Vzdělávání a škola

Montessori metoda je filosofií, ve které stěžejním principem je, že dítě se nejlépe učí v sociálním prostředí, které podporuje jeho jedinečný vývoj.

V London Review of Books v roce 2013 publikoval profesor Stefan Collini zdrcující kritiku rozkladu britského univerzitního školství v důsledku jeho komercionalizace. Je to velmi varovný text i pro české školství. Shrnujeme:

Víte, že i nespisovně mluvit je umění? Nevíte dodnes jak chcete mluvit.psát nebo jak ve skutečnosti mluvíte? Zkointrolujte si svoje vědomosti ve dvou slovnících. Jeden je o tom, jak mluvit správně a druhý je o slanzích, čili o češtině nespisovné. Jste-li Češi měli byste znát oboje.

Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování a rodina má většinou velký problém, jak ditě zvládnout.

Ondřej Šteffl tvrdí že doba škol pomalu končí, ne však vzdělávání.  Hovořit se bude o tragickém současném stavu školství, které dlouhodobě a pomalu reaguje na rozvoj technologií a myšlení a o budoucnosti vzdělávání jako takového.

Jako většina pojmů z literární teorie, je i pojem recenze velice vágní a subjektivní. Vždy se ovšem najdou lidé, kteří v bazírování na svém výkladu takovýchto neurčitých pojmů vidí důležité poslání vědce či myslitele.

Evidentně se prokazuje, že i ve vyspělých zemích existuje neobyčejně vysoké procento dospělých lidí, kteří neumějí číst, psát či počítat lépe než desetileté děti.

Chtěl bych se společně s vámi na chvíli zamyslet nad spoustami peněz promarňovaných ve školství a nad tím, proč vlastně zaměstnáváme takové spousty lidí pletoucích se do cesty vyrůstajícím dětem.

Obyčejně většina z nás hledá způsob, jak dítětem manipulovat a „zabránit“ mu v tom, co definujeme jako „špatné“. Ale pokud se zastavíme a podrobíme svoje myšlenky kritickému zkoumání, zjistíme, že dítě má velmi opodstatněný důvod pro své jednání či pro to, co říká, případně objevíme, že ve skutečnosti nic špatně není.

Sir Ken Robinson naznačuje 3 principy, které lidská mysl potřebuje k rozkvětu – a vypráví, jak proti nim současná vzdělávací kultura bojuje.