prochazkova lenka spisovatelka

 KNIHY LENKY PROCHÁZKOVÉ

Tři povídky

- z nichž každá je o něčem jiném.
Anna – příběh krátké lásky začínajícího učitele a venkovské „veselé“ dívky. Motivy této povídky později autorka trochu jinak (ale se stejnou chutí) zpracovala v románu Růžová dáma.
Slepice v klubu – též příběh krátké lásky, tentokrát začínající spisovatelky s alkoholikem. Vyšlo též jako součást knihy Slepice v klubu.
Temná balada o prvním sněhu – krátký příběh tragické lásky z časů, kdy agenti StB lapali nejen duše, ale občas i srdce. Novelka je psaná zvláštním rytmizovaným stylem, který prozrazuje autorčinu lásku k americkému básníkovi Robinsonovi Jaffersovi.

obálka knihy Růžová dáma
Růžová dáma

- Edice Petlice 1980, v exilovém vydavatelství Index v Kolíně nad Rýnem r. 1982, v německém překladu v nakl. Georg Bitter Verlag 1984, ve švédštině v nakladatelství Berghs Forlag AB (Stockholm) r. 1985. Cena Egona hostovského udělena r. 1983. Poslední vydání Eroika, 2007.
Tento příběh, jehož hrdinkou je venkovská dívka Kytka, která svůj milostný život začíná nešťastně, totiž znásilněním při nočním návratu z tanečních, autorka začala psát nejen jako pokus o první román, ale i jako rozloučení s dramatickým krajem svého dospívání (českolipsko, kde její rodiče mívali chalupu a kde LP málem přišla o život, když se ve třinácti letech vlastní neukázněností zřítila z dvacetimetrové skály.)

obálka knihy Přijeď ochutnat
Přijeď ochutnat

– Edice Petlice 1981, Index 1982, Československý spisovatel 1991. V rozšířeném vydání pod názvem Slepice v klubu vydala Eroika 2007.
Krátké milostné povídky o mladých ženách. Láska, erotika, hoře i humor. Jednotlivé povídky vyšly časopisecky v němčině, francouzštině, angličtině, ruštině a srbštině. Obálka vydání z r. 1991 ZDE.

obálka knihy Oční kapky
Oční kapky

– Edice Petlice 1982, Toronto 1987 (obálka ZDE), Atlantis 1991 (obálka ZDE), druhé vydání 1996. Poslední vydání Eroika 2009.
Román o lásce a zradě. Autobiografické situace se prolínají s fabulací. Hrdinka Pavla se nesmiřuje s rolí svedené a opuštěné svobodné matky a plánuje pomstu. Dopadne to ale jinak...

Hlídač holubů
– sbírka povídek. Edice Petlice 1984, Index 1987, Atlantis 1993.
Sbírka milostných povídek o ženách a mužích. I v pochmurné atmosféře osmdesátých let se v Čechách milovalo, doufalo a trpělo pro lásku.

Jan Palach
– dokumentární kniha o životě a smrti českého studenta. Vyšla samizdatově v EP 1989.
(Spoluautorem je novinář Jiří Lederer, jehož nashromážděný dokumentární materiál LP po jeho smrti při psaní použila.)

obálka knihy Smolná kniha
Smolná kniha

– EP 1989, Toronto 1991, Atlantis 1992.
V tomto románu, který je volným pokračováním Očních kapek, se opět setkáváme s Pavlou, která se ani po třicítce nepolepšila. Její vášnivé konflikty s další partnerem jsou zhořklé dohledem a slíděním StB. Autobiografie opět vylepšovaná fantazií.

Zvrhlé dny
– Primus 1995. Sbírka povídek z let 1987 – 1995.
Je zde i příběh O babě hladové, který posloužil jako námět k televiznímu hororu s Dagmar Veškrnovou a Bolkem Polívkou v hlavních rolích.

obálka knihy Pan ministr
Pan ministr
- Primus 1996.
Novela psaná filmovým způsobem zachycuje poslední léta života Jana Masaryka, jeho pozdní lásku a drama jeho násilné smrti. V souvisloti s knihou podala autorka trestní oznámení na režiséra Otakara vávru, který asi 30 stran jejího textu bez svolení použil ve svém filmovém scénáři. V průběhu trestního stíhání byla O. Vávrovi udělena milost.

obálka knihy Šťastné úmrtí Petra Zacha
Šťastné úmrtí Petra Zacha

– Primus 1997.
Moderní romaneto zachycující absurdní momenty sametové revoluce v Čechách a posléze dohru na jakémsi ostrově.

obálka knihy Jak si stojej nebožtíci
Jak si stojej nebožtíci

- Votobia 1999.
Sbírka politických fejetonů, které LP psala na střídačku a stejné téma s advokátem Alešem Pejchalem pro Rádio Svoboná Evropa a které přetiskovala literární příloha deníku Právo.

