mozek mysleni brain

Všeobecně známe pouze stavy Bytí, jako vyjádření, že daný jev (projev) je a Nebytí, jako vyjádření, že daný jev (projev) není.
Tyto stavy vyjadřují pouze stav daného projevu, ale nemáme společné vyjádření pro stav ideálu a jeho projevu.
Existuje ovšem i stav, který je na pomezí obou stavů.Říkejme mu stav Nedobytí. Tento pojem nechť vyjadřuje nenaplněné bytí.

Uveďme příklady:
Kniha na polici je ve stavu Bytí jako hmotný výtvor. Ale jako výtvor kultury je ve stavu Bytí pouze v době, kdy se čte. V ostatním čase je ve stavu Nedobytí Teprve čtením se její stav znovu změní na Bytí.
Virus jako živý tvor je ve stavu Bytí pouze v buňce, kterou napadl. Mimo ni nežije – je ve stavu Nedobytí, teprve vniknutím do buňky se jeho stav změní na Bytí.
Většina semen zhyne, aniž získá příležitost, aby z nich vyrostla rostlina. Stav Bytí je podmíněný prostředím. Semena, jako budoucí živí tvorové, tak jsou kratší, či delší dobu ve stavu Nedobytí.
Dokonce i zboží v obchodě se stane zbožím pouze v okamžik prodeje. řpřitom toto zboží dosáhne stavu Bytí. V regálu je zboží ve stavu Nedobytí.

Nedobytí je tedy Bytí bez nějakého svého vážného příznaku.
Virus mimo buňku nežije, kniha mimo společnost není kulturním výtvorem, neprodané zboží nenese svůj výnos, semena bez vláhy a půdy nerostou, gen bez svého spuštění nepracuje.
Možnost se nemění na skutečnost. Rozdíl mezi Nedobytí a možností spočívá v tom, že možnost označuje budoucnost a Nedobytí současnost.

To samé je i z lidmi.
Jejich myšlení, způsob existence ve společnosti je velmi často v poloze Nedobytí. Něco jako medvěd v zimním spánku. Z tohoto "hypnotického spánku" se lze probudit pouze vědomým uvědomováním toho, co se skutečně děje kolem nás.
Více >>