maly bbes pleva

Poetický příběh malého vesnického kluka Bobše patří určitě mezi klenoty české dětské knihy. Dodnes vzpomínám, jak nám paní učitelka Vitásková ve třetí třídě četla Malého Bobše na pokračování a my ani nedutali, jak jsme v duchu prožívali všechna jeho dobrodružství. Mnohem později jsem se dočetl, že Pleva svou knihu testoval ve své třídě ještě před vydáním, aby se přesvědčil, jak děti na příběhy reagují.

neznalkovy prihody nosov zapal

Bez přehánění lze říci, že Neználek patří k nejznámějším postavám dětské literatury 20. století v kotlině zvané české. Jen opravdu nevím, zda kniha bude zařazena do protiruských nebo proruských knih pro děti. Ale to nám už brzy a rádi sdělí neziskoví odborníci a zmatení cenzoři.

ursula le guin fantasy
Nedávno zesnulá Ursula Kroeber Le Guinová (*1929) byla nejvýznamnější žijící ženskou autorkou žánru fantasy. Shodou okolností se moment její smrti (22. 1. 2018) kryje s prvním českým překladem svazku Ursuliných projevů a esejů Proč číst fantasy (1979 a 2009, česky 2019).

majakovskij detem kniha

V českém prostředí, zvláště v tom ideologicky protiruském, jsou knížky Majakovského (19.7. 1893 – 14.4. 1930) už neznámé. A to dokonce i jeho verše určené dětem. Prezentovaná knížka je Tauferův překlad veršů, říkánek, glos, agitek a hesel Vladimíra Majakovského. V ruském prostředí, na rozdíl od českého, ve kterém je velký problém publikaci „Dětem“ vůbec sehnat, jsou básníkovy dětské práce stále čteny a jsou také oblíbené.

brezinova zetikova cesta
Obzvlášť ráda píšu knihy pro začínající čtenáře. Moc dobře vím, že naučit se číst je nejdřív pořádná dřina, ale může být zábavná a krásná. Přiblížit se dětem, které začínají objevovat kouzlení s písmenky a slovy, aby nakonec našly příběh, mě moc baví. Proto jsem také s nadšením přijala výzvu nakladatelství Didaktis napsat slabikář.

Inspirující myšlenky...

Tupost ducha je naprosto v souladu s tupostí vnímání a nedostatkem dráždivosti, což činí člověka méně vnímavým k bolestem a zármutku každého druhu a velikosti: právě z této duchovní tuposti však vychází ono druhé, vnitřní prázdnota, vtištěná do bezpočtu tváří, kterou prozrazuje i čilá pozornost všem, i těm nejmenším událostem ve vnějším světě, vnitřní prázdnota, jež je pravým zdrojem nudy, slídící po vnějších dráždidlech, aby něčím rozhýbala ducha a mysl.
Schopenhauer, Aforismy k životní moudrosti