zacek jiri pracovna

Ve vagónech Metra je vyvěšeno spoustu reklamních žvástů.
Ale jednoho dne se stal zázrak. Mohli jste číst báseň České moře, které napsal český bard Jiří Žáček. A tak díky několika veršům cestujeme i v metru jako lidé a ne stádo.

Je to hlavně tím, že trefné postřehy a laskavé verše Jirky Žáčka zrají jako víno. Dlouhá desetiletí je v podvědomí celého národa a jeho knihy jdou stále na dračku. Jasný důkaz, že básníkům v Čechách není konec. Je populární, tak, že je považován za národní poklad, jehož verše můžete volně šířit. A přesně to učinili chlapci a děvčata z reklmaní agentury, která má na starost reklamní plochy ve vagónech. Vyvěsili text bez vědomí autora. Jinými slovy ho okradli.

Naštěstí Jirka Žáček je člověk laskavý a moudrý, a tak se jen usmál. Nevadí mu to. Což o to, komu by vadila reklama zadarmo. Jenže mezi lidmi existuje po dlouhá staletí jedno slovo, které z nich činí lidi tolerantní a laskavé. Tím slovem je slušnost. A není tajemstvím, že skoro všem konfliktům a neštěstím se dá v životě vyhnout, pokud lidé k sobě projeví úctu, ohleduplnost a respekt, když spolu komunikují a použijí přitom slovo PROSÍM. To kouzelné slovo, které se učíme už ve třech letech !!!! a které tak často zapomínáme, když dospějeme.

Takže naši milí a reklamní chlapci a děvčata, slova slušnost a prosím opravdu nepatří mezi neznámá cizí slova a pokud máte ještě paměť, zkuste si na ně příště vzpomenout. Líp se vám bude dejchat. A vlastně nám všem.
Ale i tak vám DĚKUJI, že propagujete ty nejlepší autory v Česku, i když metodami nepochybně bulvárními.


Pro lidi, kteří už neví, co je slušnost doporučujeme knihu pro děti:
Draka je lepší pozdravit aneb o slušném chování pro děti


S úsměvem Mik Herman

Web poezie, fejetonů a fotek Jirky Žáčka

České moře
Jiří Žáček


České moře, dárek od Shakespeara,
pohádkový omyl, který potěší,
cosi jako láska, naděje a víra,
moře pro neplavce, moře pro pěší,

moře bez vody a bez příboje,
nekonečné moře všeho, co bys chtěl,
moře mrtvých mýtů, moře nepokoje,
moře utonulé v buňkách našich těl,

moře sebeklamů, moře nebezpečí,
moře, které mumlá vyhynulou řečí,
zamořené moře, moře našich dob,

moře, z něhož zbyly útesy a břehy,
zkamenělé moře milosti a něhy,
moře hoře, naše kolébka i hrob.

(ze sbírky Časová tíseň)