Mezi nejznámější snímky režiséra Krejčíka patří například protektorátní drama Vyšší princip, Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány či Božská Ema.
Vzpomeňme ale pana režiséra Jiřího Krejčíka tak, jak ho málokdo zná.

Konečně v Miláně. Ploužíme se půlnocí autem do centra. V barelech kolem cesty hoří ohně. Holky si u nich nahřívají zadky a dlouhé nohy. Skoro magické.
Chci je vyfotit, ale Pietro mi stahuje foťák do klína. Nedělej to nebo nám potáhne do auta.

Masová kultura zakaluje mozek, ořezává představivost, a vybočuje vkus. Samozřejmě, ať si na okrají existuje, ale ne aby masová patlanina vytlačila kvalitní umění, které se stává čím dál tím víc elitářské až nakonec, pokud se nic nezmění, se v této patlanině potopí.

Od podepsání Lisabonské smlouvy je zřejmé, že EU je projekt čím dál víc nedemokratický neboť na úkor jednotlivých států posiluje pravomoce EU a to často totalitním způsobem. Není divu, vždyť nedemokraticky volená Evropské komise je v EU jediný zakonodárný orgán, zatímco paradoxně demokraticky volený evropský parlament je jen na schvalování. To hovoří snad za všechno.

Už je to dávno, co jsem se tím bavil. A co jsem na to dílo vystál čtvrteční frontu. Obrazový opravník obecně oblíbených omylů z nakladatelství Práce (1981) je dávný bestseller a MUDr. Ludvík Souček, jeho autor, byl (podobně jako později PhDr. Ondřej Neff, který se dokonce – nic ve zlém - má za Součkovu reinkarnaci) přesvědčen, že umí napsat cokoli. A to v solidní kvalitě.

Monsignor Petr Piťha, kněz, bohemista, lingvista a pedagog přednesl 28. září 2018 v katedrále sv. Víta zásadní projev:

Vážení a milí spoluobčané, setkáváme se již podeváté nad vánočním poselstvím prezidenta republiky, jehož cílem je, abychom společně přemýšleli o událostech uplynulého roku.

Arnoštu Lustigovi mě na některém setkání Českých center představil Vladimír Páral. Ale tohle moje psaní není o spisovateli A.L, nýbrž o panu Arnoštu Lustigovi z povídky Karla Poláčka, která má název Přišel do novin. Mohl Karel Poláček znát Arnošta Lustiga? Bůhví, a žádného z těch dvou pánů už se dneska nemůžeme zeptat… Teď ta historka -

3. ledna 1991 zveřejnil Mladý svět výhradu Evy Drvotové z Uničova k rozhovoru Romana Lipčíka s Egonem Bondym. Tento rozhovor se v časopise objevil nějakou dobu předtím, zaujatě jsem ho louskal, ale teď ocitujme onu výhradu: