Beletrie česká

Martin Patřičný je výtvarník, který dělá krásné věci ze dřeva. Dřevo má rád a vypráví o něm v knihách i v televizním pořadu o Kusu dřeva ze stromu.
Kromě toho je ale také autorem fejetonů a povídek.

Hrdiny nové knížky Iva Fencla Jsem živý. Podepsán Ježek v kleci (Periskop, 2021, ISBN 978-80-87077-57-3) jsou tři přibližně dvanáctileté děti v srdci džungle, která sama je srdce pohádkové fantasy knížky, knížky předčítané otcem Jakubem před usnutím jeho synům, a to poté, co to samé čtení poněkud znavilo jejich maminku Joriku.

Ještě magičtěji než Fenclova kniha Styky s Jorikou (Periskop, léto 2013) na čtenáře působí sevřenější novela Domek pana Stilburyho (NAVA, podzim 2013).

Kniha bývalého obchodního ředitele České televize Martina Švehly s názvem „Mafie v České televizi aneb Jak zprivatizovat ČT“pojednává, jak je možné s Českou televizí, která na jakoukoli kritiku na svou adresu reaguje nedůtklivě, politicky zatočit.

Na popud Obce spisovatelů České republiky vznikl unikátní mezinárodní almanach sestavený z děl, která vznikla v době mimořádného stavu. I Dekameron 2020 obsahuje sto povídek – mezi spisovateli, kteří poskytli do knihy své povídky, jsou světově známá jména i autoři méně známí, vedle českých autorů se zapojili i tvůrci z několika dalších evropských zemí včetně Slovenska, Německa a Velké Británie.

Krátká próza, která se díky vypravěčskému umění Viktora Fischla a díky neobyčejnému příběhu čte jedním dechem. Patří k těm několika málo knihám o holocaustu, která mají neuvěřitelný přesah až do dnešních dnů.

Román o cestě z hlavy do srdce, o prostém lidském štěstí a o ničem, které přesahuje vše.

Dědeček automobil je úsměvný román o pionýrských dobách motorek a podivných automobilů. Je o nekonečném nadšení věčných kluků k motorům, k závodům, vůni benzínu, ale především je o šikovnosti lidí s umem chtít něco dokázat. Je to knížka pro kluky, kteří chtějí vědět víc o krásných veteránech v době, kdy Laurin and Klement byla světová jednička a kdy jedině Češi diktovali světu, jak má auto vypadat. 

V próze A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské přírodě, ke krajině kterou opravdu důkladně zná. Pomocí deníkových záznamů zachycuje bohatým jazykem drobné každodenní příběhy občas propojené básněmi v próze.

Hořkej svět vyšel před 35 lety ve více než sedmdesátitisícovém nákladu v Odeonu a byl tudíž k nalezení v knihovnách rodičů, prarodičů a přátel. Svazek těchto povídek, podobně jako povídkové soubory Milana Kundery, Arnošta Lustiga, Ludvíka Aškenazyho, Bohumila Hrabala, Oty Pavla a Josefa Nesvadby, se staly vyhledávanou četbou studentů bohemistiky a mladých lidí v 70. a 80. letech minulého století.