svým psychologickým komorním thrillerem o praktikách fiktivního totalitního režimu s prvky satiry, mystiky i dadaistického a absurdního humoru Flétnistka navazuje na poetiku svého předchozího románu Stíny za jevištěm.

Kniha bývalého obchodního ředitele České televize Martina Švehly s názvem „Mafie v České televizi aneb Jak zprivatizovat ČT“pojednává, jak je možné s Českou televizí, která na jakoukoli kritiku na svou adresu reaguje nedůtklivě, politicky zatočit.

Stanislav Komárek (1958) je především biolog specializující se na filosofii vědy, biologickou estetiku a vztah přírody a kultury; též se prosadil jako spisovatel a esejista a obecně autor s propracovanou jazykovou výbavou, která slučuje intelektuálské estétství se skeptickým náhledem na hemžení mikrosvěta. K tomu všemu je cestovatel. A tak se nyní dostávají ke čtenářům jeho „cestopisné eseje“, které pod názvem Zápisky z Okcidentu.

Po knihách Daidalova zoufalství a Ikarovy monology završuje Kafkův a Fuksův pokračovatel (populárně řečeno) další ze svých trilogií. Dělá to svazečkem Mínotaurův ostrov a technicky vzato je tu součástí textu i varianta jeho starší prózy Příběh u bytné z Ikarových monologů.