skripec nejhorsi knihy roku

Odborná porota Obce překladatelů ve složení Kateřina Brabcová, Jiří Hanuš, a Milada Matějovicová posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a rozhodla se udělit překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2017 rovným dílem dvěma překladatelkám:

Kateřině Dejmalové za překlad memoárů Jeana-Paula Belmonda Mých tisíc životů; vydalo nakladatelství Práh, Praha 2017.
Komise došla k závěru, že lexikálních a syntaktických prohřešků, terminologických kiksů, zkomolených jmen, pasáží, svědčících o nepochopení originálu a o neschopnosti udržet souvislou narativní linii autorova textu, je v českém vydání neúměrné množství.
Překladatelka odvedla podřadný překladatelský výkon, odbyta je i redakce knihy, která mohla mnohé chyby zachytit a odstranit (citováno z odborného posudku).

Lucii Paulové za překlad životopisu Novak Djokovič – sportovní vyslanec Srbska; autorem originálu je Chris Bowers; vydalo Dobrovský s. r. o. (edice Knihy Omega), Praha 2017.
Titul by mohl sloužit jako učebnicový příklad všemožných překladatelských a redakčních pochybení. Překlad budí zdání velice nedbale dodatečně upraveného strojového překladu a vykazuje chyby na všech jazykových rovinách – od pravopisu přes gramatiku, výběr lexika a styl až po obecnou neschopnost překladatelky formulovat jednotlivé myšlenky jasně a srozumitelně.
Udivuje, že takový titul zadá nakladatelství překladatelce, která zcela evidentně nemá ponětí o tenisu jak po stránce terminologické, tak po stránce logické.

Inspirující myšlenky...

Šli do války, protože jim to poručili; šli proto, že byli řádní občané. „Člověk je bojovné zvíře“. Ale mně u člověka vadí, že je ochočené zvíře. A den ze dne je čím dál ochočenější. To dělají továrny, to dělá křesťanství, věda, slušné vychování a vzdělání. Zatěžují duši moderního člověka. Vysávají z ní život.
Aldous Huxley, Kontrapunkt