skola maleho stromu carter
Nevím, kdo je Forrest Carter, nevím ani, zda jeho knížka Škola Malého stromu je adresována dospělým či dětem, zato vím, že si tuhle nenápadnou brožuru zařadím ke svým nejmilejším knížkám někam poblíž povídek Oty Pavla. A kdo je Malý strom? Sám autor, který vypráví příběh svého dětství ....

neznalkovy prihody nosov zapal

Bez přehánění lze říci, že Neználek patří k nejznámějším postavám dětské literatury 20. století v kotlině zvané české. Jen opravdu nevím, zda kniha bude zařazena do protiruských nebo proruských knih pro děti. Ale to nám už brzy a rádi sdělí neziskoví odborníci a zmatení cenzoři.

frankova knihy
Když tato původním povoláním farmaceutka vstoupila v 60. letech do dětské literatury svými pohádkovými texty (Panáček Švícko, 1964 a Plavčík a sardinky, 1965), bylo jasné, že její tvorba není variací na tehdy módní téma a žánr, ale že je osobitým přínosem české moderní autorské pohádce.

zinnerova marketa jindrichuv hradec
Autorka oblíbených dětských knížek a scenáristka seriálů, mezi nimiž je asi nejslavnější My všichni školou povinní, oslavila nedávno sedmdesáté narozeniny. Přesto několikanásobná maminka a babička, která se usadila v Jindřichově Hradci, stále intenzivně tvoří.

prochazkova iva spisovatelka
Nadaných autorů knih pro mladé čtenáře je více. Takových, kteří k nadání přidávají i vědomé intelektuální úsilí – experimentují s formami, promýšlí architektoniku kompozice a pracují nad stylem – už méně. Obě výše zmíněné přednosti a ještě něco navíc už mají jen ti, kteří sbírají mezinárodní pozornost a ceny.

Inspirující myšlenky...

Na tomto místě je vhodné zeptat se, co je to soucit. Mnozí jej totiž chválí jako ctnost a soucitného muže nazývají dobrým mužem. I to je duševní vada, protože člověk takto chybující se vzdaluje od pravdy. Soucit je vada malicherného ducha slábnoucího při pohledu na cizí zla. Soucit je proto běžný u těch nejhorších; jsou to stařeny a obyčejné ženské, koho dojímají slzy největších zločinců. Soucit je chorobný stav duše vyvolaný pohledem na cizí potíže nebo smutek z cizího neštěstí, o němž si člověk myslí, že je nezasloužené. Takový chorobný stav však mudrce nepostihuje. Mudrc tudíž necítí soucit, protože to není možné bez ubohosti duše. Soucit je blízký bídě, neboť z ní něco má a něco z ní bere. Soucit je chorobný stav duší příliš poděšených bídou.
Seneca, O laskavosti