Preussler carodejuv ucen

Otfried Preussler, (20. října 1923 – 18. února 2013) spisovatel a překladatel, sudetský Němec, s velmi tragickým osobním osudem během Druhé světové války. Na ruské frontě byl zajat a prošel sovětskými tábory v Tatarstánu, kde byl až do roku 1949. Nakonec se se svým domovem v severních Čechách neshledal, ale našel v Bavorsku jak svou rodinu, tak svou snoubenku. I přes velmi kruté válečné vzpomínky nezahořkl a stal se příkladem humanisticky myslícího člověka, který svou práci spojuje lidi a národy.

Po válce se věnoval psaní a překládání. Učil také etnografii na Karlově Universitě. Přeložil poprvé do němčiny Kocoura Mikeše od Josefa Lady, sepsal dvě sbírky slovanských pohádek (Dobrodružství silného Vani). Jeho knihy vyšly v celkovém nákladu přes 15 miliónů kusů a v 55 jazycích!! V roce 1987 obdržel Cenu Andrease Gryphia.

Krabat (1971)
Asi jeho nejznámější kniha. Příběh tragického osudu, který může překonat jen pevná vůle a velká víra v lásku. Jedná se o převyprávěné lužicko-srbské legendy. Podle knihy vytvořil Karel Zeman legendární animovaný film Čarodějův učeň (1977), ve kterém vypráví o sirotku Krabatovi, jehož ze služeb ďábelského černokněžníka vysvobodí čistá láska. Film vyšel v edici Filmový klub Karla Zemana na DVD v roce 2013. V roce 2008 byl v Německu natočený hraný film Krabat.



Malá čarodějnice (1957)
Pohádkový příběh o malé dobré čarodějnici je znám rovněž z filmové podoby. Večerníček na Preusslerův příběh vytvořil v roce 1984 Zdeněk Smetana.
Malá čarodějnice je ještě mladá, je jí pouhých 127 let. Bydlí na samotě hluboko v lese v kouzelnickém domku s havranem Abraxasem, který umí mluvit. Moudrý havran je čarodějnici dobrým rádcem, a snaží se na ni i dohlížet, aby nevyváděla moc hloupostí, ale pokaždé ji neuhlídá Malé čarodějnici se velmi často podaří vyvést nějaký pěkný kousek!


Loupežník Hotzenplotz (1962)
Pro české děti je nejznámější Rumcajs, a pro německé děti loupežník Hotzenplotz. Takovou slávu získala Preisslerova postavička. Loupežník Hotzenplotz je veskrze milá dětská literární postavička, v jádru dítě, které chce všechno mít. Není asi v Německu domácnost, kde by knížka nebyla zasunuta v knihovně. Přesto v češtině snad ani nevyšla. Název knihy je dán místopisným pojmenováním jednoho ze severních výběžků Česka, Osoblahy. V němčině  je Osoblaha Hotzenplotz.

Do češtiny byly zatím přeloženy následující knihy:
Der kleine Wassermann (Vodníček) – přeloženo Jelenou Košnarovou, Praha 1971
Die kleine Hexe (Malá čarodějnice) – přeloženo Jitkou Bodlákovou, Praha 1993
Das kleine Gespenst (Bubu a generál) – přeloženo Hanou Vrbovou, Praha 1972
Krabat (Čarodějův učeň) – přeloženo Radovanem Charvátem, Praha 1996
Die Flucht nach Ägypten (Útěk do Egypta přes Království české) – přeloženo Ladislavem Josefem Beranem, Praha 1996
Der Engel mit der Pudelmütze (Anděl v Kulichu) – přeloženo Janem Kvapilem a Janou Kvapilovou, Ústí nad Labem 2009
Moje knížka o Krakonošovi – přeloženo Ladislavem Josefem Beranem, Praha 1998
InfoWiki

Inspirující myšlenky...

A tak se kruh pomalu uzavírá. Cítím, že jsem jednoznačně určen, to všechno je úplné zoufalství. Čím dál se mi zdá, jakobych patřil k něčemu, co již není pravda. Ten zvláštní optimismus, víra v umění, a tím i v etiku jako by se pomalu vytrácela. Všichni chtějí jen žít. Víc nic. Přestávám si z mnoha lidmi rozumět. Smysl se vytrácí. Jde jen o holou existenci. Všichni jako by jen hledali záchranu v banalitě. A jsou šťastni. Nemají ani čas si uvědomit, co se děje. Je to fofr. Všichni tu zem jenom pohnojíme. Snad takové doby již byly, ale bráním se tomu, že by to snad byl zákon. Padá na mě hrůza. Zdá se mi, že zase přicházím k sobě. Přece jenom ta příroda je podivuhodná.
Karel Malich, 2.4.1971