Spisovatelé a dětské knihy

Bez přehánění lze říci, že Neználek patří k nejznámějším postavám dětské literatury 20. století v kotlině zvané české. Jen opravdu nevím, zda kniha bude zařazena do protiruských nebo proruských knih pro děti. Ale to nám už brzy a rádi sdělí neziskoví odborníci a zmatení cenzoři.

Obzvlášť ráda píšu knihy pro začínající čtenáře. Moc dobře vím, že naučit se číst je nejdřív pořádná dřina, ale může být zábavná a krásná. Přiblížit se dětem, které začínají objevovat kouzlení s písmenky a slovy, aby nakonec našly příběh, mě moc baví. Proto jsem také s nadšením přijala výzvu nakladatelství Didaktis napsat slabikář.

Původkyní pravděpodobně zcela první české monografie o pohádkách Hanse Christiana Andersena (1805-1875) je od roku 2018 půvabná překladatelka a literární vědkyně Helena Březinová, jejíž práce se jmenuje Slavíci, mořské víly a bolavé zuby.

Možná si vzpomínáte na drobné fejetony prabáby Doušky v Mateřídoušce v devadesátých letech. Pokud ne, tak jste dětem jistě četli některou knížku o Krtkovi, z nichž velkou část doprovodila textem právě Hana Doskočilová. Je mistrem zkratek a krátkých výstižných textů, jen namátkou zde uvedeme pár z titulu Zvířátka z lesa nebo úryvek z knížky Kudy chodí malý lev. Nádhera, že?

Bylo tomu 50 let (3.6.2017), co zemřel jeden z mála géniů literatury pro děti a současně britského tajného agenta v Leninově Rusku Arthura Ransoma (1884-1967). Podobně jako náš Jaroslav Foglar, i on vyhrál tím, že v srdci zůstal dítětem. Nebo v mnohém.

Čechů, kteří osobně navštívili Astrid Lindgren ve Švédsku, není mnoho. S potěšením proto přinášíme reportáž spisovatelky Hany Doskočilové, která to štěstí měla.

Opravdu velmi milá knížka lyrických próz klasika španělské literatury Juana Ramóna Jiméneze (1881-1958), která v Československu vyšla s mimořádně kvalitními ilustracemi Oty Janečka. Básník a nositel Nobelovy ceny projíždí ve své knížce krajem okolo andaluského městečka Mogueru a ve smyšlených rozhovorech se svým šedivým oslíkem Stříbrákem vykresluje poetiku všedních každodenních maličkostí.

Kdo – kdo jsem teď, to prosím ani nevím – vím jen, kdo jsem byla, když jsem dnes ráno vstávala, ale od té doby jsem se už jistě několikrát proměnila.

Málokdo ví, ale kniha Džunglí není jen o Mauglím, jak se všeobecně traduje. Kipling napsal původně dvě knihy, ve kterých zajímavým způsobem přibližuje lidem svět zvířat, svět ve kterém zvířata mezi sebou mluví, ale člověk jim nerozumí. S odstupem času můžeme říct, že kniha je jednou z prvních, která děti nabádá k ochraně volně žijících zvířat, i když dnes by její původní forma asi moc nezabrala.

Foglar zůstal vůči pravým náboženstvím stejně skeptický jako zůstal po první světové válce československý skauting chladný k Bohu. Foglar se zkrátka také tady choval netečně, až britsky netečně; i navzdory tomu, že ve své tvorbě využil řadu religiózních modů v podobě obřadů a posvátných rituálů.