Spisovatelé a dětské knihy

Čechů, kteří osobně navštívili Astrid Lindgren ve Švédsku, není mnoho. S potěšením proto přinášíme reportáž spisovatelky Hany Doskočilové, která to štěstí měla.

Země se nezachvěla, gejzíry v české kotlině nevytryskly, jen vyšla malá, žlutobílá knížka. Jmenuje se Klofáci a je pátým a posledním dílem série Pachatelé dobrých skutků, které čtenáři malí i větší věnovali tolik pozornost. Sérii napsal Miloš Kratochvíl, který se tím stal jedním z nejhledanějších autorů knih pro děti. Samozřejmě v české kotlině.

Opravdu velmi milá knížka lyrických próz klasika španělské literatury Juana Ramóna Jiméneze (1881-1958), která v Československu vyšla s mimořádně kvalitními ilustracemi Oty Janečka. Básník a nositel Nobelovy ceny projíždí ve své knížce krajem okolo andaluského městečka Mogueru a ve smyšlených rozhovorech se svým šedivým oslíkem Stříbrákem vykresluje poetiku všedních každodenních maličkostí.

Ze všech Durrellových knih je cítit jeho neskonalou lásku ke všemu živému a touha ukázat to lidem. O své vášni dokázal nakažlivě psát ve svých nesčetných knihách. Kniha "Amatérský přírodovědec", která v anglickém originále vyšla někdy v roce 1982, je pro změnu ukázkou aktivit Geralda Durrella v oblasti popularizace ochrany přírody.

Kamil Bednář byl dobrý vypravěč, který dětem v knížce přiblížil děje jednotlivých oper a baletů ve formě pohádkových příběhů.

Kdo – kdo jsem teď, to prosím ani nevím – vím jen, kdo jsem byla, když jsem dnes ráno vstávala, ale od té doby jsem se už jistě několikrát proměnila.

Kdo dneska už ví, že herečka a spisovatelka, manželka Karla Čapka, Olga Scheinpflugová psala také pohádky? A dokonce moderní, čtivé pohádky.

Málokdo ví, ale kniha Džunglí není jen o Mauglím, jak se všeobecně traduje. Kipling napsal původně dvě knihy, ve kterých zajímavým způsobem přibližuje lidem svět zvířat, svět ve kterém zvířata mezi sebou mluví, ale člověk jim nerozumí. S odstupem času můžeme říct, že kniha je jednou z prvních, která děti nabádá k ochraně volně žijících zvířat, i když dnes by její původní forma asi moc nezabrala.

Nová pohádková kniha Karla Šiktance je opět lahůdkou pro milovníky krásného jazyka a poezie, protože ani ve svých pohádkách autor básníka nezapře. Dalo by se říci, že má ke svým pohádkám štěstí i na ilustrátory.

Foglar zůstal vůči pravým náboženstvím stejně skeptický jako zůstal po první světové válce československý skauting chladný k Bohu. Foglar se zkrátka také tady choval netečně, až britsky netečně; i navzdory tomu, že ve své tvorbě využil řadu religiózních modů v podobě obřadů a posvátných rituálů.