Spisovatelé a dětské knihy

 
Když se v roce 1899 Ondřej Sekora (25. 9. 1899 – 4. 7. 1967) narodil, bylo Josefovi Ladovi a Josefovi Čapkovi dvanáct let.

Autor knih pro děti, publicista, ilustrátor a kreslíř, byl výtečným vypravěčem. Uměl lidi rozesmát! Což je dar k nezaplacení. Vždy cítil potřebu bavit své okolí, kdykoli vycítil tísnivou atmosféru. Na návštěvy však chodíval nerad a oficiality ho dvakrát nebraly. Jeho ilustrace provázejí už kolikátou generaci dětí, vždyť jeho Ferdovi Mravenci je přes osmdesát let!

Z některých textů poznáte snadno, že jsou hodně staré. Jsou v nich třeba slova, kterým nerozumíme. A nebo jsou ta slova ve tvarech, které nikdo z nás nepoužívá. Ale jinak? Je vůbec možné na básničce poznat, jestli jí je dvacet, třicet nebo šedesát?

Druhý díl Karlíka a továrny na čokoládu kompaktně zapadá za díl první. Základní rozdíl? Místo mrzačení děcek nyní továrník Willy Wonka pomáhá starým lidem (Karlíkovým prarodičům), i když také s nimi přitom provádí děsivé skopičiny.

Michael Ende přesně chápal, komu nabídnout hrůzné sny, a děti to nebyly Nicota pohlcující veškerenstvo v Nekonečném příběhu i Děvčátko Momo a ukradený čas vzešly z imaginace německého a současně světového autora Michaela Ende (1929-1995), avšak vedle dalších děl napsal také pohádku O Snožroutkovi, v níž není pohlcován svět ani čas, ale potká to zlé sny.

Bez přehánění lze říci, že Neználek patří k nejznámějším postavám dětské literatury 20. století v kotlině zvané české. Jen opravdu nevím, zda kniha bude zařazena do protiruských nebo proruských knih pro děti. Ale to nám už brzy a rádi sdělí neziskoví odborníci a zmatení cenzoři.

Obzvlášť ráda píšu knihy pro začínající čtenáře. Moc dobře vím, že naučit se číst je nejdřív pořádná dřina, ale může být zábavná a krásná. Přiblížit se dětem, které začínají objevovat kouzlení s písmenky a slovy, aby nakonec našly příběh, mě moc baví. Proto jsem také s nadšením přijala výzvu nakladatelství Didaktis napsat slabikář.

Původkyní pravděpodobně zcela první české monografie o pohádkách Hanse Christiana Andersena (1805-1875) je od roku 2018 půvabná překladatelka a literární vědkyně Helena Březinová, jejíž práce se jmenuje Slavíci, mořské víly a bolavé zuby.

Možná si vzpomínáte na drobné fejetony prabáby Doušky v Mateřídoušce v devadesátých letech. Pokud ne, tak jste dětem jistě četli některou knížku o Krtkovi, z nichž velkou část doprovodila textem právě Hana Doskočilová. Je mistrem zkratek a krátkých výstižných textů, jen namátkou zde uvedeme pár z titulu Zvířátka z lesa nebo úryvek z knížky Kudy chodí malý lev. Nádhera, že?

Bylo tomu 50 let (3.6.2017), co zemřel jeden z mála géniů literatury pro děti a současně britského tajného agenta v Leninově Rusku Arthura Ransoma (1884-1967). Podobně jako náš Jaroslav Foglar, i on vyhrál tím, že v srdci zůstal dítětem. Nebo v mnohém.