dinosaurus Avaceratops lammers detail
O současnosti coby „zlaté éře dinosauří paleontologie“ se mluví již nějaký ten rok. Je to ale pravda? Skutečně prožíváme období největšího rozkvětu poznání této skupiny druhohorních plazů? Osobně se domnívám, že tomu tak skutečně je.

Nejen, že máme nyní k dispozici nejmodernější technologie pro detailní výzkum dinosauřích fosilií, ale je také objevováno množství nových lokalit a na výzkumu samotném se podílí dosud nejvíc lidí v historii paleontologie. Úplně nejlepším a nejpřesvědčivějším indikátorem této skutečnosti je ale prostý počet nových druhů dinosaurů, popisovaný v posledních letech.

Již v roce 1990 publikoval americký paleontolog Peter Dodson studii nazvanou Counting dinosaurs: How many kinds were there? (Sčítání dinosaurů: Kolik jejich druhů existovalo?), v níž ukázal, jak výrazně se zvýšil počet nově popsaných dinosaurů za posledních 20 let (mezi lety 1970 až 1990).[1] Oproti předchozím 146 rokům od formálního popisu prvního dinosaura (1824 až 1969), kdy to bylo celkem 170 platných rodů, popsali paleontologové za pouhých dvacet let následujícího období celých 115. To znamená, že přes 40 % všech do té doby popsaných dinosauřích rodů bylo uvedeno do vědeckého povědomí v pouhých posledních 12 % celkové doby od popisu prvního dinosaura.[2]

Téměř polovina všech známých dinosaurů tedy byla v době vydání studie popsána zhruba v poslední osmině celkové doby trvání výzkumu dinosaurů. Dodson s kolegou publikoval aktualizovaný výčet ještě v roce 2006, ten už však nyní můžeme pominout.[3]Snadno přitom dokážeme zjistit, zda je v současnosti situace v tomto směru ještě lepší, a zda tedy skutečně žijeme ve „zlatém věku dinosauří paleontologie“.

Pojďme se nyní podívat na posledních zhruba dvacet let (2000 – 2019) a vytvořit podobnou, ale aktualizovanou statistiku. Jaký bude její výsledek? Mějme přitom na paměti, že číselné údaje mohou být zatíženy menší statistickou chybou i faktem, že na vědecké platnosti některých započítaných taxonů se paleontologové nemohou dodnes s naprostou jistotou shodnout.

Avaceratops lammers
Jedním z dinosaurů, které popsal sám autor statistiky z roku 1990 Peter Dodson, je i vývojově primitivní ceratopsinní ceratopsid Avaceratops lammersi, formálně popsaný v roce 1986. I tento menší rohatý dinosaurus z Montany, žijící v době před 77 miliony let, byl tedy zahrnut do původní statistiky. Na snímku odlitek kostry ve filadelfské Akademii přírodních věd. Kredit: Daderot, Wikipedie (volné dílo)

Čísla mluví jasně. Z celkového počtu 1067 vědecky platných druhů, popsaných dle mé osobní statistiky celkově od roku 1824, tvoří druhy popsané v posledních dvou desetiletích, tedy přibližně od počátku nového století a tisíciletí, skutečně velký podíl.
Konkrétně bylo v roce 2000 popsáno 19 platných druhů. V roce 2001 to bylo 26 druhů, v roce 2002 pouhých 10 platných druhů, v roce 2003 již 32 druhů, v roce 2004 21 druhů a v roce 2005, kdy jsem zakládal tento blog, to bylo již 33 druhů a o rok později dokonce 36.

V roce 2007 to bylo rovných 30 druhů, o rok později 21 druhů a v roce 2009 to už bylo 42 nových druhů. V rekordním roce 2010 to bylo 64 nových druhů, o rok později pak 50 druhů a v roce 2012 38 nových druhů. Rok 2013 přivítal 40 nových druhů a rok 2014 36. V roce 2015 bylo popsáno 33 nových druhů, o rok později o jeden méně (32) a v roce 2017 pak 41. V loňském roce to bylo 38 nových druhů a letos (pouze ke konci července 2019) pak prozatím 32 druhů.

Součtem dostaneme číslo 674 druhů, což znamená, že za posledních 20 let, tedy v posledních 10,2 % času od prvního popisu bylo představeno světu neuvěřitelných 63,2 % známých dinosauřích druhů!
Téměř dvě třetiny všech dinosaurů tedy byly popsány pouze v posledních dvou dekádách. Z toho v posledních deseti letech (2010 až zatím 2019, zhruba 5,1 % celkové doby) to bylo 404 druhů. I to činí ohromný podíl z celkového počtu, konkrétně 37,9 %. Více než třetina dinosaurů byla tedy objevena za posledních deset let, ačkoliv první z nich byl popsán již před téměř dvěma stoletími! Průměrně bylo také za poslední dekádu v každém dílčím roce popsáno v průměru více než 40 nových druhů, a to ještě letos nejsme s počty zdaleka u konce.
Za jediný rok je tedy v poslední době popsáno víc dinosauřích druhů, než kolik vědci představili světu za několik desetiletí během prvních objevů v 19. století.

Otázkou je, kolik nových druhů ještě můžeme objevit?
Podle jedné studie z roku 2016 existovalo v průběhu druhohor maximálně necelých 2500 druhů dinosaurů, což by znamenalo, že se již skutečně blížíme k maximu možného z hlediska objevů a popisů nových druhů.[4] Ještě snad někdo pochybuje, že právě nyní žijeme ve zlatém věku dinosauří paleontologie?

dinosaurus Gobiraptor minutus

Kosterní diagram a dochované fosilní části kostry letos popsaného oviraptoridního teropoda druhu Gobiraptor minutus. Tento malý opeřený oviraptorosaur žil v období pozdní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešního Mongolska. Patří k záplavě nových dinosauřích druhů, které byly světu představeny v posledních dvou dekádách. Kredit: Lee et al. (2019); Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Short Summary in English: Of about 1067 valid dinosaur species (as of July 2019) about 674 (or 63.2 %) were described in the last 20 years. In the last 10 years (2010-2019) 404 valid species were described so far, which makes 37.9 % of their total number. We are truly living in the golden age of dinosaur paleontology.

Odkazy:

VLADIMIR SOCHA / DINOSAURUSbLOG >>

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_dinosaur_genera

https://www.polychora.com/dinolist.html

https://paleobiodb.org/


[1] Viz odkaz https://www.vet.upenn.edu/people/faculty-clinician-search/PETERDODSON

[2] Dodson, P. (1990). Counting dinosaurs: how many kinds were there? PNAS, 87: 7608-7612. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.87.19.7608

[3] Wang, S. C. & Dodson, P. (2006). Estimating the diversity of dinosaurs. PNAS, 103(37): 13601–13605. doi: 10.1073/pnas.0606028103

[4] Starrfelt, J.; Liow, L. H. (2016). „How many dinosaur species were there? Fossil bias and true richness estimated using a Poisson sampling model“. Phil. Trans. R. Soc. B., 371 (1691): 20150219. doi: 10.1098/rstb.2015.0219