bella sebastian novy film

Známý francouzský režiséř Nicolas Vanier natáčí v tomto roce film na námět bestselleru Cécile Aubryové Bella a Sebestian, který se mimo jiné stal i filmových a televizním šlágrem už od svého vzniku v roce 1965.


Za pozornost stojí i režisér Nicolas Vanier.
Ten se narodil 5. 5. 1962 v Senegalu. Jeho vzorem je Jack London. Stejně jako on je i Vanier dobrodruh a spisovatel. Vydal řadu úspěšných knih pro dospělé i pro děti. O svých zážitcích z ledových koutů světa napsal mnoho reportáží a natočil několik televizních filmů, z nichž nejznámější je Poslední traper.

První výpravu podnikl roku 1979 do Laponska. Od té doby cestoval střídavě po Skandinávii, Kanadě a Aljašce, projel křížem krážem celou Sibiř a několik měsíců žil mezi nomády v Arktidě. Během výprav se často dostane na konec fyzických i psychických sil. Své expedice přesto nevnímá jako druh extrémního sportu. Jde mu o co možná nejužší kontakt s přírodou, o život mimo civilizaci. Mimo to, že Vanier zpracovává své zážitky z cest pro různé typy médií, živí se jako chovatel psů pro psí spřežení. Žije se svou rodinou ve Francii a v Kanadě.

Foto: North video.

Film se jmenuje stejně, Bella a Sebastian...


a ukázka ze starého filmu

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky