orwell george 1984 farma zvirat

Výrok mnoha novinářů, kteří tvrdí, že Orwellova kniha Farma zvířat je kritikou komunistického režimu je poněkud nedomyšlený a potvrzuje jen to, o čem Orwell v této knize psal. O vymývaní mozku zavádějícími informacemi. Vizionářská kniha Orwella je totiž kritikou každé společnosti, kterou lidstvo procházelo a prochází. Paradoxně nejaktuálnější není pro nedávnou minulost, ale pro současnou společnost,  kterou nazýváme sebevědomě demokratickou nebo kapitalistickou.

Právě zde nacházíme všechny jevy, které popisuje Orwel ve své knize. Pokud nahlédneme pod pokličku událostí 11 září v New Yorku, pokud se zamyslíme nad údajnou svobodou v Rusku nebo detailně probereme problém s finační podporou pražské radnice pro kulturu v Praze v roce 2008, pak se musíme jen usmívat, jak stále platné jsou příběhy prasat z knihy Farma zvířat. A proto výrok: "Všichni jsou si rovni - a někteří jsou si rovnější" je výrok skoro geniální.

Kdo byl Orwell
Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair se narodil v Indii (Monthihar) a ve věku jednoho roku odcestoval s matkou zpátky do Británie, kde vyrůstal v Oxfordshiru. Jeho pseudonym vznikl podle zdejší říčky Orwell. Po studiu na soukromé střední škole v roce 1922 začal pracovat pro policii v Britské Indii na území dnešní Barmy. Po pěti letech se vrátil do Anglie, kde pracoval jako novinář. Ve 30. letech jako člen interbrigády ve Španělské občanské válce bojoval proti Francovu režimu.

steadman orwell portret
Portrét George Orwella od Ralpha Steadmana

První knihy
Orwell svoje zážitky z konce 20-tých let, kdy se jako tulák pohyboval mezi naprostou spodinou velkých měst sepsal do své první knihy Na dně v Paříži a Londýně.
Další, román nazvaný Barmské dny je příběh rozervance, který prožije milostný román se ženou, která přijela do Barmy vdát se za bohatého muže. Román vydává Orwell asi 10 let po návratu s Barmy  a téma bylo to ve své době velmi modní. Svým způsobem se v knize zabývá příběhy, které bylo příznačné pro spoustu spisovatelů té doby, včetně Hemingwaye a to je téma ztracené generace po první světové válce.
Hold Katalánsku je další knihou, ve které zpracovává svojen zážitky z působení ve Španělské občanské válce a o rok později (1939)  publikuje skoro neznámý román Nadechnout se, kde popisuje útěk do vzpomínek a střet s realitou.

Esejista Orwell
Do roku 1940 publikoval Orwell knižní recenze v Novém anglickém týdeníku a od roku 1940 do 1943 čte eseje na BBC a píše do novin. V listu Tribune měl dokonce vyhrazený sloupek s názvem: "As I please" (Jak mně se líbí). Protože se kvůli tuberkulóze nemohl aktivně zapojit do bojů 2. světové války, vytvořil rozsáhlé esejistické dílo, které česky vyšlo také v knize Uvnitř velryby a jiné eseje.V době druhé světové války byl již naprosto pevně přesvědčen, že stávající kapitalistický systém nemá šanci na přežití. To se odráželo v jeho novinářské a esejistické tvorbě. Jeho eseje se týkají nejen politiky, literatury či kultury obecně, ale komentují život své doby v celé jeho pestrosti. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Kompletní sbírka esejů vyšla anglicky ve čtyřech svazcích Sebrané eseje, novinové články a korespondence.

Vztah politiky a jazyka vnímá velmi málo lidí
Orwell velmi důrazně upozorňoval (nejen v eseji o anglické politice a jazyku - 1946) na to, jakým způsobem se šíří totalita v lidském společenství. Ne vždy ji provází krvaé ataky na vybrané skupiny lidi, ale čím dál častějí je totalita skrytá za slovy politiků a to pod rouškou systémů, které nayýváme různě. Třeba komunismus, demokracie. Je to úplně jedno. Proto je důležité, řečeno slovy Stalina, sledovat kdo, co a jak nám sděluje. Příklad mediálního tlaku na obyvatelstvo USA po 11. září v New Yorku, lživá propaganda prezidenta Bushe a dalších amerických politiků je krásným příkladem, jak se dá naprostá lež prosadit jako pravda při důrazném využití médií a momentu překvapení.


Orwellův totalitní jazyk se používá stále
V knize 1984 používá Orwell svůj umělý jazyk zvaný „Newspeak" o kterém sám píše: "Newspeak nebyl vytvořen pouze k vyjadřování světonázorových myšlenkových postupů vlastních oddaným stoupencům Angsocu, nýbrž proto, aby znemožnil všechny jiné způsoby myšlení. Záměr byl ten, že až si newspeak všichni osvojí a oldspeak (stará řeč) bude zapomenut, stane se myšlení, které se odchyluje od zásad Angsocu – doslova nemyslitelné, aspoň v té míře, v níž je myšlení závislé na slovech.“ Děsivé v tomto případě je to, že ve skutečnosti podobné jazykové systemy fungují už dnes v našem mediálním světě.
Více o jazyku Newspeak zde>>

staedman farma zvirat 1
Ilustrace Ralph Steadman. Farma zvířat.

farma zviraz orwell

Farma zvířat

V roce 1945 konečně vychází novela Farma zvířat, otevřená kritika totalitních režimů vystavěná na motivu zvířecí bajky, kde roli vedoucí společenské kasty, která ovládá dav, reprezentují vepři. Právě jim dal Orwell do úst slavnou větu: "Všichni jsou si rovni - a někteří jsou si rovnější". Tato věta platí naprosto přesně jak v bolševických režimech, tak i dnešních tzv. demokratických systémech. Kniha byla napsána již v průběhu války, ale s jejím uveřejněním byly problémy. Proto vychází až po skončení války, kdy se západní společnost spojuje do jednotné politické roviny proti Sovětskému Svazu a komunismu vůbec. Kniha byla často ideologicky označována jako kritika totalitniho režimu v SSSR, což zdaleka není přesné a Orwell se nikdy v tomto duchu o knize nevyjádřil.

