Kronika tak řečeného Dalimila je nejstarší česky psaná veršovaná kronika. Pochází pravděpodobně z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků.
Roku 2017 editovala Lucie Antošíková 27 statí 29 autorů na téma kultury protektorátu Čechy a Morava a pišme to po vzoru knížky takto s malým „p“.
Nejstarší písmo vzniklo ve 4. tisíciletí před.n.l. v povodí řek Eufratu a Tigridu. Je to písmo klínové. Vyrývalo se do hliněných tabulek, které se potom vypalovaly jako cihly. Ve starověkém Egyptě bylo známo také písmo (hieroglifické, hieratické a jednoduché démotické), jímž se psalo na papyrus.
Origata je umění dávat v japonském stylu. Jinými slovy je to umění přeloženého balícího papíru. Tak jednoduše lze nazvat japonskou tradici "origata" která je založena na ojedinělém moderním designu, který osloví všechny lidi svou jednoduchostí a krásou tvaru, papíru a struktury.
Za kolébku klasických vánočních pohlednic považujeme Anglii. V roce 1846 požádal Sir Cole svého přítele, malíře Johna Callcotta Horsleyho, aby mu namaloval vánoční motiv na pohlednici, které pak vytiskli v jeho litografické dílně. První pohlednice obsahovala šťastnou rodinu u štědrovečerního stolu s nápisem Veselé Vánoce a šťastný Nový rok.
Všechny grafické techniky vznikly z potřeby šíření dobové ideologické propagandy a informací slovem i obrazem rychleji, masověji a levněji. První tištěné tak zvané blokové knihy byly řezány jako jedna stránka současně – text i ilustrace technikou dřevořezu. Stalo se tak někdy okolo roku 1400-1450 v západní a střední Evropě. Někteří uměnovědi tvrdí, že v Čechách. Vyloučit se to nedá stejně jako existence pánbůcha.
V Británii existovala do roku 1855 velmi tvrdá daň na knihy a tisk vůbec, tzv. "Stamp Tax". Tím se knihy staly nedostupnými pro nižší vrstvy, což byl ten pravý důvod. Vládnoucí třída obávala, že by mohlo vést k revoluci, kdyby prostí lidé měli přístup k informacím.
Na fotografii zobrazené klínové písmo pochází ze starého Babylónu z let asi 1400-1500 př. nl. Vzdělanost byla v té době záležitostí zámožnější vrstvy a především mužů.
Když dva roky po znovuobjevení Ameriky Evropany dopsal Sebastian Brant svou veršovanou satiru Loď bláznů, netušil, že jeho kniha přečká celá staletí a bude stále aktuální.
