ministerstvo kultury cr
Velmi dlouho se říká, že MK podporuje kulturních aktivity složitým, neefektivním, někdy až podivným, kamarádským způsobem. Úředníci zřejmě ano netuší, jaký je dopad financování kultury díky obecným nastavením dotací. Má to samozřejmě svoji logiku. Dotace Mk jsou často dotačním programem různým neziskovým organizacím a slouží jako tzv. kulturní dojná kráva. Možná jen vyvoleným se správným ideově zabarveným názorem jediné pravdy.

V roce 2013 jsme o Ministerstvu kultury psali:

Částka, kterou dotuje MK tzv. živou kulturu, je skoro o sto miliónů korun menší než v roce 2012 a to už byl na historické minimální úrovni. Klesají i dotace na kulturní památky. V roce 2013 by to mělo být 400 milionů, což je šest procent rozpočtu a polovina sumy určená na památky v roce 2009.
Neprůhledná politika financování se na MK táhne už řadu let a není bez zajímavostí, že často závisí na osobních vztazích mezi úředníky MK a žadateli.
Těžko dohledatelná čísla grantů za posledních několik let na nepřehledném webu MK jsou jen klasickou ukázkou toho, jak si MK představuje službu veřejnosti.
Zajímavé ale je, že finance na příspěvkové organizace MK, kterých je 29 činí už 64% z celkového rozpočtu. A ty mimochodem stále rostou.
Letošní (2013) rozpočet ministerstva kultury počítá s výdaji 8,9 miliardy korun, loni výdaje činily 8,4 miliardy!!!

V ROCE 2019 PROBĚHLA NA MK KONTROLA NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU.
Nutno říct, že peněžní prostředky vynaložené na kulturní aktivity z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury činily v roce 2016-2018 1.7 miliardy.

Kontrolní zpráva je zde:
https://nku.cz/assets/kon-zavery/k18019.pdf
https://nku.cz/assets/kon-zavery/k18019.docx

Zde jsou některé alarmující závěry, jasně deklarující, že na MK je binec.
Jednou větou: Ministerstvo kultury rozdělovalo podporu na kulturní aktivity bez systému a netransparentně.
Budeme zvědaví, jaké úřednické hlavy padnou.

Podporu kulturních aktivit poskytuje MK složitým a neefektivním způsobem.
Systém podpory je roztříštěn a chybí systematický přístup k podpoře kulturních aktivit jako celku. Jednotlivé útvary MK zodpovědné za poskytování podpory postupují nejednotně a nekoordinovaně. MK každoročně vyhlašuje cca 25 výběrových dotačních řízení, jejichž podmínky a požadavky na žadatele podpory se často liší, což komplikuje celkovou orientaci v podmínkách podpory a vede ke zvyšování administrativní zátěže MK i příjemců. Na uvedené nedostatky má značný vliv i absence jednotného informačního systému pro administraci poskytované podpory.

Není zajištěna realizace projektů v podobě, pro kterou byly vybrány k podpoře a která má podle hodnoticích komisí nejlépe přispívat k naplňování cílů podpory.
Ve snaze podpořit co nejširší okruh kulturních aktivit MK významně snižuje podporu jednotlivých projektů. Realizované projekty se tak svým rozsahem a kvalitou často liší od projektů, které prošly výběrem hodnoticích komisí. MK však v rozhodnutích o poskytnutí dotace příjemcům nestanovuje povinnost realizovat projekty v příslušném rozsahu a kvalitě.

Naplňování cílů podpory kulturních aktivit lze vyhodnotit velmi obtížně nebo nelze vyhodnotit vůbec.
MK tyto cíle stanovilo velmi obecně a nestanovilo měřitelné ukazatele jejich plnění. Nelze tak jednoznačně stanovit, do jaké míry podpora kulturních aktivit garantuje rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a zda usnadňuje přístup znevýhodněným sociálním skupinám ke kulturním statkům, jak deklaruje MK. Nelze ani vyhodnotit, do jaké míry brzdí tato podpora negativní vlivy komercionalizace umění a zda vytváří podmínky pro realizaci kulturních potřeb všech občanů. K vyhodnocení podpory kulturních aktivit lze pouze uvést, že MK podpořilo projekty a subjekty spadající do oblasti kulturních aktivit a že zaměření podpory nebylo v rozporu s obecně stanovenými záměry státní kulturní politiky.

Podporu poskytuje MK netransparentně.
MK podporovalo množství projektů nesystémově a netransparentně mimo výběrová dotační řízení, a vytvářelo tak pro uchazeče o dotaci nerovné podmínky. Objem podpory poskytované projektům mimo výběrová dotační řízení se každoročně zvyšoval, přestože se MK zavázalo k jejímu snižování. Selhává rovněž kontrolní činnost ministerstva, které poskytlo dotace i žadatelům, kteří nesplnili stanovené podmínky.
Přestože převážná část nedostatků vyplývá z neúčinného systému MK při poskytování dotací, bylo v některých případech i u příjemců zjištěno neoprávněné použití finančních prostředků.

Výše uvedené nedostatky jsou dlouhodobé.
V mnoha případech shodné nedostatky NKÚ zjistil již v předchozí kontrolní akci v roce 2014 . MK se zavázalo k realizaci opatření k odstranění těchto nedostatků, avšak závazek MK neplnilo a k téměř žádnému zlepšení nedošlo.

Špatné provádění kontrol úředníky MK.
NKÚ v předchozí kontrole zjistil, že MK realizovalo v letech 2011 až 2013 nízký počet veřejnosprávních kontrol. NKÚ tak v této následné kontrole prověřil zejména vývoj v této oblasti. Veřejnosprávní kontroly vykonává poskytovatel u příjemců po ukončení realizace podpořeného projektu a jeho vyúčtování. Touto činností poskytovatel prověřuje zejména, zda příjemce použil peněžní prostředky v souladu s nastavenými pravidly. MK však realizovalo nízký počet těchto kontrol. Objemy zkontrolovaných prostředků nebylo MK schopno vyčíslit.