brezinova ivona foto hejna

Víte, co jsou to literární cestopisy? Stojí za nima Ivona Březinová a vyšlo jich už sedm. Jsou čtenářsky velmi úspěšné, což u původních českých knížek pro mládežje spíš vyjímka. Ale není se čemu divit. Březinová umí psát a umí vymýšlůet. Taky se jim říká Projekt B a víte proč?


Tady máme 7xB. Ale co to vlastně znamená o kom bude v knihách hlavně řeč?

B jako Básník v báglu (K.H. Mácha)
B jako Blonďatá Kerolajn (Karolína Světlá)
B jako Báro, nebreč (Božena Němcová)
B jako Bojíš se, Margito? (M.Figuli, Slovensko)
B jako Blázniví donkichoti (Miguel de Cervantes y Saavedra, Španělsko)
B jako Blbnutí s Oskarem (Oskar Wilde, Irsko)
B jako Bleděmodrá kafkárna (Franz Kafka)


A jak psaní všech sedmi knih probíhalo nám řekne Ivona Březinová.
Po vydání první knihy Básník v báglu, ve které se trojice patnáctiletých dívek a skupinka chlapců o prázdninách vydala Kokořínským dolem k Máchovu jezeru, jsem se pustila do sbírání materiálu pro další díl. Tentokrát jsem svou partičku mladých hodlala poslat na Ještěd a do míst, kam jezdívala na prázdniny Karolina Světlá. Prakticky hned po dopsání Blonďaté Kerolajn jsem se ponořila do studia korespondence Boženy Němcové a vznikla kniha Báro, nebreč! Následovaly tituly Bojíš se, Margito? o slovenské spisovatelce Margitě Figuli, Blázniví donkichoti o nejslavnějším španělském spisovateli všech dob, Migueli de Cervantes, a Blbnutí s Oscarem o autorovi, který z vrcholu slávy padl na úplné dno, Angličanu irského původu, Oscaru Wildovi.

Členové mé vymyšlené partičky postupně procházeli střední školou, prožívali lásky i rozchody, nalézali nová přátelství a čelili nejrůznějším průšvihům. Najednou však stáli na prahu dospělosti a mně bylo jasné, že se s nimi budu muset rozloučit.

Pro poslední díl jsem zvolila prostředí centra Prahy, uliček a náměstí, kde téměř celý život prožil jeden z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století. Znají ho čtenáři po celém světě, k jeho hrobu na Olšanech přijíždějí Američané i Japonci, ale čeští středoškoláci o něm mnoho nevědí. I proto jsem se rozhodla, že poslední díl věnuji jemu - Franzi Kafkovi.

brezinova cestopisy

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka