Nesnadno se v Kubaštově zářném případě pátrá po někom podobném i ve světě. Jeho práce je fenomén. Jen Kubaštových „pop-up books“ existují na dvě stovky v desítkách milionů výtisků.
Sochař, kreslíř, designér a ilustrátor Miloslav Hejný se narodil v roce 1925 v Praze. V letech 1942 až 1943 navštěvoval Střední grafickou školu v Praze a v letech 1943 až 1945 Školu umění ve Zlíně u profesora Vincence Makovského.
Po dětech si Sempé vzal na paškál venkovany a jejich styl života. Jean-Jacques Sempé (* 1932) je francouzský humoristický kreslíř je v Česku slavný ilustracemi k sérii knih Reného Goscinnyho Mikulášovy patálie, je ale především autorem legendárních kreslených knih, příběhů a vtipů.
V neděli 1. března 2020 zemřel v nedožitých osmasedmdesáti letech zpěvák, textař a autor kresleného humoru Jan Vyčítal. Narodil se za války, 8. 3. 1942. To znamená, že by za týden, tj. o další neděli, oslavil narozeniny.
Praha i Malá Strana rodu ženského, Chaba miluje toto město tak, jak ženu. Je to erotický vztah ke kameni a stromům. Skoro v každém obraze je sublimace této krásné lidské vlastnosti.
Česká dobrodružná ilustrace nemá tři, ale nejméně čtyři krále. Zdeňka Buriana, Bohumila Konečného, Gustava Kruma a... Jaromíra Vraštila. Prvně jmenovaná trojka se monografií už dočkala. Burian dokonce víckrát. Na Vraštila však došlo až díky stejnojmenné publikaci (232 stran) Vladimíra Prokopa, který už dal dohromady právě četné práce o Burianovi i jednu stejně průkopnickou o Krumovi.
Kudělkův Obraz Faunovo pozdní odpoledne (1961), je zřejmě jasná inspirace buď od Stephana Mallarmého v překladu Františka Hrubína, nebo Clauda Debussy, který však se také inspiroval od Mallarmého.
Už je to třicet let, co odešel ilustrátor všestranný, pracovitý a stále velmi oblíbený. Připomeňme si alespoň jeho ilustrace, kterými doprovázel různé báje, pověsti a legendy např. Langer František: Pražské legendy nebo Cibula Václav: Pražské pověsti a méně známé - Radovan Krátký: Jihočeské pověsti...
České tapiserie měly ve světě zvuk. Dnes ale tradiční umění zaniká. Existují pouze dvě dílny: Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí a Ateliéry tapisérií založené Marií Teinitzerovou v Jindřichově Hradci (od roku 1910), dnes prezentovány v Domě gobelinů.
