gombrich-dejiny-sveta
Ernst H. Gombrich, proslulý kunsthistorik, autor mj. Příběhu umění, je schopen velmi osobního pohledu na historické události, o nichž se zaujetím vypráví. Ačkoliv své "Stručné dějiny světa" původně určil mladým čtenářům, představují naprosto ojedinělý čtenářský zážitek i pro mnohem starší čtenáře.

Jeho Dějiny světa čtenáře provedou historií od nejstarších počátků až do dvacátého století, seznámí ho s důležitými historickými osobnostmi a událostmi, ale také ho poučí o souvislostech a spojitostech mezi různými údobími a územími. Gombrich své dějiny lidstva vypráví jako příběh, ne vždy právě útěšný a pochopitelně nezavršený. Otevřený konec však znamená naději do budoucna.

Tuto knihu napsal Ernst H. Gombrich, budoucí světoznámý kunsthistorik, krátce po studiích jako šestadvacetiletý. Kniha měla okamžitý úspěch a přinesla mu všeobecné uznání.

Čtenáři i odborná kritika oceňují autorův vypravěčský talent, umění vytvořit velkorysý oblouk historie lidstva.
Autor se svým příznačným smyslem pro výstižnou zkratku a pointovanou formu podal komplikovaný vývoj lidstva od dob jeskynního člověka až do 1. světové války. Později připojil kapitolu o nejdůležitějších událostech dvacátého století – o 2. světové válce a zániku komunismu.

Znám rodiny, kde se kniha čte po kapitolách večer co večer a s dětmi!!! Dnes skoro nutnost, protože žijeme v době, kdy dochází k násilnému zkreslování historie pomocí prodejných novinářů a učitelů. Tuto zábavně vzdělávácí činnost bych doporučil všem rozumným rodinám, pokud chtějí vychovávat děti s jasným kritickým myšlením. Na školu bych už moc nespoléhal.
Existuje i audio verze, ale osobně se mi vůbec nezamlouvá hlas herce.

gomBrich ernst
ERNST H. GOMBRICH (3. listopadu 1909 ve Vídni - 3. listopadu 2001 v Londýně)
Ve Vídni vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii. Roku 1936 odešel do Londýna, kde pracoval jako tlumočník, pak se vrátil do Warburgovy Kulturněvědné knihovny k vědecké činnosti.
Po 17 let (1959 – 1976) byl ředitelem tohoto ústavu. Působil jako hostující profesor na řadě univerzit (Oxford, Cambridge, Harvard aj.) a byl členem mnoha vědeckých akademií.
Byl obdařen třinácti čestnými doktoráty, roku 1972 mu byl udělen titul Sir, byl nositelem mnoha cen a vyznamenání. Napsal mnoho důležitých kunsthistorických a jiných prací; jeho Příběh umění (The Story of Art, 1950) platí dodnes za nejpopulárnější úvod do dějin umění.