obálka knihy Dopisy z Bamberka
Dopisy z Bamberka

– Primus 2000.
Sbírka fejetonů, které LP psala po celý rok, kdy byla v německém Bamberku se synem Jožinem. Témata jsou o literatuře, mezinárodních vztazích, miléniu, zatmění slunce, synově pubertě, autorčině kocovině atd.

obálka knihy Beránek
Beránek

– Diderot 2000.
Historický román o Ješuovi z Nazareta známého též pod jménem Ježíš. Katolická církev však svým ovečkám Beránka nedoporučuje. Židům, evangelíkům a všem typům ateistů se kniha líbí a žádají nové vydání.

obálka knihy Zavři oči
Zatvor oči/Zavři oči

– NM CODE 2005.
Kniha dětských uspávanek věnovaná Jožinkovi - synovi autorky - obsahuje šestnáct krátkých příběhů ve dvou jazycích - češtině a slovenštině. Autorem ilustrací je Cecílie Jílková.

obálka knihy Slepice v klubu
Slepice v klubu

- Eroika 2007.
Sbírka milostných a erotických povídek, která poprvé vyšla začátkem osmdesátých let v samizdatové Edici Petlice pod názvem Přijeď ochutnat. Hlavními hrdinkami krátkých příběhů jsou mladé ženy prožívající své první milostné slasti a strasti na pochmurném pozadí socialistické relity. Vydání je rozšířeno o povídku Slepice v klubu a autorský doslov.

obálka knihy Narušitel
Narušitel

– Eroika 2008.
Děj, zachycující osm překotných březnových dní roku 2004 a odehrávající se střídavě v Bratislavě, Brně, Praze, ale i kdesi u Trnavy, je částečně inspirovaný událostmi, jež se odehrály během autorčina čtyřletého působení v diplomatických službách na Slovensku. Více zde.

obálka knihy Slunce v úplňku
Slunce v úplňku
- Příběh Jana Palacha

– Prostor 2008.
Kniha zachycuje období šesti měsíců (od srpna 1968 do ledna 1969). Na pozadí dramatických politických událostí autorka vytváří pravděpodobný psychologický portrét hlavního hrdiny. Součástí románu jsou i úryvky z Janova fiktivního deníku, které navazují na „vypravěčské“ pasáže. Výsledkem je neobyčejně čtivý strhující příběh, jakýsi moderní hrdinský epos. Jména a nastíněné charaktery vedlejších postav jsou však z pochopitelných důvodů fiktivní. Více zde.

obálka knihy Zvonek a pak chorál
Zvonek a pak chorál

– Millennium Publishing 2010.
Autobiografie formou rozhovoru s Ivou pekárkovou.

obálka knihy Za Fidelem na Kubu
Za Fidelem na Kubu

- Millennium Publishing 2010.
Starý notýsek v hnědých kožených deskách. Stránky popsané osobitým rukopisem už jsou zažloutlé a působí jako deník. Rodina ani po autorově smrti zápisky neprohlíží, ctí soukromí pisatele. Při každém stěhování se notýsek pietně oprašuje a znovu ukládá do krabice mezi alba a dopisy. Teprve v létě roku 2010 nahlédne autorova dcera na první stránku. Když pozná, že nejde o intimní zápisky, ale o postřehy, které si její otec, spisovatel Jan Procházka, před padesáti lety zaznamenával při svém pobytu na Kubě, začte se do rukopisu. Některé pasáže, například svědecká výpověď účastníka boje v Zátoce sviní, ji uchvátí natolik, že o několik týdnů později odlétá se svou kamarádkou fotografkou do Havany. Mají jen turistické vízum, takže cesta k Fidelovi, s nímž chtějí udělat rozhovor, nebude jednoduchá.
Kniha, kterou o putování Lenka Procházková napsala, je zároveň reportáží i románem o současné Kubě. Jména postav jsou sice z pochopitelných důvodů změněna, ale děje a prožitky zůstávají zachyceny tak, jak se odehrály…

Inspirující myšlenky...

Myšlení umělce pracuje horečně, přímo zběsile a mnohem rychleji a citlivěji než u jiných lidí. Řekněme, že zatímco většina lidí má 10 vjemů za minutu, umělec jich má kolem 60 anebo 70. A právě proto spisovatelé tak často pijí nebo užívají prášky: aby se zklidnili a utišili na chvilku tu šílenou mašinu, která se bez zastávky žene vpřed. Vím, že to dělal můj přítel dramatik Tennessee Williams. Musel užívat sedativa a pít, protože jeho mysl byla jedna z nejvnímavějších a nejhorečněji pracujících na světě. Nemohl proto ani spát.
Truman Capote (1924 – 1984)