Všichni jsou si rovni - a někteří jsou si rovnější.
Farma zvířat, vyd. I. L. Kober 1946, přeložil  Jiří Havelka,- 1. vyd.
Zvířecí statek, vyd. Index Köoln 1981, přeliožkl Jiří Komárek - 2. vyd.
Farma zvířat, Práce 1991 přeložil Gabriel Gössel, verše Miloš Holub - 3. vyd.
4. vyd. Aurora 2000, posl. 5. vydáíní stejné Farma zvířat, 2004 Aurora, přeložil Gabriel Gössel, verše Miloš Holub

burton 1984 1
"Zdálo se, že se jako by nic nemělo barvu kromě plakátů, které byly nalepené všude kolem." Z knihy 1984. Ilustrace Jonathan Burton

1984 orwell130

1984
Čtyři roky po válce vyšel druhý významný román "1984". (s pracovním názvem Poslední člověk v Evropě) Orwell v něm zachytil s děsivou přesností vymyšlený totalitní stát pod domnělou vládou prolétů, který ale ve skutečnosti ovládá zbožňovaný Velký bratr (Big brother). Svět absolutní kontroly, překrucování historie, věznění, mučení a vymývání mozků fascinoval svět o to více, že většina praktik, které Orwell ve svém románu zachytil, se skutečně stále aplikuje i v dnešní době, viz událost 11. září v New Yorku a následná celosvětová politika prezidenta Bushe, vyvolání dvou zbytečných válek, destabilizace půlky světa, tisíce mrtvých, davová teroristická psychóza v Americe i Evropě atd.


Román 1984 se za své děsivé vizionářství a přesné vystižení fungovaní lidské společnosti stal jedním z nejuznávanějších děl dvacátého století. Časopis Time jej zařadil mezi stovku nejvlivnějších knih po roce 1923.

1984, Naše vojsko 1991, přeložila Eva Šimečková -1. vydání

1984, Levné knihy, 2000, přeložila Eva Šimečková -2. vydání

Ukázky z knihy 1984

Kdyby totiž volného času využívali všichni stejně, pak by se velká masa lidí,normálně otupěných bídou, stala gramotnou a naučila by se myslet vlastní hlavou: a jakmile by lidé jednou dospěli až sem, uvědomili by si dříve nebo později, že privilegovaná menšina neplní žádnou funkci, a svrhli by ji. Domyšleno do důsledků, hierarchická společnost může existovat jedině na základě bídy a nevědomosti. Návrat k zemědělské minulosti, jak o tom snili někteří myslitelé na začátku dvacátého století, není uskutečnitelný. Dostává se do konfliktu s tendencí k mechanizaci, jež se živelně šíří téměř po celém světě, a co víc, každá země, která průmyslově zaostala, je ve vojenském slova smyslu bezmocná a nutně se musí, přímo či nepřímo, podrobit pokročilejšímu soupeři.

Podstatným aktem války je ničení; nemusí to být ničení lidských životů, ale produktů lidské práce. Válka je způsob, jak rozbít na kousky anebo vystřelit do stratosféry či potopit do hlubin moře hmotné statky, které by se jinak daly použít k dosažení nadměrného pohodlí mas a v důsledku toho nakonec i k jejich nadměrné inteligenci. I v případě, že se zbraně nezničí, je jejich výroba stále ještě výhodnou cestou, jak vynaložit pracovní sílu a nevyrobit přitom nic, co by se dalo konzumovat.

Všichni vládcové ve všech dobách se snažili vštípit svým poddaným falešné pojetí světa, ale nemohli si dovolit vzbudit iluzi, která by směřovala k oslabení vojenské zdatnosti.

Ve filozofii, v náboženství, v etice nebo v politice by snad dvě a dvě mohlo být pět, ale při konstrukci děla nebo letadla to musí být čtyři.

Realita vykonává tlak jedině skrze potřeby denního života -potřebu jíst a pít, potřebu přístřeší a oděvu, potřebu zabránit tomu, aby člověk nepolykal jed, nevypadl z okna v nejvyšším poschodí, a tak podobně. Mezi životem, smrtí a fyzickou rozkoší je stále ještě rozdíl, ale to je také všechno.

Kniha ho fascinovala, anebo přesněji: dodávala mu jistotu.Vlastně mu neříkala nic nového, ale v tom byl právě kus její přitažlivosti. Říkala, co by byl řekl sám, kdyby dokázal uspořádat své roztroušené myšlenky. Byla výplodem podobného mozku, jako byl jeho, jenže mnohem schopnějšího, systematičtějšího a nebojácného. Nejlepší knihy, uvědomil si, jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.

Inspirující myšlenky...

Není pochyb o tom, že naše zapomínání na mimolidskou přírodu je dnes udržováno způsoby mluvy, které jednoduše inteligenci ostatních druhů i přírody obecně popírají, stejně jako samotnými způsoby fungování naší civilizované existence - nepřetržitým hukotem motorů, který vylučuje možnost vnímat hlasy ptáků i větrů, elektrickým osvětlením, které zastiňuje nejen hvězdy, ale i samotnou noc, klimatizací, která stírá rozdíly ročních období...
David Abram, Kouzlo smyslů