Ilustrátoři a knihy

Alšovy obrázky mne oslovují od dětství, jak ráda jsem listovala Špalíčkem, obdivovala ilustrace k národním písním, v nichž najdete vše, co v textu je uloženo, i něco navíc.

Už je to třicet let, co odešel ilustrátor všestranný, pracovitý a stále velmi oblíbený. Připomeňme si alespoň jeho ilustrace, kterými doprovázel různé báje, pověsti a legendy např. Langer František: Pražské legendy nebo Cibula Václav: Pražské pověsti a méně známé - Radovan Krátký: Jihočeské pověsti...

Mnohé Čapkovy obrazy (23. 3. 1887 – duben 1945) zarážejí na první pohled svou zdánlivou hrubostí a nesličností. Jejich tvary jsou tvrdě řezané, přísné a strohé až do topornosti, jeho barvy střízlivé a chudé až do syrovosti. To není z neumění nebo z nemohoucnosti, v Čapkově díle není nic neúmyslného, nic náhodného.

Mirko Hanák patřil mezi naše nejúspěšnější ilustrátory knih o přírodě. Snad to zapříčinily sudičky, že při svém prvním prohlédnutí spatřil líbeznou krajinu, rozprostřenou kolem tehdejšího Turčianského Svatého Martina.

V jedné z nejvtipnějších a nejmoudřejších bajek se vrací Ezop přes město do domu svého pána a nese rozžatou lucernu, aby od ní zapálil oheň a mohl uvařit oběd. Na úsměvný dotaz jednoho z okolojdoucích, co dělá v poledne se svítilnou, odpověděl: "Hledám člověka". Možná, že právě tato věta, latinsky HOMINEM QUÆRO, by mohla být mottem celé knihy, ale i celé historie lidské společnosti.

Vzpomínám na tátu a přemýšlím, jak by asi táta ty narozeniny oslavil... Jsem si naprosto jistá, že by šel na procházku jeho milovanou Prahou. Ano, Praha byla jeho veliká láska.

Malich je vizionář a génius. Pomocí drátů svázaných provázky vytváří svoje vlastní světy, v nichž dochází k propojení s přírodou a vesmírem.

Po dětech si Sempé vzal na paškál venkovany a jejich styl života. Jean-Jacques Sempé (* 1932) je francouzský humoristický kreslíř je v Česku slavný ilustracemi k sérii knih Reného Goscinnyho Mikulášovy patálie, je ale především autorem legendárních kreslených knih, příběhů a vtipů.

Příběh dvou velikánů české kultury, malíře Jana Zrzavého a skladatele Bohuslava Martinů. Publikace zachycuje jejich příběh na základě dokumentů, korespondence a vzpomínek příběh podivuhodného přátelství dvou velkých českých umělců od příchodu do Paříže, nedobrovolného rozchodu ve Francii na počátku 2. světové války až do konce jejich života.

Nesnadno se v Kubaštově zářném případě pátrá po někom podobném i ve světě. Jeho práce je fenomén. Jen Kubaštových „pop-up books“ existují na dvě stovky v desítkách milionů výtisků.