anna kareninova prekladatelka
Cenu Revolver Revue 2018 obdržela překladatelka Anna Kareninová (1954), která je známá zejména jako překladatelka – věnuje se především dílům Louise-Ferdinanda Célina a Ezry Pounda, ale i mnoha dalším.
V roce 2011 vydala v Edici Revolver Revue knihu Céline v Čechách. Působila jako (šéf)redaktorka nakladatelství Odeon a Český spisovatel a revue Světová literatura.
Je rovněž překladatelkou a autorkou dialogů a podtitulků více než dvou set filmů, mnohdy významných světových režisérů. Překládá i operní libreta.

Cenu Revolver Revue uděluje kulturní časopis od roku 1985, kdy začal vycházet jako samizdatová tribuna nejmladší undergroundové generace.

www.revolverrevue.cz

Céline v Čechách
Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách.
Komentovaný výbor z korespondence, dobových ohlasů, fotografií a dalších dokumentů, budovaný na půdorysu Célinova života a díla, sleduje ohlas veškerých jeho textů od vydání prvotiny až po současnost, přičemž českou kritickou recepci (F. X. Šalda, F. Peroutka, J. Vašica, R. Weiner, K. Čapek, B. Hrabal, underground ad.) zasazuje do mezinárodního kontextu.

Východiskem ke knize byla stejnojmenná textově obrazová koláž, kterou překladatelka Célinova díla Anna Kareninová z iniciativy redakce připravila pro čtvrtletník Revolver Revue č. 70/2008 u příležitosti 75. výročí vydání kongeniálního českého - a ve světě vůbec prvního - překladu Cesty do hlubin noci (J. Zaorálek) a na kterou navázala velká anketa "Céline v Čechách" v RR č. 74/2008.
Kniha vychází v grafické úpravě Viktora Karlíka a Luďka Kubíka.


Inspirující myšlenky...

Zkušenost mě přesvědčila, že zdrojem obdivu a úcty k největším spisovatelům bývá, a to i u lidí, kteří je čtou a píší o nich, jen slepě přijímaný vžitý názor; nevyslovují vlastní soud a nerozpoznali jejich přednosti sami. Víš přece, že nejen ve stoletích špatného a zkaženého úsudku, ale i v dobách zdravé literární střízlivosti většina čtenářů raději obdivuje nápadné a zjevné krásy než krásy jemné a skryté, spíše vzlet než věrohodnost, častěji vnějškovost než podstatu a obvykle spíše průměrnost než nadprůměrnost.
Giacomo Leopardi (1798 − 1837), Parini čili o slávě