mrazkova muj medved flora obal
V roce 2012 vydalo nakladatelství Baobab další reedici z roku 1980 této vynikající autorky Co by se stalo kdyby, v roce 2009 to byla novinka Píseň mravenčí chůvy, v roce 2007 to byly knížky dvě Můj medvěd Flóra a z nakladatelství Grantis knížku Haló, Jácíčku a v roce 2005 dvě literární ukázky ve výboru Gabriela Dubská dětem). Další čtyři reedice připravil Grantis od roku 2002. Je to málo nebo moc u tak skvělé autorky pro děti?

dahl Avlež Kífla

Český titul Avlež Kífla přitom je třeba číst pozpátku jako Želva Alfík, protože želvy jen občas, ale POVĚSTNĚ chodívají pozpátku. COUVAJÍ. To znamená: „Ovlež, ovlež, rebu ukšort, rebu ukšort.“ A jak autor Roald Dahl hned úvodem vzpomíná, tak za časů, kdy on sám ještě měl malé děti, chovali obyčejně na zahradě hned několik želviček. Právě pro děti na hraní.

sekora ondrej malir
Autor knih pro děti, publicista, ilustrátor a kreslíř, byl výtečným vypravěčem. Uměl lidi rozesmát! Což je dar k nezaplacení. Vždy cítil potřebu bavit své okolí, kdykoli vycítil tísnivou atmosféru. Na návštěvy však chodíval nerad a oficiality ho dvakrát nebraly. Jeho ilustrace provázejí už kolikátou generaci dětí, vždyť jeho Ferdovi Mravenci je přes osmdesát let!

hrubin rikaldlůa pro cely den
Z některých textů poznáte snadno, že jsou hodně staré. Jsou v nich třeba slova, kterým nerozumíme. A nebo jsou ta slova ve tvarech, které nikdo z nás nepoužívá. Ale jinak? Je vůbec možné na básničce poznat, jestli jí je dvacet, třicet nebo šedesát?

Inspirující myšlenky...

Co charakterizuje civilizaci? Výjimečný duch? Ne: každodenní život... Hm! Všimněme si přednostně duchovní oblasti. Vezměme nejprve umění a na prvním místě literaturu. Stojí literatura skutečně mimo schopnosti našich velkých vyšších opic, připustíme-li, že jsou schopny sestavovat slova? Z čeho sestává naše literatura? Z velkých klasických děl! Ale kdež! Jakmile někdo napíše originální knihu, a to se stane jednou dvakrát za století – ostatní literáti ho napodobují, to jest kopírují, takže vyjdou statisíce prací pojednávajících o přesně témž tématu, s trochu odlišnými tituly a s poněkud jinak kombinovanými větami. Opice, které jsou v podstatě imitátoři, musí být nutně schopny něčeho podobného, pod jedinou podmínkou, totiž že mohou používat jazyka.
Pierre Boulle, Planeta opic