basnicky od srdicka kopecka kyc
Když se mi do rukou dostala kniha Básničky od srdíčka od Zuzany Kopecké, nevěděla jsem, jaký bestseller to držím. Při bližším prolistování mě to mrzelo o to víc. Přesto tento příspěvek neberte jako útok na autorku, ale poukázání na to, že stará poezie pro děti není vůbec stará a že v té nové se musí více hledat.


Autorka, bývalá učitelka MŠ, v předmluvě uvádí a ledascos na sebe prozrazuje:
„(…) ze své několikaleté praxe vím, že je veliký nedostatek jednoduchých, dětem srozumitelných textů“. Takovýto přístup k poezii je ale neobhajitelný, ať už u básníka či příležitostného poety. V mateřské škole je právě učitelka hlavním prostředníkem mezi literaturou a dítětem – může vysvětlit, ukázat, vést.

Kniha Básničky od srdíčka, nevychází vstříc dětem a práci s nimi, nýbrž učitelkám, kterým má zjednodušit práci s hledáním „vhodných“ veršů pro určitou příležitost. Je spíše neoficiální normativní a především schematickou výukovou příručkou, nikoli uměleckým dílem.

Tematický okruh básní Kopecké je velmi omezený a ve všech jejích publikacích totožný
Roční doby, měsíce v roce, básničky o sluníčku, kočce, papírovém draku, pokusy o přírodní lyriku, nadpřirozené bytosti. Jde tedy o několik variací na stejné téma, jež kopíruje tematické učební plány, a jsou tak v praxi „dobře aplikovatelné“. Děti se z rýmovaček nedozví nic „navíc“ (chybí hra s jazykem, metaforika, objevování okolního světa). Jsou to prosté říkačky-rýmovačky splňující hlavně vnější aspekt poezie, tj. členění do veršů a slok, rýmy, rytmus (ten značně kolísá).

Příšerná úprava knihy
Amatérsky editovaná kniha nesplňuje základní typografická pravidla – je to na pováženou, když jde už o 13. vydání. Chybí čísla stran i obsah, hranice ilustrací a textová část na levé a pravé straně není vyrovnaná, ilustrace přesahují stránku, aniž by to byl umělecký záměr.

Autorka má zřejmě v oblibě nadprodukci zdrobnělin

Už název publikace obsahuje dvě deminutiva a každý následný titul obsahuje přízvisko/značku „od srdíčka“. Také nevím proč adjektiv malý, malá, malé – záměrně zdrobňuje: Chce se „přiblížit dětem“? Ve skutečnosti je to velmi pohodlný a snadný prostředek rýmové výstavby – deminutivní přípony se rýmují jaksi „samy“ (koťátko – prasátko, kytičky – maličký aj.), jak dokumentuje ukázka:

Padá mlha na políčko, / vítr fouká písničku. / Že vzpomínám na sluníčko, / ale jenom trošičku.
(Z. Kopecká: Podzimní)

O co kreativnější je přístup Radka Malého, který využil stejného principu, ale dává dětem šanci básničku spoluvytvořit – děti mají utvořit zdrobnělinu slova s učitelkou či rodičem:
Stojí, stojí dům, / u domečku zahrada, / na zahradě kopec, / nebo spíše hromada. // Pod hromadou krtek / vrtá v hlíně chodby, / je to krtčí dědek, / šedivý a starý.
(Radek Malý: Stojí, stojí dům)

Následující ukázky autorčiny tvorby doplňuji o ukázku ze starší (klasické) i nové (současné) poezie pro děti, které podle mě dobře ukazují výše popsané.

POROVNEJTE CO JE A CO NENÍ POEZIE A BÁSNIČKY PRO DĚTI

Zuzana Kopecká: Sněženka

Kamarádí se sluníčkem,
co ji jarem budí.
Sněženka je její jméno,
ví, že snížek studí.

Uvážeme do kytičky
sněženky i bledule.
Každý kluk i malá holka
z jara, co k nám právě přišlo,
upřímně se raduje.

František Hrubín: Sněženka

Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

Michal Černík: Malá rodina sněženek

Ze sněhu
se vyklubala
na prst malá
sněženka.

Trochu váhá,
že je nahá,
že nastydne
její květ.
Ale než se
napřímila,
těch sněženek
kvetlo pět.

Zuzana Kopecká: Sněženka

Kamarádí se sluníčkem,
co ji jarem budí.
Sněženka je její jméno,
ví, že snížek studí.

Uvážeme do kytičky
sněženky i bledule.
Každý kluk i malá holka
z jara, co k nám právě přišlo,
upřímně se raduje.


František Hrubín: Sněženka


Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

Michal Černík: Malá rodina sněženek

Ze sněhu
se vyklubala
na prst malá
sněženka.

Trochu váhá,
že je nahá,
že nastydne
její květ.
Ale než se
napřímila,
těch sněženek
kvetlo pět.

Zuzana Kopecká: Kuličky

Na jaře se kluci mají,
od rána si venku hrají.
Stačí malý dolíček,
k tomu z plátna pytlíček
a šikovné prstíčky,
ty cvrnkají kuličky

František Hrubín: Přijel kmotr

Přijel kmotr z Poličky,
přivezl nám kuličky,
červené, zelené,
hliněné i skleněné,
pro Kačku
do sáčku,
pro Aničku
do pytlíčku,
pro kluky
do ruky.

Michal Černík: Důlek pro jaro

Vyhloubil jsem
za chviličku
jeden důlek
pro kuličku.
Kluci povídali,
že je malý.
Však se jaro
přikutálí.

KNIHY A BÁSNIČKY, KTERÉ MŮŽETE ČÍST DĚTEM BEZ ÚJMY NA ZDRAVÍ

Čarek, Jan: Ráj domova. Praha: Albatros 1980.
Černík, Michal: Kdy má pampeliška svátek. Praha: Albatros 1978.
Černík, Michal: Milé rozednění. Praha: Albatros 1984.
Hrubín, František: Sviť, sluníčko, sviť. Praha: Albatros 1976.
Hrubín, František: Říkejte si se mnou. Praha: Albatros 1997.
Malý, Radek: Kam až smí smích. Praha: Meander 2009.
Ostrov kde rostou housle (antologie světové poezie pro děti). Praha: Albatros, 1987.
Žáček, Jiří: Aprílová škola. Praha: Albatros 1978.
Žáček, Jiří: Nemalujte čerta na zeď. Praha: Albatros 2001.
Nebe – peklo – ráj: tyglík české poezie pro děti 20. století (sestavil Petr Šrámek). Praha: Albatros 2009.


Inspirující myšlenky...

Člověk se stal soudcem. --- „Ještě slovo,“ zavolal na něho majestátní lev, „než vyneseš rozsudek! Podle jakého pravidla, člověče, chceš určit naši cenu?“ --- „Podle jakého pravidla? Bezpochyby,“ odpověděl člověk, „podle stupně, v jakém jste mi více nebo méně užiteční.“ --- „Znamenitě!“ odpověděl uražený lev. „Jak hluboko bych pak musil stát pod oslem! Ty nemůžeš být naším soudcem, člověče! Opusť shromáždění!“
Gotthold Ephraim Lessing, Bajky