Záznam hlasu Karla Čapka je mimořádný tím, že Čapek nerad mluvil na mikrofon. Existuje jen jediný záznam jeho hlasu, který vysílal rozhlas v pásmu "Pozdrav lidem dobré vůle", v něm se Karel Čapek obracel na Rabíndranáta Thákuru, indickéhio básníka (1861 – 1941).

Tento pořad vysílaly na Štědrý večer 24.12.1937 všechny stanice Československého rozhlasu od 23 hodin.
Šlo o zvláštní mírovou výzvu, poselství. Pořad se předtáčel už 21. prosince 1937. Ve studiu tehdy byli Karel Čapek, jeho překladatel do angličtiny Vincenc Lesný, František Křižík, jeho překaldatel do angličtiny profesor Otakar Matoušek a hlasatelka Marie Tomanová.

Za uveřejněný objev hlasu Karla Čapka vděčíme Vaclavu Cibulovi, který se dlouhodobě věnoval záchraně jedinečných rozhlasových dokumentů a jejich zveřejňování, např. v pořadu Fonogram. V archivech Cibula také nalezl i jediný záznam hlasu Vladislava Vančury.

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka