hemingway odeon pecina

Nakladatelství Odeon uvede znovu na čtenářskou scénu slavná díla Erneste Hemingwaye s grafickou úpravou Martina Peciny. Odeon využívá skutečnosti, že Hemingway v posledních letech vůbec nevycházel,  a proto vydává deset svazků těch nejznámějších děl.

Některé díla vyjdou údajně i v nových překladech, např. Stařec a moře, Fiesta, Sbohem, armádo, i když existují velmi kvalitní překlady Nenadála či manželů Pellarových. Obálku a vnitřní úpravu svazků navrhl Martin T. Pecina.

Příjemným překvapením od pana Jůzla z Odeonu bude, pokud vyjde kopmpletní sbírka Hemingwayových povídek, (Three Stories And Three Poems, 1923, Povídky, SNKLU, Praha 1965, přeložil Radoslav Nenadál) které jsou i po letech tím nejlepším, co kdy Hemingway napsal.

Také by nebylo na škodu, kdyby se k těmto svazkům přidaly knihy jako Reportér Hemingway od Drahoslava a Ivana Machalových nebo slavná Hotchnerova biografie Papa Hemingway.

Zajímavá poznámka Josefa Škvoreckého z doslovu k románu Sbohem armádo (Odeon, 1958)
Hemingway s oblibou volil za názvy svých knih citáty z děl známých nebo alespoň povědomých anglicky mluvícímu člověku, takže titul navodí atmosféru.
Již název prvního románu "Vychází slunce" je citátem z biblické Knihy Kazatel, 1,5. "Mít i nemít" připomene alespoň vzdáleně větu z monologu Hamletova.
"Komu zvoní hrana" je úryvek z textu alžbětinského básníka Johna Donna.
"Přes řeku a mezi stromy" jsou podle vojenské tradice poslední slova umírajícího generála z války Severu proti Jihu Stonewalla Jacksona.
"Sbohem, armádo!" (A Farewell to Arms) je kombinací citátů: "A Farewell" je titul básně alžbětince George Peela, obsahující verš "Adiewe: to Armes, to Armes, to glorious Armes" (Adieu, armádo, armádo, skvělá armádo). Je to patheticky patriotická báseň, kterou Peele věnoval veliteli anglického loďstva Siru Francisi Drakeovi po porážce španělské Armady. Její téměř šovinistický tón tvoří ovšem kontrast s obsahem Hemingwayova románu a působí proto na čtenáře, který báseň zná, ironicky.

Inspirující myšlenky...

Všeobecné státní vzdělání je pouze výtvorem, jehož účelem je vymodelovat lidi tak, aby byl jeden přesnou kopií druhého: a vzorem, podle kterého je modeluje, je ten, který vyhovuje převládající moci ve vládě, ať už je to monarcha, aristokracie, nebo většina žijící generace; úměrně tomu jak je efektivní, ustavuje despotismus nad myslí, která vede přirozenou tendencí k nadvládě nad tělem.
John Stuart Mill