polacek sekora bylo nas pet akropolis
Nové vydání legendární knihy Karla Poláčka o pětici kamarádů, jejichž dobrodružství vždycky skončí nějakým malérem, přináší vůbec poprvé Poláčkův text v doprovodu ilustrací Ondřeje Sekory.
Notoricky známé a nestárnoucí příběhy Petra Bajzy, Čeňka Jirsáka, Edy Kemlinka, Antonína Bejvala a Pepka Zilvara z chudobince jsou plné dětského smíchu, rošťáren a úsměvných historek, které nezastaraly a baví malé i velké čtenáře dodnes.

Karel Poláček a Ondřej Sekora byli vrstevníci, a přestože k jejich přímé autorské spolupráci docházelo zřídka, jejich pracovní cesty se neustále křížily a prolínaly.
Vzhledem k tragickému vyústění Poláčkova života v důsledku 2. světové války vyšel román až po autorově smrti, bez ilustrací. Až později, na přání redakce týdeníku Svoboda, se Sekora ujímá ilustrování knihy Bylo nás pět, respektive jejího časopiseckého vydání.
Příběh vycházel od července 1954 do března 1955 a každou část doprovázela jedna či dvě Sekorovy ilustrace. Ty byly v průběhu času pozapomenuty a teprve nyní vycházejí poprvé jako celek v knižní podobě.

Karel Poláček / Bylo nás pět / ilustrace Ondřej Sekora / Nakladatelství Akropolis, 2019

sekora bylo nas pet polacek

sekora bylo nas pet


Inspirující myšlenky...

Obecné školy mají být i v tomto ohledu prvním průkopníkem myšlenky, že kdo dovede trýznit zvířata, že stejně může se zachovat vůči člověku. V této výchově děje se však pravý opak. V obecných, měšťanských i nižších středních školách jsou žáci nabádáni ku zakládání sbírek hmyzu, aniž ve většině případů bylo by poukazováno na ono trápení ubohých brouků a motýlů, kteří zaživa napíchnuti jsouce na špendlík, pozvolna hynou. Viděl jsem již kolikrát v okolí Prahy na výletech, jak tato nadějná mládež chytá vše, co se hýbe a co leze. Od hmyzu přechází se pak k menším zvířatům a mládež dělá si, nikým nevyzvána, pravou sbírku zkomolených myší, žab a ptáků. Po sklizni viděti lze na polích v okolí Prahy sta hochů, kteří vymýšlejí si všemožné zábavy s chycenými myškami. Točí jimi, uvázanými za ocásek na niti, po celou dobu, dokavad osudný los na jinou nepadne. Nechci ani mluviti o anatomických pokusech, ať s myškami, či se žabami; vše to budí jistě v každém myslícím člověku odpor.
Jaroslav Hašek: Odstraňte bolest!