kratochvil pachatele dobrych skutku
Země se nezachvěla, gejzíry v české kotlině nevytryskly, jen vyšla malá, žlutobílá knížka. Jmenuje se Klofáci a je pátým a posledním dílem série Pachatelé dobrých skutků, které čtenáři malí i větší věnovali tolik pozornost. Sérii napsal Miloš Kratochvíl, který se tím stal jedním z nejhledanějších autorů knih pro děti. Samozřejmě v české kotlině.

majakovskij detem kniha
V českém prostředí, zvláště v tom ideologicky protiruském, jsou knížky Majakovského (19.7. 1893 – 14.4. 1930) už neznámé. A to dokonce i jeho verše určené dětem. Prezentovaná knížka je Tauferův překlad veršů, říkánek, glos, agitek a hesel Vladimíra Majakovského. V ruském prostředí, na rozdíl od českého, ve kterém je velký problém publikaci „Dětem“ vůbec sehnat, jsou básníkovy dětské práce stále čteny a jsou také oblíbené.

slaby bukukururuba tri banany
Opravdu zde máme reedice dvou kultovních knih? Zlatá“ Bukukururuna (vydaná poprvé roku 1968 v Liberci) bude jistě uchvacovat letos znova; poté, co loni vyšla už ve třetím vydání. Jiné ilustrace jsou u reedice další Slabého klasiky, které se zhostila Mladá fronta. Tří banánů (2015).

dahl Avlež Kífla

Český titul Avlež Kífla přitom je třeba číst pozpátku jako Želva Alfík, protože želvy jen občas, ale POVĚSTNĚ chodívají pozpátku. COUVAJÍ. To znamená: „Ovlež, ovlež, rebu ukšort, rebu ukšort.“ A jak autor Roald Dahl hned úvodem vzpomíná, tak za časů, kdy on sám ještě měl malé děti, chovali obyčejně na zahradě hned několik želviček. Právě pro děti na hraní.

andersen portret
Hans Christian Andersen (1805-1875) byl za svého života spiso
vatel v nejširším smyslu: psal básně, romány, povídky, dramata. To vše jako syn z chudé rodiny, jejž na výsluní zájmu dánské i světové literatury vyzvedla péče dobrodinců a mecenášů, díky kterým vystudoval střední i vysoké školy své doby. Je zvláštní, že zůstal světu znám právě jako pohádkář, ba jako jeden z nejslavnějších pohádkářů vůbec.

jansson tove znamka
Autorka Muminovcov Tove Jansson mala zázračné detstvo a napísala o ňom knižku. Príbeh dcéry sochára má jednoduchú výstavbu. Dievčatko, náš sprievodca, hovorí jasne: „Já nemám nikdy ve zvyku vyprávět několikrát po sobě stejnému člověku tu samou historku.“

Inspirující myšlenky...

Jsou lidé, kteří jsou vězni svého postavení. Neexistují kladní nebo záporní. Je jen špatně udělaná společnost, která ve výsledku upřednostňuje darebáky. Myslím, že dnes je velmi těžké najít hodně bohaté lidi, kteří by nebyli podvodníky. Odsouzení části obyvatelstva musí předcházet reforma společnosti. Jsem fascinován tím, že žijeme v době, kdy jsme přítomni krachu komunismu a kapitalismu současně. Kapitalismus vypadá zdravě, není to ale pravda. Vede ke katastrofě. Komunismus také směřoval ke katastrofě, i když jiné. Je tedy nevyhnutelné a naléhavé, abychom si našli jinou formu společnosti. Jakou, to nevím. Nejsem věštec, ale cítím to. Myslím, že důvod, proč veřejnost odpovídá na naše výzvy s tak velkým zápalem je to, co lidé zmateně cítí: že mají dost této společenské formy s jejími politickýmistranami, které se mezi sebou perou, ale všechny dělají totéž a všechny lžou. Lidé toho nutně musí mít dost.
Jacques-Yves Cousteau /1910 – 1997)