kundera nesnesitelna lehkost byti
Nesnesitelná lehkost bytí (The Unbearable Lightness of Being)  je světově proslulý román, který naplní vaši touhu po hledání nových souvislostí, román, který vám v mnoha směrech nastaví zrcadlo a možná některé z vás  zradí z vaší životní cesty, román, který už teď patří k tomu nejlepšímu, co bylo na světě napsáno a o kterém je dobře vědět a jednou si ho přečíst.

A tak se můžeme začíst do mistrovsky sepsaného příběhu několika mladých lidí, kteří nacházejí své poznání těžce a hořce, protože jednou ze životních pravd je, že každý si svůj život musí prožít. Nelze nikoho naučit jak žít, nelze tyto pravdy předat, ty se musí znovu a znovu prožít. Život se tak stává pro každého jedinečným očistcem na zemi a víra v obecné štěstí, je tím jediným pravým náboženstvím, které nevadí žádné ideologii na světě.

V románu Kundera rozehrává tragické příběhy mladých lidí, kteří se ocitají v prokletí doby zvané socialistická totalita.
Ta svými přednastavenými společenskými pravidly nutí každého jednotlivce, aby se pohyboval jen v povolených ideových kolejích. Každý  větší vykolejení je trestáno drtivou změnou lidských osudů. Nicméně tato doba nehraje v knize hlavní roli, příběh je možné zasadit do kterékoliv společnosti a doby na tomto světě, protože není spravedlivé společnosti, jsou jen ideologické útvary, které méně nebo více lžou, které více nebo méně potlačují domnělou svobodu jednotlivce, které více nebo méně moralizují lidské chování, až už pudové nebo rozumové, které více nebo méně si hrají na demokracii.

Příběh dvou párů mladých lidí, na pozadi doby konce 20. století je absurdní ve svém nenalezení východiska.
Možná i proto působí děj románu chaoticky a vyžaduje plné soustředění. Není však důležité jak končí jednotlivé příběhy hrdinů, daleko důležitější je směr kudy příběhy vedou a pro mladší a hledající čtenáře jsou podstatné jednotlivé dílčí kapitoly, než vlastní celek knihy.
Kundera jakoby naznačil, že knihu ve své plné kráse nelze zfilmovat, pokud se za scénař nevezme jen plytká a nic neříkající dějová linie, jak se to často stává u vynikajícíh románů. To skutečně důležité je sděleno mistrovským slovem autora, slovem, které nutí přemýšlet a zastavovat se, srovnávat přečtené se svým vlastním životem a vlastním směřováním.

Kniha je rovněž nepřímým kritikem konzumní společnosti, krátkodobých pocitů štěstí z pudových požitků, ať už se jedná o sex, jídlo nebo nahromaděných zbytečných věcí.
Chaos, které později vyvolává prázdnota nenaplněných očekávání je stejný, jako po použití lehké drogy. A konzum drogou bezesporu je.
Proto je kniha o neustálém střetu dobra a zla, kýče i umění, lásce i nenávisti, chaosu i rovnováhy, přemýšlení a myšlenkové chudoby neboli jak sám autor píše, o nesnesitelné lehkosti bytí na jehož konci není nic. Podobně jak to říká v dialogu Terezy a Tomáše.:

„Tvoje poslání bylo operovat,“ řekla.
„Terezo, poslání je blbost. Nemám žádné poslání. Nikdo nemá žádné poslání. A je to ohromná úleva zjistit, že jsi volná, že nemáš poslání.“

Román vyšel poprvé ve francouzském překladu v roce 1984, česky nejprve dvakrát ve vydáních Sixty-Eight Publishers v Torontu v roce 1985 a 1988 a pak v Brně v roce 2006.
Nesnesitelná lehkost bytí / The Unbearable Lightness of Being / Milan Kundera / vydal Atlantis