Tokarczukova olga krest knihy

Když v roce 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková (1962) Mezinárodní Man Bookerovu cenu za knihu Běguni, málokdo v Česku věděl, že cenu dostala za své knihy, které tématicky vycházejí z oblasti Dolního Slezka a málokdo ji vlastně znal.
V roce 2019 navíc dostala Nobelovou cenu.


Její první román Cesta lidí Knihy (1993) získal cenu Polské společnosti vydavatelů knih. V roce 1995 vydala román E. E.
Největší úspěch u kritiky a čtenářů měla její třetí kniha Pravěk a jiné časy (1996, česky Host 1999, 2007), která byla ověnčena prestižní Cenou nadace Koscielských, cenami čtenářů Paszport Polityki a Machiner.
V roce 1998 obdržel francouzský překlad Pravěku Prix du Meilleur Livre Etranger za nejlepší zahraniční knihu. Dále publikovala sbírku povídek Szafa (Skříň, 1997), román Denní dům, noční dům (1998, česky Host 2002), který získal ocenění čtenářů v rámci prestižní literární ceny Nike, sbírku povídek Hra na spoustu bubínků (2001, česky Periplum 2005), román Lalka i perla (Loutka a perla, 2001), Poslední příběhy (2004, česky Host 2007) a román Anna In w grobowcach swiata (Anna In v hrobkách světa, 2006).
Kniha Běguni (Host 2008) získala prestižní polskou literární cenu NIKE 2008.

KNIHY AUTORKY V ČEŠTINĚ:

Tokarczukova knihy cesky


Inspirující myšlenky...

V síti televizních stanic už se uskutečnilo globální propojení – ať kdekoli na světě zvolíte kterýkoli programový kanál, vyvalí se na vás bohužel stejný veletok blbosti. Vysílání řízené komerčními interesy většinou oslovují spodní polovinu těla – břicho a žlázy. Potlačuje kulturu ve jménu zábavy. Kultura totiž znamená kultivaci. Bylo by záhodno oslovovat srdce a mozek. Namísto toho vás mají nasytit a ukojit pokleslí baviči svými vyčpělými anekdotami a záplava soutěží, v nichž se hraje o prachy, a mají vás „informovat“ zlomkovité zprávy z černé kroniky. Což všechno se upíná k hlavnímu cíli, vrcholu, ose, účelu mihotání – k spotřebním reklamám. Jde o spontánní nebo cílevědomou debilizaci?
Zdeněk Mahler