Jako většina pojmů z literární teorie, je i pojem recenze velice vágní a subjektivní. Vždy se ovšem najdou lidé, kteří v bazírování na svém výkladu takovýchto neurčitých pojmů vidí důležité poslání vědce či myslitele.
Evidentně se prokazuje, že i ve vyspělých zemích existuje neobyčejně vysoké procento dospělých lidí, kteří neumějí číst, psát či počítat lépe než desetileté děti.
Obyčejně většina z nás hledá způsob, jak dítětem manipulovat a „zabránit“ mu v tom, co definujeme jako „špatné“. Ale pokud se zastavíme a podrobíme svoje myšlenky kritickému zkoumání, zjistíme, že dítě má velmi opodstatněný důvod pro své jednání či pro to, co říká, případně objevíme, že ve skutečnosti nic špatně není.
Sir Ken Robinson naznačuje 3 principy, které lidská mysl potřebuje k rozkvětu – a vypráví, jak proti nim současná vzdělávací kultura bojuje.
S humornou nadsázkou o ubohosti našeho školství a hloupých trendech ve vzdělávání dětí je skvělá prezentace Kena Robinsona v rámci světově proslulé konference TED. Rozhodně se zasmějete nad vtipnými bonmoty, ale ještě více vás bude mrazit, pokud se zamyslíte nad tím, o čem Ken Robinson mluvil. A na závěr jedna z myšlenek: Kdyby na celé planetě zmizel hmyz, do 50 let by zmizel život. Kdyby na celé planetě zmizel člověk, svět by znovu začal rozkvétat.
Ministr školství Dušan Čaplovič rozhodl, že nakladatelství, v slabikáři pro děti musí zrušit pasáž, zmiňující se o rozvodu.
Americký lingvista, filozof, politický kritik a aktivista Noam Chomsky správně poukazuje na to, že po éře demokratizace v 60. letech se ocitáme v periodě obecné regrese. V Česku je tento ústup vidět ve všech směrech už víc jak 15 let.
Na podzim 2011 učil na Stanfordu Peter Norvig se Sebastianem Thrunem předmět umělá inteligence, který navštěvovalo 175 studentů v místě univerzity... a přes 100 000 dalších skrze interaktivní webovou aplikaci. Nyní s námi sdílí, co se naučil o vyučování v „globální třídě.
Necítím se být povolaným na to, abych se stavěl do pozice moudrého rádce. Rád diskutuji o literatuře, zejména s mladými lidmi nezkažený spoustou znalostí o dějinách a autorech.
Žijeme ve zvláštní době. Děti jsou obklopeny tématy, která by jim, jak mnozí komentují, neměla krást dětství. Útočí jim na všechny smysly násilí z televize, ze zpráv každou půlhodinu na rádiích se dozvídají věci ještě strašidelnější, tím spíše, že hovoří o současném dění. Na komerčních rádiích je to navíc „černá kronika“ a všudypřítomný bulvár, který by se snad měl vysílat spíše po desáté večer. Když to ale ještě neskončil rodinný seriál, na kterém se spolu s našimi dětmi učíme, o čem ten svět vlastně je.
