dickens vasen mezi-radky

Charlese Dickense si většinou představujeme jako starosvětského Angličana, který napsal Vánoční kolegu nebo Olivera Twista a další takové ty tlusté romány. Jenže, kdo ví jak skutečně žil, jaký byl vynikající vypravěč, jaký měl vztah k ženám, co ho na práci nejvíc bavilo a co nenáviděl.

Film Vášeň mezi řádky (v originálu Invisible Women, Neviditelná žena) nám takového Dickense představuje.
Charismatického muže plného energie, který, kromě toho, že měl manželku a deset dětí a psal své tlusté romány, zvládal být i novinářem, divadelníkem, společenským aktivistou, celebritou.
Vášně mezi řádky se ale ještě více soustředí na Nelly (Felicity Jones), inteligentní a krásnou mladou ženu, která si s Dickensem odvážně začne milostný románek, jehož důsledky si v tu chvíli ještě neumí představit. Neví, jaké to je, být milenkou ženatého muže s deseti dětmi. Ve viktoriánské Anglii je to zločin, který se trestá vyhoštěním na okraj společnosti. I když ji její milenec hmotně zajistí, nečeká ji žádná světlá budoucnost. Přestože jejich vztah byl plný lásky a vášně a přetrval až do jeho smrti, přestože se stala Dickensovou živou vodou a múzou, přesto se musela smířit s rolí „neviditelné" ženy.

Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky